V dnes zveřejněné zprávě o loňském vývoji výroby energie v sedmadvacítce evropských zemí výzkumný institut Ember uvedl, že přechod odvětví elektřiny v EU si v roce 2024 udržel tempo, a to navzdory náročným politickým a ekonomickým podmínkám. Solární energie výrazně rostla a poprvé předstihla energii z uhlí. Další rok poklesu uhelné a plynové energetiky – v případě plynu již pátý rok v řadě – snížil emise v energetice EU pod polovinu jejich maxima z roku 2007 a dále snížil závislost na dovozu fosilních paliv. Během posledního politického cyklu EU bylo dosaženo významného pokroku, ale je třeba jej urychlit.
Green Deal přinesl hlubokou a rychlou transformaci energetického sektoru EU. Díky rozšiřující se větrné a solární energii vzrostl podíl obnovitelných zdrojů z 34 % v roce 2019 na 47 % v roce 2024, zatímco podíl fosilních zdrojů klesl z 39 % na historické minimum 29 %. Solární energie zůstala v roce 2024 nejrychleji rostoucím zdrojem energie v EU a poprvé se dostala nad uhlí. Větrná energie zůstala druhým největším zdrojem energie v EU, nad plynem a pod jadernou energií.
Výrazný pokrok přinesl výhody i mimo snižování emisí. Strukturální růst větrné a solární energie snížil náklady EU na dovoz fosilních paliv a zranitelnost bloku vůči dovozu plynu. Pokrok dosažený v první polovině tohoto desetiletí je sice působivý, ale do roku 2030 je třeba jej urychlit.
Solární energie předstihla uhlí
Solární energie byla v roce 2024 nejrychleji rostoucím zdrojem energie v EU; přírůstek kapacity dosáhl rekordní výše a výroba byla o 22 % vyšší než v roce 2023. Solární energie (11 %, 304 TWh) v roce 2024 poprvé předstihla uhlí (10 %, 269 TWh), což znamená, že uhlí kleslo z pozice třetího největšího zdroje energie v EU v roce 2019 na šestou pozici v roce 2024. Tento trend je všeobecný; solární energie roste v každé zemi EU, zatímco uhlí se stává stále více okrajovou. Více než polovina zemí EU buď nemá žádnou uhelnou energii, nebo je její podíl v energetickém mixu nižší než 5 %. K udržení růstu solární energie je zapotřebí urychlená čistá flexibilita a inteligentní elektrifikace.
Plyn klesal pět let po sobě
Výroba elektřiny z plynu klesá již pátým rokem v řadě – navzdory mírnému oživení poptávky po elektřině. V kombinaci s dalším poklesem uhlí to vedlo ke snížení celkových emisí v energetice v roce 2024 pod polovinu jejich maxima z roku 2007. Tento trvalý pokles sehrál klíčovou roli při snížení celkové spotřeby plynu v EU o 20 % v posledních pěti letech: přibližně třetina tohoto poklesu se odehrála v odvětví energetiky. Bez přidání větrné a solární energie v roce 2024 by spotřeba plynu v EU pro energetiku byla o 11 % vyšší.
Větrná a solární energie zabránila dovozu fosilních paliv v hodnotě 59 miliard EUR od začátku platnosti Green Deal
Za pět let platnosti evropské dohody Green Deal je nárůst výroby elektřiny z větrných a solárních elektráren hlavním důvodem poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv. Bez větrné a solární kapacity přidané od roku 2019 by EU dovezla o 92 miliard metrů krychlových fosilního plynu a 55 milionů tun černého uhlí více, což by stálo 59 miliard eur. Aby členské státy maximalizovaly budoucí přínosy, musí pokračovat v provádění reforem s cílem urychlit zavádění větrné energie, neboť v současné době hrozí, že navzdory nákladové konkurenceschopnosti dodávky nebudou dostatečné.
Výše pokroku dosaženého za pět let trvání Green Deal by měla vzbuzovat důvěru v to, čeho lze dosáhnout do roku 2030. Rychlejší zavádění čisté flexibility, síťové infrastruktury a elektrifikace bude klíčem k udržení růstu čisté energie. Solární energie je i nadále nejrychleji rostoucím zdrojem energie v EU, ale k udržení růstu a k tomu, aby spotřebitelé mohli plně využívat výhod bohaté solární energie, je zapotřebí více skladování a flexibility poptávky. Po několika náročných letech pro odvětví větrné energie se očekává nárůst přírůstků, ale ne dostatečný k dosažení cílů EU. Překonání tohoto rozdílu bude vyžadovat pokračující provádění politiky a politickou podporu, aby tempo přírůstků v období do roku 2030 bylo více než dvojnásobné oproti posledním letům.
