Rok 2024 lze označit za první zcela pokrizový rok v energetice Evropské unie. Jen málo období poznamenalo evropskou energetiku tak jako právě roky 2021 až 2023. Spotřeba elektřiny i plynu se v těchto letech podstatně snížila, a to kvůli rekordně vysokým cenám komodit. Ty se teprve v průběhu roku 2024 stabilizovaly na úrovních, které zde patrně zůstanou delší dobu. Jak se bude vyvíjet energetika v roce 2025, se teprve dozvíme, nicméně už nyní víme, že je zde celá řada nejistot, které mohou ovlivnit každodenní život obyvatel České republiky.
Dění na evropských energetických trzích a v české energetice stále více zajímá nejen odborníky, ale i širší veřejnost. Energetika totiž v posledních letech prochází rozsáhlou transformací, která se dotýká nejen firem, ale také domácností. Ve veřejné debatě, v byznysu, ale i v konverzaci mezi lidmi mimo obor se dnes můžeme běžně setkat s tématy, jako je odklon od uhlí, výstavba nových jaderných zdrojů nebo boom fotovoltaik.
Report vzniklý ze spolupráce analytického portálu oEnergetice.cz a srovnávacího webu Ušetřeno.cz si proto klade za cíl shrnout v datech vývoj české energetiky za poslední rok a nabídnout čtenářům vysvětlení hlavních milníků a jejich dopadů na firmy a domácnosti. Pomáhá tak lépe pochopit, jak tolik diskutovaná transformace energetiky dopadá na koncové spotřebitele, kteří jsou našimi čtenáři a uživateli.
Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala druhý rok po sobě meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.
Výroba elektřiny poklesla výrazně i v porovnání s krizovými lety, v porovnání s předpandemickým rokem 2019 poklesla vloni o téměř 15 %. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním tuzemské spotřeby elektřiny a snížením exportu elektřiny do zahraničí, který poklesl druhý rok v řadě zhruba o třetinu.
Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %. Další příčky s podílem mezi 3–4 % na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE a biomasa.
Shrnutí
- Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala v roce 2024 druhý rok po sobě významný meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách.
- Ještě během krizového roku 2022 dodaly uhelné elektrárny do sítě více než 33 TWh elektrické energie, v roce 2023 to bylo necelých 27 TWh a loni necelých 24 TWh.
- Řiditelný výkon uhelných elektráren by do budoucna měly nahradit nové plynové teplárny a elektrárny. Výroba elektřiny z těchto zdrojů by podle výhledu provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, mohla do roku 2035 vzrůst až na trojnásobek.
- Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla zaokrouhleně 57,9 TWh. Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a navázala tak na klesající trend z předchozích let.
- Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě. Celkově tak lze pozorovat stabilizaci po předchozích výraznějších poklesech, avšak na nižší úrovni než v minulosti.
- ČR v roce 2024 exportovala 7,68 TWh a importovala 1,26 TWh elektrické energie. Výroba elektřiny v ČR převyšovala spotřebu v 6732 hodinách, ve zbývajících 2052 hodinách spotřebu částečně pokrývaly i zahraniční zdroje.
- Čistá exportní pozice ve výši 6,43 TWh je nejnižší nejméně za posledních 10 let a o 30 % nižší než v roce 2023. Klesající exportní pozice naznačuje, že se v nadcházejících letech ČR může stát čistým importérem elektřiny.
- Z pohledu velkoobchodních trhů s energií nebyl rok 2024 tak turbulentní jako předcházející období let 2021 až 2023, přesto se však nedá mluvit o úplném uklidnění.
- Dlouhodobé kontrakty byly vystaveny především vlivu cen paliv, zejména zemního plynu, a emisních povolenek, které reagovaly na geopolitický vývoj a probíhající konflikty, včetně války na Ukrajině či dění na Blízkém východě. Krátkodobé trhy byly ovlivněny pokračujícím nárůstem instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, kdy prudce narostl i počet hodin s nulovou či zápornou cenou elektřiny.
- Obnovitelné zdroje energie jsou nadále nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny. Přírůstek je tažen především solárními elektrárnami, kterých bylo instalováno za rok 2024 celkem 967 MWp instalovaného výkonu. Výkon solárních elektráren v České republice tak zaznamenal přibližně 28% nárůst instalovaného výkonu na celkových 4430 MWp.
- Rok 2024 přinesl celou řadu legislativních změn a novinek, které mají pomoci dalšímu rozvoji OZE. Kromě spuštění Elektroenergetického datového centra, které zajišťuje možnost sdílení elektřiny, se počátkem roku očekává schválení Lex OZE 3, který by měl konečně zavést akumulaci a flexibilitu do české legislativy. Lze zmínit i představenou metodiku pro zavádění akceleračních zón a s tím spojené zrychlení povolovacího procesu pro elektrárny s větším instalovaným výkonem. Podpořit takový typ elektráren se bude snažit i MPO, a to vypsáním provozní podpory během let 2025 až 2027 pro až 350 MW nového instalovaného výkonu ročně.
- S rostoucím instalovaným výkonem OZE roste i počet hodin se zápornou nebo nulovou cenou elektřiny, rok 2024 byl v tomto ohledu rekordní a přinesl jich 361. Jedná se tak o problém, se kterým se budou muset nové instalace vypořádat. Kromě záporných cen elektřiny představuje výzvu i posílení elektroenergetické soustavy a především pak té distribuční, jejíž kapacita je na většině míst v ČR vyčerpána.
- V roce 2024 klesaly ceny silové elektřiny i plynu v akvizičních nabídkách pro nové zákazníky. Podle největšího tuzemského srovnávače Ušetřeno.cz se průměrná cena obchodní složky elektřiny (silové elektřiny) snížila z lednových 3401 Kč/MWh bez DPH na prosincových 2667 Kč/MWh bez DPH. Cena plynu klesla za stejné období z 1429 Kč na 1117 Kč za MWh bez DPH.
- Podle údajů Ušetřeno.cz dosáhla průměrná úspora při změně dodavatele elektřiny v roce 2024 přibližně 5000 Kč ročně a u plynu kolem 7000 Kč ročně.
- V roce 2024 došlo podle OTE k celkem 579 344 změnám dodavatele elektřiny a 204 696 změnám dodavatele plynu.
oenergetice.cz/ gnews – RoZ
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German