Foto: pirati.cz
ŠTRASBURK, 27. února 2024 – Voliči už nebudou tajně manipulováni politickou reklamou. Zajistí to nová pravidla, která dnes schválil Evropský parlament. Ta zavádí například povinné označování politické reklamy včetně informace o tom, ke kterým volbám či třeba referendu se vztahuje. Podle europoslance a kvestora Evropského parlamentu Marcela Kolaji, který se na legislativě podílel, jde o krok dobrým směrem. Pravidla by však podle něj měla být ještě přísnější.
“Marketing hrál v politice vždy velkou roli, ovšem nástroje se poslední dobou zásadně změnily. Sledujeme, jak někteří politici, oligarchové, ale i cízí země zneužívají nástrojů na Internetu k manipulaci s lidmi. Pokud nechceme, aby o naší demokracii rozhodovaly místo názorů pochybně financované reklamy, potřebujeme jasná celoevropská pravidla. Legislativa, kterou jsme dnes přijali, jde dobrým směrem. Zavádí totiž třeba povinné označování politické reklamy online i offline.
A to včetně informací o tom, kdo a kolik peněz za ni zaplatil a čeho se týká. Tedy zda jde o reklamu před konkrétními volbami, referendem nebo zda se třeba vztahuje k propagaci konkrétního zákona. Třeba v Česku je dnes označení povinné jen v období před volbami a zahrnuje jen zlomek zmíněných informací, což prostě nestačí. Vznikne také celoevropská databáze politické reklamy, takže se každý bude moct podívat, kdo a za co agituje,” popisuje Kolaja.
Ten však současně přiznává, že od legislativy očekával víc. Při vyjednávání s národními státy z legislativy vypadla především přísnější pravidla pro takzvané mikrocílení.
„Na příkladu kauzy Cambridge Analytica a jejího vlivu na referendum o brexitu či na americké prezidentské volby jsme viděli, jak nebezpečným nástrojem může mikrocílení reklam být. Že může bez přehánění ovlivnit celkové směřování země. S jeho pomocí totiž dokážou marketéři nahlédnout do “niter” voličů a zneužít jejich skryté obavy k manipulaci. Jako Piráti jsme proto bojovali za to, aby cílená reklama mohla využívat jen několik předem určených kategorií.
A to pouze tehdy, když k tomu dá uživatel výslovný souhlas. Bohužel, proti této snaze se postavily národní vlády. Nová pravidla tak dělají jen dílčí kroky, jako je zákaz používání mikrocílení k oslovení budoucích prvovoličů. To ale nestačí, o konec takzvané šmírovací reklamy budeme usilovat i nadále,” dodává Kolaja.
Text, o kterém dnes europoslanci hlasovali, je výstup z trialogu. V platnost legislativa vstoupí za rok a půl od finálního schválení.
pirati.cz/gnews.cz-RoZ_07
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian