Čeští statistici v závěru ledna představili předběžný odhad toho, jak se české ekonomice dařilo v závěru minulého roku. Statistika tehdy mluvila o tom, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 HDP mezičtvrtletně přidal 0,2 %. Dál ale platilo, že ekonomika meziročně klesala, konkrétně ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku měla ztratit 0,2 %.
Dnes statistici tato čísla potvrdili. To znamená, že také podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. Co to říká? Že jsme se vyhnuli pádu do recese – česká ekonomika totiž loni mezičtvrtletně neklesala dva kvartály po sobě. Na druhé straně je pořádně nepříjemné, že ekonomika ve všech čtyřech kvartálech roku 2023 meziročně padala.
Na straně poptávky
Česká ekonomika by potřebovala, aby domácnosti začaly být odvážnější v utrácení. Výdaje na konečnou spotřebu domácností totiž v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně vzrostly jen o 0,5 %. Dobrou zprávou je alespoň to, že vzrostly nejen nákupy předmětů dlouhodobé, ale také střednědobé spotřeby a služeb. To přináší určitou naději na obrat ve vývoji spotřeby domácností. Meziročně ale výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 0,5 %.
Na druhé straně státní aparát si nedělá starosti s tím, aby začal omezovat výdaje. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně vzrostly o 1,9 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,1 % a meziročně o 4,7 %. Meziročně rostly investice do dopravních prostředků a strojů a zařízení. Pokles nastal u investic do obydlí, ostatních budov a staveb. To už ostatně naznačovaly jednotlivé dílčí statistiky ze stavebnictví. Rok 2023 se totiž stal rokem odkládání nové výstavby. Výsledku HDP ublížil propad u zásob. Změna stavu zásob totiž dosáhla mínus 54,8 mld. Kč. To bylo o 103,5 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku. To ale není až taková tragédie. V podstatě to totiž říká, že docházelo k uvolňování skladů, které se nafoukly zbožím během pandemických let.
Výsledky HDP se pokusil zásadně zlepšit zahraniční obchod. Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 128,0 mld. Kč a bylo o 106,4 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Tady se projevilo, že se daří automobilkám finalizovat rozpracovanou produkci a konečně ve velkém posílat na trh nové vozy. To po roce 2020 kvůli nedostatku komponentů rozhodně nebylo pravidlem.
Hrubá přidaná hodnota
Na výkon české ekonomiky se můžeme podívat také optikou hodnoty, kterou vytvořila jednotlivá odvětví. Máme tu proto hrubou přidanou hodnotu (HPH). Ta vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2023 mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 0,3 %. K meziročnímu růstu HDP nejvíc přispěl zpracovatelský průmysl (meziroční růst o 1,7 %) a informační a komunikační činnosti (+4,0 %). Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-1,8 %). Právě tady se dál ve velkém šetří. Navíc také stavebnictví meziročně kleslo o 0,4 %. Tady zůstaly brzdou vysoké úrokové sazby a s tím související drahé hypotéky.
Optikou celého roku 2023
Když zrekapitulujeme vývoj za celý loňský rok, tak HDP klesl v roce 2023 o 0,4 %. Jak se došlo k tomuto číslu? Celoroční vývoj negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností -1,2 procentního bodu (p. b.) a změna stavu zásob -3,1 p. b. Pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (+0,6 p. b.), výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (+1,1 p. b.) a zahraniční poptávka (+2,2 p. b.).
A co tato čísla v součtu znamenají? Že se česká ekonomika ani čtvrtý rok v řadě nevrátila na svou úroveň před pandemií. Ostatní země Evropské unie už to přitom zvládly.
Co bude dál?
Ekonomiku letos částečně podpoří to, že skončí utahování opasků českých domácností. Jejich útraty budou pozvolna narůstat. K tomu by mělo přispět v první řadě to, že tempo spotřebitelské inflace by mělo v průměru celého letošního roku zpomalit viditelně pod 3 %. To je mnohem přijatelnější hodnota než v roce 2023, kdy se v průměru držela na dvouciferných hodnotách. Navíc se pokles tempa inflace odrazí v růstu reálných mezd. Dalšími pomocníky k nárůstu útrat budou vysoká úroveň nashromážděných úspor domácností v kombinaci s velmi nízkou srovnávací základnou.
Na druhé straně řadě firem dál klesají zakázky a dopadají na ně vysoké ceny energií. Navíc se nemůžeme spoléhat na to, co nám v minulosti několikrát pomohlo. Tentokrát nás z nejhoršího nevytáhne Německo. Německá ekonomika totiž letos podle aktualizovaného odhadu tamní vlády vykáže růst jen o 0,2 procenta – tedy prakticky neporoste.
Když to sečteme, tak v roce 2024 se česká ekonomika vrátí k růstu, který ale bude pouze slabý. Podle našeho modelu v průměru letos porosteme jen o 0,7 %.
Očekávaná reakce trhu
Statistici dnes potvrdili výsledek HDP, který představili už v lednu. To přispělo k tomu, že koruna dnes stagnuje těsně nad hladinou 25,30 CZK/EUR. Náš scénář pro následující dny se přitom nemění – zpomalující tempo inflace a slabost české ekonomiky volají po dalším snížení úrokových sazeb. Sazby podle nás na dalším zasedání bankovní rady České národní banky půjdou dolů o 50 bazických bodů. Kdyby Česká národní banka snižovala úrokové sazby ještě rychlejším tempem, mohlo by to vyvolat přílišné tlaky na oslabení koruny. A to je něco, co bankovní rada nebude chtít riskovat. Dál proto sázíme na stagnaci koruny poblíž dnešních (z pohledu posledních týdnů slabých) hodnot.
Markéta Šichtařová
ředitelka společnosti
Next Finance s.r.o.
nextfinance.cz/gnews.cz-GeH_07
Czech 
English