Švédská královská akademie věd se rozhodla udělit cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2024 Daronu Acemogluovi, Simonu Johnsonovi a Jamesi A. Robinsonovi „za studie o tom, jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu“.
Letošní laureáti v oblasti ekonomických věd (sedmapadesátiletý Acemoglu je profesorem na Massachusettském technologickém institutu (MIT), stejně jako jednašedesátiletý Johnson. Robinson, 64 let, je profesorem na Chicagské univerzitě) prokázali význam společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, negenerují růst ani změny k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit proč.
Když Evropané kolonizovali velké části zeměkoule, změnily se instituce v těchto společnostech. Někdy to bylo dramatické, ale ne všude to probíhalo stejně. Na některých místech bylo cílem vykořisťovat původní obyvatelstvo a těžit zdroje ve prospěch kolonizátorů. Jinde kolonizátoři vytvořili inkluzivní politické a ekonomické systémy pro dlouhodobý prospěch evropských přistěhovalců.
Laureáti ukázali, že jedním z vysvětlení rozdílů v prosperitě zemí jsou společenské instituce, které byly zavedeny během kolonizace. V zemích, které byly v době kolonizace chudé, byly často zavedeny inkluzivní instituce, což časem vedlo k všeobecnému blahobytu obyvatelstva. To je důležitý důvod, proč bývalé kolonie, které byly kdysi bohaté, jsou nyní chudé, a naopak.
Některé země se ocitají v pasti situace s vylučujícími institucemi a nízkým hospodářským růstem. Zavedení inkluzivních institucí by přineslo dlouhodobé výhody pro všechny, ale extraktivní instituce přinášejí krátkodobé zisky lidem u moci. Dokud jim politický systém zaručuje, že zůstanou u moci, nikdo nebude věřit jejich slibům o budoucích ekonomických reformách. Podle laureátů proto nedochází k žádnému zlepšení.
Tato neschopnost věrohodně slibovat pozitivní změny však může také vysvětlit, proč někdy dochází k demokratizaci. Když hrozí revoluce, čelí lidé u moci dilematu. Nejraději by zůstali u moci a snažili se uklidnit masy slibováním ekonomických reforem, ale obyvatelstvo pravděpodobně neuvěří, že se nevrátí ke starému systému, jakmile se situace uklidní. Nakonec může být jedinou možností předání moci a nastolení demokracie.
„Snížení obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jednou z největších výzev naší doby. Laureáti prokázali význam společenských institucí pro dosažení tohoto cíle,“ říká Jakob Svensson, předseda výboru pro udělení Ceny za ekonomické vědy.
nobelprize.org/ gnews – RoZ
FOTO – CGTN
Czech 
English