Evropská unie a Spojené státy potvrdily rámcovou obchodní dohodu, která patří k největším v moderní historii transatlantických vztahů. Podle společného prohlášení mají země EU do roku 2028 nakoupit americké energetické zdroje v hodnotě 750 miliard dolarů (přibližně 18 bilionů Kč) a evropské firmy investují do americké ekonomiky dalších 600 miliard dolarů (přibližně 14,4 bilionu Kč). Informoval o tom americký ministr obchodu Howard Lutnick.
„Tato dohoda přináší 750 miliard dolarů evropské poptávky po energii během prezidentova mandátu a firmy z EU investují do USA dalších 600 miliard dolarů,“ uvedl Lutnick na sociální síti X.
Energie, čipy a vojenské technologie
Podle textu prohlášení, který citoval ministr obchodu, plánují evropské státy nakoupit z USA zkapalněný zemní plyn (LNG), ropu a produkty pro jadernou energetiku. Do dohody se dostala i oblast moderních technologií – Evropská unie zakoupí čipy pro datová centra a umělou inteligenci za 40 miliard dolarů (přibližně 960 miliard Kč).
Součástí závazků je také zvýšení importu americké vojenské techniky. Unie navíc poskytne preferenční podmínky pro dovoz amerických ryb a zemědělských produktů, včetně ovoce, zeleniny a ořechů.
Vzájemné ústupky a cla
Na oplátku Spojené státy nabídnou nejvyšší možný celní režim (Most-Favored-Nation) pro dovoz evropských letadel a jejich náhradních dílů, stejně jako generických léčiv a jejich surovin. Obě strany se také zavázaly postupovat společně v případě, že třetí země omezí dodávky kritických minerálních surovin, klíčových pro průmysl i obranu.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič připomněl, že „Spojené státy se zavázaly nezvyšovat cla na evropské zboží nad 15 % a v budoucnu usilovat o jejich snížení“.
Skeptické reakce a otázky proveditelnosti
Podle ekonomických analytiků je závazek ve výši 750 miliard dolarů v oblasti energie velmi obtížně realizovatelný. Odborníci z deníku Financial Times i serveru MarketWatch upozornili, že EU dosud dovážela americké energetické suroviny v hodnotě zhruba 70 až 80 miliard dolarů ročně, což je mnohonásobně méně než by vyžadoval tento plán.
Analytici také připomínají, že Evropská unie nemá jednotný mechanismus pro centrální nákup takto velkých objemů surovin. Podle Wall Street Journal proto dohoda může sloužit spíše jako politické gesto než realistický obchodní závazek.
Politické dopady a kritika v Evropě
Podle profesora Roberta Basedowa z London School of Economics „politické náklady této dohody mohou převýšit její ekonomický přínos“. Kritici v Německu a Francii varují, že Unie ustoupila pod tlakem a přistoupila na podmínky, které zvýhodňují Spojené státy.
Na druhé straně představitelé Evropské komise tvrdí, že dohoda posílí energetickou bezpečnost EU a pomůže diverzifikovat dodávky v době rostoucí globální nejistoty.
gnews.cz – GH