Na nové historické rekordy vyskočily v posledních dnech nejen akciové indexy napříč světem, ale také cena zlata. Ta vzrostla na historický rekord téměř 2450 dolarů za trojskou unci. Jen od začátku tohoto roku to znamená růst ceny o 19 %. Jarní korekci předchozího růstu cen zlata tedy máme definitivně za sebou.
Zlato žene vpřed to, že investoři po dlouhých měsících nejistoty konečně vidí, že největší centrální banky světa půjdou dolů s úrokovými sazbami. V případě Evropské centrální banky to vypadá se začátkem cyklu snižování úrokových sazeb na červen, v případě amerického Fedu by to mělo nastat v září. S klesající úrokovou atraktivitou eura a dolaru zákonitě roste zájem o zlato. Je přitom pravdou, že růst cen zlata v posledních měsících odšpuntovalo už pouhé zjištění investorů, že americký Fed už nehodlá dál zvyšovat úrokové sazby. Přeci jen čím byl dolar úrokově atraktivnější, tím víc trpělo zlato, které jednoduše nenese žádný úrokový výnos.
Ještě významnějším motorem pro růst cen zlata je to, že jej do svých trezorů přikupují centrální banky. Ty v prvním čtvrtletí nakupily více než 290 tun. A to je nový rekord. Centrální banky tak zesilují trend, když v letech 2022 a 2023 nakoupily více než 1000 tun ročně. A jaké jsou důvody pro to, že centrální banky syslí zlaté rezervy? Rozhodně to nejsou jen čistě ekonomické faktory – tedy sázky na brzký pokles úrokové atraktivity eura nebo dolaru. Přeci jen centrálním bankám nejde v první řadě o zisk. Určitým důvodem jsou geopolitické faktory, kdy tu máme střety na Blízkém východě nebo válku na Ukrajině. Mimochodem ta ukázala, že Rusku není složité zmrazit devizové rezervy denominované v dolarech.
I proto řada centrálních bank z rozvíjejícího světa raději stále víc sahá po zlatu. A nakonec pro větší nákupy zlata centrálními bankami hovoří snaha snížit závislost na americkém dolaru. Není náhoda, že v čele zlaté horečky stojí Čína, která v prvním čtvrtletí tohoto roku navýšila své zlaté rezervy o 27 tun. A pozor – Česko bylo za první čtvrtletí letošního roku na pátém místě na světě v nákupech zlata. Česká národní banka (ČNB) ho nakoupila pět tun, loni za stejné období skončila šestá se dvěma tunami. ČNB v prvním čtvrtletí měla ke konci března v rezervách 35,58 tun zlata.
Guvernér ČNB Aleš Michl sní o tom, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. I kdyby této mety bylo dosaženo, zlato by potom představovalo stále jen zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Zpět k ceně zlata. Zmínili jsme dva výrazné stimuly pro jeho další růst. Na druhé straně je potřeba říct, že aktuální růst cen zlata je jednoduše skokový. No a po skokovém růstu vždy přichází sestupná korekce. Otázka za milion ale zní, jak dlouho na tuto sestupnou korekci budeme čekat? Když se ohlédneme do minulosti, tak skokový růst cen zlata jsme viděli také třeba v roce 2008. Ale tehdy se skokový růst protáhnul na další 3 roky a cena zlata se tehdy zdvojnásobila.
Až poté přišel její zpětný pokles. Co tím chceme říct? Mnohem lepší než časování trhu je nakupovat zlato s dlouhým investičním horizontem – na 10 let nebo ještě víc. Pak nás nemusí trápit, zda korekce přijde za rok nebo za 3 roky. Můžeme si užívat toho, že v dlouhém období ceny zlata rostou v průměru kolem 9 % ročně.
Markéta Šichtařová – nextfinance.cz
Czech 
English