Foto: ekonomist.kz
Hospodářský výhled Kazachstánu na příští dva roky naznačuje stabilní růstovou trajektorii, která je tažena především pokračujícím využíváním uhlíku a zvýšenými spotřebitelskými výdaji. Přestože se ekonomika začala vzpamatovávat z negativních dopadů ruské invaze na Ukrajinu v roce 2023, očekává se, že růst v roce 2024 zpomalí na 3,4 % kvůli nižší než očekávané produkci ropy. V roce 2025 se předpokládá růst reálného HDP o 4,5-5 %, protože rozšíření kapacit na stávajících polích zvýší vývoz a podpoří růst petrochemického odvětví v roce 2025 a v dalších letech. Investice do těžebního sektoru a průmyslové výroby by měly zůstat stabilní. Růst výdajů domácností v roce 2024 podpoří nižší inflace a uvolnění finančních podmínek.
Očekává se, že zvýšená míra inflace se sníží, ale v letech 2024 a 2025 zůstane nad cílem centrální banky. Inflační tlaky začaly v roce 2023 slábnout a v prosinci 2023 dosáhly 9,8 % v důsledku zpřísnění měnové politiky. Dosažení 5% inflačního cíle Národní banky Kazachstánu (NBK) může být reálné, pokud nedojde k předčasnému uvolnění měnové politiky a pokud budou realizovány plány fiskální konsolidace. Pokračující opatření k postupnému zrušení subvencovaných úrokových sazeb narušujících trh zvýší účinnost transmisní politiky měnové politiky.
Bankovní systém zůstává odolný vůči vnějším šokům včetně dopadu ruské invaze na Ukrajinu. Míra nesplácených úvěrů činila v listopadu 2023 3,2 %. Banky si udržely nepřetržité financování a vysokou úroveň likvidních aktiv nad rámec regulatorních požadavků, ačkoli známky rostoucích úvěrových rizik vyžadují průběžné sledování a zmírňování rizik.
Předpokládá se, že schodek běžného účtu zůstane v roce 2024 na úrovni 3,0 % HDP a v roce 2025 na úrovni 2,3 % HDP. Zvýšená poptávka po dovozu a nižší příjmy z vývozu v důsledku klesajících cen ropy vedou k deficitu běžného účtu ve výši přibližně 3,3 % HDP v roce 2023. Hrubé devizové rezervy NBK odpovídají sedmi měsícům krytí dovozu. Očekává se, že deficit bude přetrvávat i v roce 2024, ale bude se postupně snižovat s pokračujícím přílivem přímých zahraničních investic, z nichž bude těžit převážně těžební sektor.
Cílem fiskálního plánu na období 2024-2026 je fiskální konsolidace. Fiskální stimulační opatření zaměřená především na programy sociálního zabezpečení vedla v roce 2023 ke konsolidovanému rozpočtovému deficitu ve výši 1,8 % HDP. Vláda plánuje ve střednědobém horizontu schodek postupně snižovat v souladu s rozpočtovým pravidlem udržování fiskálních rezerv. Vládní dluh zůstává udržitelný, ale náklady na dluhovou službu rostou, což odráží závislost na domácím dluhu v kontextu vysokých domácích úrokových sazeb.
Vyhlídky hospodářského růstu v Kazachstánu čelí řadě negativních rizik vyplývajících z vnitřních i vnějších faktorů. Ruská invaze na Ukrajinu a z ní plynoucí napětí v černomořském regionu a jeho okolí by mohly dále ohrozit vývoz ropy z Kazachstánu prostřednictvím kaspického ropovodu, což by vzhledem k významu uhlovodíkového sektoru mělo významné hospodářské a fiskální důsledky. Jakákoli rozsáhlá neplánovaná údržba ropných polí a neočekávané zpoždění v rozvoji pole Tengiz by mohly mít za následek nižší produkci a pomalejší hospodářský růst. Nepředvídané vnější tlaky a výkyvy směnného kurzu tenge by mohly vést k vyšší inflaci. Vzhledem k hospodářským vazbám Kazachstánu na Rusko navíc zůstává obavou riziko sekundárních sankcí, které by mohly podkopat důvěru trhu, odradit od přímých zahraničních investic a omezit hospodářský růst.
ekonomist.kz/gnews.cz
https://ekonomist.kz/ekonomist-kz/formirovanie-zavtrashnego-dnya-reform
Czech 
English