Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené jejich počty navýšit, pokud o to polská strana požádá. Prohlásil to v Bílém domě americký prezident Donald Trump po setkání s novým polským prezidentem Karolem Nawrockým. Podle informací agentur Reuters a AP se jednalo o první zahraniční cestu polské hlavy státu od srpnové inaugurace.
Trump při společném vystoupení ocenil polské výdaje na obranu a připomněl, že Polsko je jedním z mála spojenců, kteří dávají na armádu výrazně více než povinná dvě procenta HDP. „Americká přítomnost na východním křídle NATO je silná a trvalá. Pokud Polsko projeví zájem, jsme připraveni udělat ještě víc,“ uvedl prezident Spojených států. Podle agentury AP tak Trump reagoval na obavy, že část amerických vojenských kapacit by mohla být přesunuta do oblasti Indo-Pacifiku.
Agentura Reuters zdůraznila, že hlavními tématy jednání byly bezpečnostní záruky, ruská agrese vůči Ukrajině a energetická spolupráce. Trump se podle Reuters také pochlubil tím, že v minulosti podpořil kandidaturu Karola Nawrockého, který následně volby vyhrál. Symbolickým gestem schůzky byl přelet amerických letounů F-16 a F-35 nad Washingtonem.
Konkrétní počty amerických vojáků prezident Trump nespecifikoval. Dlouhodobé údaje americké administrativy nicméně hovoří o zhruba deseti tisících příslušníků amerických ozbrojených sil, kteří působí v Polsku v rotacích. Klíčovou roli hraje velitelství V. sboru armády USA v Poznani, známé jako Camp Kościuszko, kde sídlí i první trvalá americká posádka v zemi. Na tuto infrastrukturu navázalo také vznikající zázemí pod označením USAG Poland. Tyto informace v minulosti potvrdily jak americké ministerstvo zahraničí, tak polské ministerstvo obrany.
Polsko mezitím patří k největším „výdajovým jestřábům“ celé aliance. Podle údajů NATO a agentury Reuters směřuje letos Varšava na armádu zhruba 4,7 až 4,8 procenta HDP, což je nejvyšší podíl mezi členskými státy. Aliance zároveň letos poprvé v historii oznámila, že všech 32 členů splnilo minimální dvouprocentní cíl.
Nawrocki, který se ujal úřadu 6. srpna 2025, je historikem a amatérským boxerem. Jeho rychlá cesta do Washingtonu má podle agentury AP posílit osobní vazby s prezidentem Trumpem a upevnit americkou přítomnost ve střední Evropě. Tento krok je vnímán také jako signál směrem k Moskvě i Kyjevu. Zatímco Washington posiluje závazky na východním křídle NATO, část americké politické debaty zpochybňuje rozsah dlouhodobé angažovanosti Spojených států v Evropě.
Britský deník The Guardian upozornil, že návštěva zároveň zvýraznila vnitropolitické napětí ve Varšavě. Prezidentova aktivní zahraniční politika podle listu kontrastuje s některými postoji vlády, zejména pokud jde o vztah k Ukrajině.
Trump ve stejný den rovněž naznačil ochotu nasadit federální jednotky k potírání kriminality ve vybraných amerických městech, konkrétně zmínil New Orleans. Podle amerického serveru Politico však Bílý dům tuto otázku oddělil od jednání s polským prezidentem.
Agentura Reuters připomněla, že americká vojska v Evropě prošla po roce 2022 zásadní proměnou. Vznik trvalé posádky v Polsku a posílení logistických uzlů od Pobaltí po Černé moře mají odstrašovat Rusko a zrychlit případné přesuny sil. Washington nyní dává jasně najevo, že Polsko zůstane klíčovou oporou tohoto uspořádání — a pokud si to Varšava vyžádá, může být této opory ještě více.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German