FOTO – RIA Novosti/Sergey Guneev
V pátek 27. října představenstvo Bank of Russia v čele s Elvírou Nabiulinovou po výsledcích druhého podzimního zasedání zvýšilo klíčovou sazbu najednou o dva procentní body – na 15 % ročně. Dosažená hodnota byla maximem od května 2022.
Podle hodnocení regulátora se inflační tlak v ruské ekonomice výrazně zvýšil a je vyšší, než se očekávalo. Jestliže tedy v září dosáhlo tempo růstu spotřebitelských cen zboží a služeb v ročním vyjádření 6 %, pak k 23. říjnu se toto číslo zvýšilo na 6,6 %.
„Stálý nárůst domácí poptávky stále více převyšuje možnosti rozšíření výroby zboží a služeb. Inflační očekávání zůstávají na zvýšených úrovních. Tempa růstu úvěrů zůstávají vysoká… Pokles fiskálních stimulů bude v příštích letech probíhat pomaleji, než se původně očekávalo. Za těchto podmínek je nutné zajistit další zpřísnění měnové politiky, aby se omezil rozsah odchylky inflace směrem nahoru od cíle,“ uvedla centrální banka v tiskové zprávě.
Podle expertů centrální banky by do konce roku 2023 mohla roční míra inflace v Rusku dosáhnout 7–7,5 %. Přitom již v roce 2024 by toto číslo mělo klesnout na 4-4,5 % a v budoucnu se bude blížit cílové úrovni 4 %, předpovídá regulátor.
„Musíme vyhodnotit účinek“
Tradičně jsou změny v měnové politice (MP) považovány za jeden z hlavních nástrojů centrální banky ke kontrole inflace. V případě znatelného nárůstu cen regulátor zvyšuje sazbu a v důsledku toho zdražují úvěry v zemi a zvyšuje se ziskovost bankovních vkladů. V důsledku toho si lidé a podniky méně půjčují, méně utrácejí a více šetří, celková ekonomická aktivita klesá a cenové tlaky se zmírňují.
Pokud inflace zpomalí, centrální banka se může naopak vrátit ke snížení sazby. To by zase mělo vést k oživení podnikatelské a spotřebitelské aktivity.
(RT/JAV)
Czech 
English