EU může zrychlením přechodu na elektřinu hodně získat: čistá elektrifikovaná budoucnost poháněná větrnou a solární energií zvýší energetickou bezpečnost a sníží náklady na energii pro všechny spotřebitele.
„Fosilní paliva ztrácejí vliv na energetiku v EU. Na začátku evropské zelené dohody v roce 2019 si málokdo myslel, že by energetická transformace v EU mohla být tam, kde je dnes; větrná a solární energie vytlačují uhlí na okraj a vytlačují plyn do strukturálního úpadku. Přestože se přechod na novou energetiku v EU za posledních pět let posunul rychleji, než kdokoli očekával, další pokrok nelze považovat za samozřejmost. Dodávky je třeba urychlit zejména v odvětví větrné energie, které se potýká s jedinečnými problémy a prohlubujícími se rozdíly v dodávkách. Úspěchy dosažené v uplynulých pěti letech by však měly vzbudit důvěru, že s pokračujícím úsilím a odhodláním lze výzvy překonat a dosáhnout bezpečnější energetické budoucnosti,“ uvedl analytik Ember Chris Rosslowe.
„EU se blíží k budoucnosti čisté energie využívající domácí větrnou a solární energii. Tento nový energetický systém sníží zranitelnost bloku vůči cenovým šokům v oblasti fosilních paliv, vyřeší klimatickou krizi a zajistí cenově dostupnou energii pro domácnosti a podniky. Včasná politická opatření, která podpoří růst větrné a solární energie, urychlí zavádění čisté flexibility a podpoří elektrifikaci, pomohou zajistit budoucí konkurenceschopnost EU,“ doplnila ho kolegyně Beatrice Petrovichová.
V roce 2024 došlo k dalšímu poklesu spotřeby energie z fosilních paliv, a to navzdory nárůstu poptávky po elektřině a vývozu elektřiny z EU. K poklesu fosilní energie nejvíce přispěl rekordní rok růstu solární energie, který poprvé vynesl solární energii nad uhlí. Fosilní plynová energie klesla již pátým rokem po sobě a podruhé byla nižší než větrná energie. Díky růstu solární energie a oživení vodní energie se obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny v EU téměř polovinou (47 %) a podíl čistých zdrojů dosáhl 71 %, což jsou v obou případech rekordní hodnoty.
Solární energie dosahuje rekordních hodnot, zatímco jaderná a vodní energie se vrací nahoru
Solární energie byla v roce 2024 nejrychleji rostoucím zdrojem energie v EU, jejíž výroba byla o 22 % (+54 TWh) vyšší než v roce 2023. Tento nárůst byl způsoben rekordním množstvím nově přidaných kapacit (66 GW) a navzdory mírně nižšímu slunečnímu záření ve srovnání s rokem 2023. Solární energie tak byla v roce 2024 největším faktorem snižování výroby z fosilních zdrojů. Zajišťovala 11 % elektřiny v EU (304 TWh) a poprvé v historii předstihla uhlí (269 TWh).
Výroba větrné energie zůstala na podobné úrovni jako v roce 2023 a činila 17 % elektřiny v EU (477 TWh). Pokračovalo zvyšování kapacity větrné energie, které však bylo kompenzováno méně příznivými větrnými podmínkami. I tak zůstala větrná energie druhým největším zdrojem energie v EU za jadernou energií a zvýšila svůj náskok před plynem (stanovený v roce 2023). Větrná a solární energie dosáhly v roce 2024 společně rekordního podílu 29 % na energetickém mixu EU. To pomohlo posunout podíl obnovitelných zdrojů na téměř polovinu (47 %) celkové výroby elektřiny v EU.
Výroba elektřiny z vodních a jaderných elektráren vzrostla o 32 TWh (+10 %), resp. 29 TWh (+5 %), a dosáhla tak podílů 13 % a 24 %, čímž dokončila odraz od svého minima z roku 2022 a posunula čisté zdroje na rekordních 71 % energetického mixu EU. Výroba energie z vodních zdrojů těžila z nadprůměrných srážek ve většině Evropy, a to i přes sucha v jihovýchodní Evropě. Zvýšenou výrobu jaderné energie lze do značné míry vysvětlit menším počtem výpadků ve Francii.
Ember/ gnews – RoZ
ILUSTRAČNÍ FOTO – Andreas Gücklhorn on Unsplash
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German