Nejvýraznějším faktorem, který ovlivnil trh práce v září, je příchod čerstvých absolventů škol, jen v září jich přibylo 3023. Úřad práce eviduje celkem 14 217 absolventů, z toho 13 % absolventů vysokých škol. Výbornou zprávou je, že se Úřadu práce daří umisťovat na trh čím dál tím víc lidí – minulý měsíc to bylo rekordních 31 845, což je nejvíc za posledních 31 let, tedy za celou dobu sledování tohoto ukazatele.
„Je velmi příznivou zprávou, že počet lidí, které se nám daří umisťovat na trh práce, stále roste. Úřad práce našel letos zaměstnání rekordnímu počtu lidí, což je skvělý trend. V této souvislosti za zmínku stojí, že jedním z klíčových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je možnost rekvalifikace, kterou stát nabízí zaměstnancům tak, aby našli uplatnění na pracovním trhu. Nezaměstnanost u nás sice v září mírně vzrostla, jde ale o očekávatelný jev vzhledem k tomu, že do evidence vstoupili absolventi,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Nezaměstnanost se stále pohybuje v pásmu mezi 3,5 a 4 %, konkrétně za září je 3,9 %.
I nadále zůstává vyšší počet uchazečů, než je počet otevřených míst. Naprosto rekordní je ale počet umístěných uchazečů o zaměstnání. S pomocí úřadu práce získalo v září novou práci více než 31 800 lidí, to je nevyšší počet od roku 1993, kdy se tato statistika začala sledovat.
Za první tři kvartály jsme takto pomohli více než 210 000 lidí, a to je oproti loňským 113 000 opravdu výrazný nárůst (konkrétně tedy o 97 600). Razantně roste i počet rekvalifikací, za první tři kvartály začalo rekvalifikace 30 000 lidí, a to je o 11 400 více než loni,“ popisuje generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.
„V ČSOB předpokládáme, že česká ekonomika letos zaznamená oživení a po loňském poklesu dosáhne přibližně jednoprocentního růstu HDP. Tento růst by měl být provázen výrazným zpomalením inflace a nadále nízkou nezaměstnaností. Díky projektu ČSOB Index očekávání firem, který od roku 2013 pravidelně sleduje situaci malých a středních podniků
i podnikatelů, máme detailní přehled o dění na trhu. Podle výsledků Indexu je největší překážkou rozvoje podniků v současnosti nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jednou z našich priorit je proto podpora investic firem do vzdělávání, digitalizace a efektivnějšího využívání pracovního potenciálu na trhu,“ vysvětluje Aleš Blažek, generální ředitel skupiny ČSOB.
| 09/2024 | 09/2023 | 09/2022 | |
| Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 3,9 % | 3,6 % | 3,5 % |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 290 905 | 263 020 | 256 380 |
| Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 268 701 | 240 152 | 232 887 |
| Počet volných pracovních míst | 264 654 | 281 995 | 306 098 |
| Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (srpen) | 2,6 % | 2,6 % | 2,6 % |
V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v září 2024 nově registrováno 52 806 lidí.
V rámci krajského srovnání meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob v osmi regionech.
V absolutní hodnotě přibylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně vzrostl počet volných pracovních míst, a to na 264 654 (v srpnu – 263 247 míst).
V ČR velká část uprchlíků pracuje, většinou ženy
Dle Úřadu práce ČR bylo ke konci září 2024 na území ČR celkem 143 360 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 88 750 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (25 570), v Praze (22 638) a v Plzeňském kraji (19 288). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.
Ke konci září evidoval ÚP ČR celkem 15 619 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou
(v srpnu 15 430 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (2111 zájemců o zaměstnání, v srpnu 1911 zájemců o zaměstnání) nebo žádost
o zprostředkování zaměstnání (13 508 uchazečů o zaměstnání, v srpnu 13 519 uchazečů
o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,4 % (v srpnu 4,7 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 30. 9. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 59 949 (do srpna 58 555) osob s dočasnou ochranou.
Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 15 580 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 12 410 z nich ho také už absolvovalo. V září 2024 kurz zahájilo 935 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v srpnu to bylo 407, v červenci 526, v červnu 618, v květnu 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 377 z nich úspěšně ukončilo.
Kromě Prahy nezaměstnanost vzrostla ve všech krajích a v 5/6 okresů
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v září v Ústeckém kraji (6,2 %) a Moravskoslezském kraji (5,6 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (2,9 %) a v kraji Vysočina a v Plzeňském kraji (3,0 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém a v Moravskoslezském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti září 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci září v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Plzeň-jih (2,1 %), Rychnov nad Kněžnou (2,2 %) a Pelhřimov (2,3 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,6 %), Karviná (8,4 %), Chomutov (7,1 %) a Bruntál (6,9 %).
Ženy se na nezaměstnanosti podílí téměř 55 %, průměrný věk nezaměstnaných je 42 let
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 158 941 žen, ty tak tvořily 54,6 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,4% a žen zůstal na 4,3 %.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,1 let, vloni to bylo 42,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání v září vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,5procentního bodu a v kategorii 50 plus o 0,1 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 30. 9. 2024 celkem 101 999 uchazečů nad 50 let a tvořili 35,1 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.
V uplynulém měsíci hledalo práci 37 676 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,0 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 922 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče a pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky.
Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě vyučených evidovaných uchazečů (o 8 580) a u uchazečů se středoškolským vzděláním (o 7 509). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci září bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83 359.
Ke konci září evidoval ÚP ČR celkem 19 294 mladistvých (věk 15–18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to více o 6 602 osob, meziročně pak více o 2 400 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,6 % (srpen – 4,4 %, září 2023 – 6,4 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidoval Úřad práce ČR celkem 14 217 absolventů a celkem 5115 mladistvých (srpen – 4526, září 2023 – 4444), mladiství tvořili 1,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnuje ÚP ČR i těmto klientům zvýšenou péči. Speciálně mladistvým věnují velkou pozornost kariéroví poradci z Informačních a poradenských středisek, kteří si je zvou na individuální schůzky a s uchazeči intenzivně pracují.
Uchazeči jsou v evidenci v průměru 487 dní
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 0,7 procentního bodu na 33,6 %. Jde celkem o 97 603 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1 procentní bod na 31,3 % (91 156 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem snížila o 10 dnů na 487 dní.
ÚP dokázal v září najít zaměstnání 31 845 uchazečům o zaměstnání – nejvíce minimálně od roku 1993
Během září se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 52 806 lidí. To je meziměsíčně více o 17 940 osob (o 51,5 %) a meziročně více o 5028 (o 10,5 %) osob. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (7187) a Středočeský kraj (6576). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1596). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (4566) a nejméně v okrese Prachatice (212). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti vzdělávání, maloobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, velkoobchodu, výroby základních kovů a kovových konstrukcí, zdravotní péče nebo výroby strojů a zařízení.
Úřadu práce ČR se v září podařilo na trh práce umístit 31 845 lidí (tedy o 80,6 % více než vloni, letos v srpnu to bylo 19 995 lidí). Naopak z evidence odešlo 48 221 uchazečů, tj. o 16 664 osob (o 52,8 %) více než v předchozím měsíci a o 2 660 osob (o 5,8 %) více než v září 2023. Novou práci získalo 36 704 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti vzdělávání, maloobchodu, zdravotní péče, velkoobchodu, ve veřejné správě, ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.
Podporu v nezaměstnanosti pobírá necelá třetina registrovaných uchazečů
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září 84 167 osob, což představuje 28,9 % všech uchazečů o zaměstnání (srpen 2024 – 30,9 %, září 2023 – 27,9 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 10 812 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11 593 Kč měsíčně (srpen – 11 567 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4500 Kč pobíralo 3044 (3,6 %) osob.
Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24 608 Kč, pak ÚP ČR v září vyplácel 4237 (5,0 %) uchazečům o zaměstnání.
V září 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1 121 183 tis. Kč (v srpnu 2024 celkem 1 065 133 tis. Kč).
Opět přibylo volných pracovních míst, nejvíce lidí hledají zaměstnavatelé v Praze a ve Středočeském kraji
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 264 654 volných pracovních míst, o 1407 více než v srpnu a o 17 341 méně než před rokem (pokles o 6 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1,1 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,2), Bruntál (6,2), Děčín (5,9) a Hodonín (5,6). Na 73,8 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,9 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají dle evidence Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (80 331 míst) a ve Středočeském kraji (51 277 míst).
ÚP ČR pomáhá v rámci klíčové aktivity, kterou je monitoring pracovního trhu, zaměstnavatelům s obsazováním volných míst, stejně jako uchazečům o zaměstnání se zprostředkováním práce. Mimo jiné pořádá pro firmy výběrová řízení, tematické semináře nebo třeba pomůže s rekvalifikací.
Aktivní politika zaměstnanosti: přes 30 000 rekvalifikovaných od začátku roku
ÚP ČR věnuje všem skupinám uchazečů a zájemců ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) bylo k 30. září podporováno celkem 14 719 uchazečů a zájemců o zaměstnání (jde o celkový počet všech uchazečů nebo zájemců o zaměstnání, kteří ke konci září 2024 využívali jakýkoliv nástroj APZ).
Tak například v rámci veřejně prospěšných prací (VPP) pracovalo na konci července 521 lidí. Zaměstnání 5 915 osob bylo podporováno finančními prostředky v rámci vyhrazených společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Pro devět osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení (SÚPM). Dalších 545 bývalých uchazečů o zaměstnání ke konci září 2024 s podporou získanou prostřednictvím SÚPM soukromě podnikalo.
V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou ÚP ČR v září 2024 podporoval 275 lidí. Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto bylo podporováno 314 OZP. Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně pomáhá nejen uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. K 30. 9. 2024 se jich účastnilo 5 281 osob (k 30. 9. 2023 to bylo 2 467 lidí, tj. meziročně o 114 % více). Celkem od začátku letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 30 267 klientů, z toho 14 498 bylo rekvalifikováno v rámci digitálního vzdělávání financovaného prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Tou nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince, počítačové kurzy a kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti.
Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 2397 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (882) a v Moravskoslezském (549) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí. V neposlední řadě veřejná služba probíhá také ve formě pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod.
Na veřejnou službu nastoupilo v srpnu celkem 3281 lidí. Veřejnou službu vykonávají zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí. Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na www.mpsv.cz/web/cz/mesicni.
ÚP ČR/ gnews – RoZ
ILUSTRAČNÍ FOTO – gnews
Czech 
English