Ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,2 %, reálně vzrostla o 4,2 %. Medián mezd činil 41 739 Kč. Ekonomická aktivita obyvatel vystoupila na rekordní hodnoty, přitom nezaměstnanost stagnovala. Mzdový růst byl přitom nadále brzděn odvětvími vzdělávání, veřejná správa a obrana, kde platy meziročně reálně poklesly.
„Ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,2 % na 49 229 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 4,2 %. V celém roce 2024 dosáhla inflace 2,4 % a nominální růst mezd byl 7,1 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Ve 4. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 49 229 Kč, což je o 3322 Kč (7,2 %) více než ve stejném období roku 2023. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,9 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 %. Objem mezd se zvýšil o 7,4 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,1 %.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,7 %.
V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenán v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí (16,0 %), profesní, vědecké a technické činnosti (12,2 %) a ubytování, stravování a pohostinství (10,3 %). K nejnižšímu růstu došlo v těžbě a dobývání (1,2 %), ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení (2,3 %) a ve vzdělávání (2,3 %).
Medián mezd (41 739 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 4,2 %, u mužů dosáhl 45 004 Kč, u žen byl 38 643 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 577 Kč a 80 431 Kč.
V roce 2024 dosáhla průměrná mzda 46 165 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3044 Kč (7,1 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,6 %.
»Celkově se mzdová úroveň zvýšila za sledované pětileté období nominálně o třetinu (33,5 %). Reálně se však snížila o 4,5 %, neboť spotřebitelské ceny v tomto období vzrostly o téměř 40 % (39,8 %),« sděluje ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ s tím, že zatím jde jen o předběžné údaje.
Z hlediska zaměstnanců je důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem cen, a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen dosáhl ve 4. čtvrtletí 2024 hodnoty 2,9 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 4,2 %. Za celý rok 2024 jde o nárůst o 4,6 %. Tento vyšší nárůst znamená dotahování zvýšené cenové hladiny (viz graf níže) a přichází po dvou letech výrazných meziročních poklesů reálné mzdy, kdy v roce 2022 došlo k poklesu o 9,4 % a v roce 2023 o 2,4 %.
Index spotřebitelských cen a index průměrných mezd (sezónně očištěno), 2019=100 %:
Mzdová dynamika však byla velmi různorodá podle odvětví. Nejvyšší nominální meziroční nárůst (16,0 %) aktuálně najdeme u sekce činnosti v oblasti nemovitostí. S odstupem následují profesní, vědecké a technické činnosti s 12,2 % a ubytování, stravování a pohostinství s 10,3 %. Ostatní sekce se držely pod desetiprocentní hranicí. Nejvíce se k ní přiblížilo stavebnictví s 9,9 % a pak zdravotní a sociální péče s 9,2 %. Zaměstnancům v těchto odvětvích se reálná kupní síla mezd zvýšila meziročně výrazně.
Zcela opačná situace byla u dvou jiných odvětví, kde pracuje dohromady 644,5 tis. zaměstnanců. Ve vzdělávání a ve veřejné správě a obraně se meziročně zvýšila platová úroveň pouze o 2,3 %, což bylo pod hranicí míry inflace (2,9 %). To znamená, že u zaměstnanců těchto dvou státem dominovaných odvětví došlo ve 4. čtvrtletí 2024 k dalšímu propadu reálných mezd, a to po předchozích třech letech snižování jejich kupní síly.
K další výjimečné situaci došlo v těžbě a dobývání, kde při dramatickém poklesu počtu zaměstnanců (o 7,8 %) došlo také k zanedbatelnému nárůstu průměrné mzdy o 663 Kč, což představovalo 1,2 %, to bylo nejméně ze všech sekcí. Kromě těchto tří odvětví se reálné mzdy zaměstnanců aktuálně meziročně zvýšily.
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme ve 4. čtvrtletí 2024 v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 85 270 Kč a meziročně vzrostla o 7,3 %, což v tomto případě představovalo přírůstek 5782 Kč. Na druhém místě bylo s odstupem peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 74 615 Kč (nárůst 6,8 %) a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se 72 424 Kč (nárůst 4,7 %). Tato trojice vede dlouhodobě.
