Životní úroveň v Česku během tří desetiletí od vstupu do OECD prudce vzrostla díky jejímu otevřenému přístupu k obchodu a investicím, stabilnímu institucionálnímu rámci a vzdělanému obyvatelstvu. Podle nové zprávy OECD by se nyní politika měla zaměřit na zajištění fiskální udržitelnosti vzhledem ke stárnutí populace a zároveň na oživení růstu produktivity.
Nejnovější Ekonomický průzkum OECD Česka uvádí, že hospodářský růst by se měl v letech 2025 a 2026 zrychlit a dosáhnout 2,1 %, resp. 2,5 %. Celková inflace bude nadále klesat a v roce 2025 dosáhne 2,3 % a v roce 2026 2,0 %.
Navzdory tomuto pozitivnímu výhledu přetrvávají rizika nepříznivého vývoje. Díky geopolitickému napětí by mohlo dojít ke zvýšení cen energií a narušení dodavatelských řetězců. Trvalejší zpomalení obchodních partnerů, zejména Německa, nebo rostoucí obchodní bariéry by zatížily českou exportně orientovanou ekonomiku.
„Zlepšení výsledků vzdělávání všech studentů a rozšíření příležitostí k rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků, jakož i posílení inovací a podnikatelské dynamiky budou klíčem k oživení hospodářského růstu Česka,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann, když analýzu představil v Praze spolu s českým premiérem Petrem Fialou. „Fiskální konsolidace by měla pokračovat i ve střednědobém horizontu s cílem obnovit fiskální rezervy a připravit se na dlouhodobé výdajové tlaky, včetně stárnutí populace a ekologické transformace.“
K zlepšení udržitelnosti důchodového systému byly přijaty reformy, které by měly být plně realizovány. Dále by růst výdajů tlumilo navázání zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na střední délku života. Úprava rodinných dávek zkrácením dlouhé rodičovské dovolené a přechodem od peněžitých rodinných dávek k cenově dostupné a kvalitní péči o děti by povzbudila matky s malými dětmi k návratu do zaměstnání.
Růst produktivity se po pandemii zastavil a v porovnání s průměrem OECD tak vznikl značný rozdíl v produktivitě. K překonání finančních omezení by přispělo lepší zacílení podnikatelské podpory výzkumu a vývoje na mladé a malé podniky a další rozvoj kapitálových trhů.
Posílení ekosystému pro začínající podniky, zlepšení regulace trhu s výrobky a zefektivnění insolvenčních řízení by zvýšilo dynamiku podnikání a usnadnilo vstup produktivních a inovativních podniků na trh a jejich rozšiřování.
Výsledky škol jsou celkově dobré, ale ve vzdělávání panují velké rozdíly. Rozšíření cenově dostupné a vysoce kvalitní kapacity péče o děti by podpořilo budoucí vzdělávací výsledky dětí, zejména u dětí ze zranitelného prostředí, a poskytlo rovné příležitosti pro všechny. Zlepšení pracovních podmínek učitelů, včetně podpory větší rozmanitosti profesních postupů, může pomoci přilákat a udržet si vysoce kvalitní učitele.
Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi jsou vážnými problémy. Reformou systému odborného vzdělávání a přípravy by bylo možné lépe sladit dovednosti absolventů s potřebami trhu práce. Zvýšení úsilí o zvýšení úrovně terciárního vzdělání a rozšíření příležitostí pro rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace dospělých pracovníků by pomohlo zlepšit schopnost pracovní síly přizpůsobovat se měnícím se požadavkům na kvalifikaci.
Přechod na nulové čisté emise bude vyžadovat nákladově efektivní balíček zmírňujících opatření spolu s opatřeními na zmírnění dopadů na zranitelné komunity a posílení rámce pro přizpůsobení se změně klimatu.
Účinné ceny uhlíku jsou v odvětvích mimo systém EU pro obchodování s emisemi příliš nízké na to, aby bylo možné splnit klimatické cíle. Plánované postupné vyřazení uhlí z energetického mixu do roku 2033 má zásadní význam pro dosažení čistých nulových emisí a bude vyžadovat urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie. Za účelem snížení energetické a emisní náročnosti stavebnictví je zapotřebí silnějších pobídek pro renovace bytových domů.
Prohlédněte si Přehled ekonomického průzkumu Česka s klíčovými zjištěními a grafy (tento odkaz lze použít v článcích v médiích).
OECD/ gnews.cz – RoZ