Tradiční bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda přes výraznější relativní nárůst (o 10,3 %) stále nejnižší (29 126 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda zůstala u administrativních a podpůrných činností, kde vzrostla o 8,6 % na hodnotu 33 763 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s 38 372 Kč (nárůst 8,7 %) a na čtvrtém těsně následovalo zemědělství, lesnictví a rybářství s průměrnou mzdou 39 473 Kč (nárůst o 6,4 %).
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 4. čtvrtletí 2024 opět v naprosté většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,3 % byl v Moravskoslezském kraji, následován Královéhradeckým (o 1,1 %) a poté Karlovarským (o 0,9 %). V Libereckém a Jihočeském kraji došlo k poklesu shodně o 0,8 %, a v Ústeckém o 0,7 %. O vyrovnání celkové bilance se opět zásadně postaral masivní nárůst v Praze o 2,2 %; menší zvýšení zaznamenaly také další dva kraje: Středočeský s přírůstkem 0,2 % a Plzeňský s 0,1 %. Jihomoravský kraj stagnoval.
U vývoje průměrných mezd je ve 4. čtvrtletí 2024 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,0 % do 9,0 %. Nejvyšší mzdový růst byl v Pardubickém kraji (9,0 %), s odstupem ho následovalo hlavní město Praha (7,9 %), poté kraje Olomoucký (7,5 %) a Zlínský (7,4 %). V ostatních krajích byl nárůst podprůměrný. Nejhůře dopadl aktuálně Karlovarský kraj, kde průměrná mzda vzrostla pouze pětiprocentním tempem. V Ústeckém kraji se zvýšila jen o 5,4 %, v kraji Vysočina o 6,0 %.
Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 59 870 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 49 442 Kč a na třetím byl tradičně Jihomoravský (48 807 Kč). Hranici 46 tisíc překonal ještě Plzeňský (46 767 Kč), ostatní zůstaly pod ní. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (42 284 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 44 tis. korun. V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (409,2 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 44 660 Kč.
Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví
Rychlá informace za 4. čtvrtletí 2024 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily a revidovány údaje minulého období. Ve 4. čtvrtletí 2024 se mzdový medián dostal na 41 739 Kč, to je o 4,2 % (1682 Kč) více než ve stejném období předchozího roku.
Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 21 577 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 6,6 %), naopak desetina s nejvyššími mzdami měla mzdy nad hranicí 80 431 Kč (horní decil se zvýšil o 2,4 %). Decilový poměr tak dosáhl hodnoty 3,73.
Prostřední mzdy mužů byly vyšší než u žen, ve 4. čtvrtletí 2024 byla mediánová mzda žen 38 643 Kč (meziročně vzrostla pouze o 2,9 %), zatímco u mužů 45 004 Kč (vzrostla o 6,3 %). Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví se tak meziročně zvýšila o 2,8 p.b. na 14,1 %.
Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen: ženy měly horní decil 71 279 Kč a muži 89 366 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 20,2 %. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl slabší: ženy měly dolní decil 20 982 Kč, muži pak 22 239 Kč, což představuje mezeru 5,7 %.
Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) sleduje také výdělky zaměstnanců podle státního občanství. Z velkých cizineckých skupin jsou v ČR nyní nejvíce zastoupeni Ukrajinci, u nichž se počet záznamů meziročně dále zvýšil o desetinu, naopak počty Bulharů a Poláků se značně snížily. Nejvyšší mediánovou mzdu z těchto skupin v Česku měli Slováci (48 092 Kč), byla dokonce o 14 % vyšší než u zaměstnanců s českým občanstvím (42 069 Kč). Naopak o 23 % nižší než česká byla mediánová mzda u Ukrajinců (32 560 Kč), ale vzrostla meziročně o 7,5 %. Nižší než české byly také mzdové úrovně u dalších tří menších skupin, tedy Bulharů (nižší o 12 %), Rumunů (o 8 %) a u Poláků (o 5 %). Ty se ale meziročně zvyšovaly rychleji než mzdy Čechů, nejrychleji u Rumunů o 11,6 %.
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German