Stačilo, aby administrativa D. Trumpa několik hodin nehlásila nová cla, a napětí na amerických trzích mohlo mírně klesnout. Přispěla k tomu i zpráva, že Evropská komise do poloviny dubna odkládá zavedení odvetných cel vůči USA. To vytvoří prostor pro vyjednávání. I díky tomu může dolar stahovat své ztráty z posledních týdnů. Dnes americká měna mírně posiluje na hladinu 1,083 USD/EUR. Americký Fed přitom včera večer ponechal své úrokové sazby v pásmu 4,25-4,50 %. To nikoho nezaskočilo. Investoři i tak usoudili, že vzkaz amerických centrálních bankéřů vyzněl holubičím dojmem.
V nové prognóze Fed zvýšil odhad tzv. jádrové inflace, která neobsahuje volatilní ceny potravin a energií, na konci letošního roku z 2,5 % na 2,8 %. Výhled růstu americké ekonomiky na rok 2025 poklesnul z 2,1 % na 1,7 %. Fed sice zhoršil prognózu růstu a zvýšil odhad inflace (ve stagflačním duchu), ale prakticky nijak neříznul do projekce vývoje úrokových sazeb pro následující tři roky. Platí, že těsná většina představitelů Fedu pro zbytek roku dál sází na snížení sazeb o půl procentního bodu. To znamená dvě snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Co to naznačuje? Že z pohledu Fedu bude pro-inflační šok přicházející kvůli zvýšení cel jen dočasný. Z toho vyplývá, že Fed bude pokračovat v pauze v procesu snižování úrokových sazeb, ale nemá v plánu hasit mírně zvýšenou inflaci v USA návratem ke zvyšování úrokových sazeb.


Holubičím signálem bylo také to, že Fed ohlásil, že šlápne na brzdu, když sníží tempo redukce bilance Fedu (nebo-li tzv. kvantitativního utahování). Aby Fed předešel možnému napětí na peněžním trhu, tak centrální banka od dubna hodlá prodávat dluhopisy už pouze za 40 mld. dolarů měsíčně, když aktuálně prodeje dosahují 60 mld. dolarů / měsíc.
Je také potřeba mít na paměti, že Fed bude dál bedlivě sledovat hlavně tvrdá data přicházející z americké ekonomiky. Ta se podle šéfa Fedu J. Powella prozatím dramaticky nehorší. I tak je znát, že z pohledu Powella nyní pokles ekonomické aktivity představuje větší riziko než případný nárůst inflace. Fed si je dobře vědom, že americké domácnosti a firmy mají část svých peněz zainvestované v amerických akciích. Fed nebude chtít vidět, že na akciových trzích teče další krev. Bude se snažit, aby akciové trhy po 10% poklesu z posledních týdnů nepřidaly další ztráty v řádu desítek procent. V tom případě by se snažili situaci na trzích uklidňovat dalším snížením tempa redukce bilance nebo také dřívějším snižováním sazeb. Fed má v tomto případě štěstí, že má dvojí mandát – v podobě 2% inflace a maximální zaměstnanosti. To znamená, že Fed nastavuje svou měnovou politiku tak, aby pokryla víc cílů najednou.
Naopak Evropská centrální banka má v popisu práce soustředit se hlavně na vývoj inflace. I tak sázím na to, že kdyby Fed rozjel proces snižování sazeb s cílem, aby se americká ekonomika vyhnula pádu do recese, Evropská centrální banka nakonec tento recept okopíruje. V jejím případě pro následujících 12 měsíců sázíme na trojici snížení úrokových sazeb po 25 bazických bodech. Pro nejbližší týdny počítáme s tím, že dolar bude dohánět ztráty, které nabral v posledních třech týdnech. Ještě na začátku března se dolar obchodoval pod hladinou 1,04 USD/EUR a byl o víc než čtyři centy silnější než dnes.
A co udělá Česká národní banka? Nový člen bankovní rady Jakub Seidler v tomto týdnu uvedl, že by příští týden raději ponechal výpůjční náklady na stávající úrovni, protože evropské plány na zvýšení výdajů na obranu zvyšují domácí inflační rizika. Není proto zastáncem dalšího snižování sazeb, a tedy ani dalšího poklesu úrokové atraktivity koruny. Pokud sazby České národní banky skutečně nepůjdou směrem dolů, mělo by to pomoci koruně v tom, aby se ještě na nějaký čas udržela na dohled 25korunové hladiny za euro. Dnes koruna nepatrně oslabuje na úroveň 25,01 CZK/EUR.
Pražská burza dnes ztrácí 0,4 %. Slovenský index SAX pouze stagnuje

Jiří Cihlář, Markéta Šichtařová
Eurodeník 20. 3. 2025 Next Finamce s.r.o. Nextfinance.cz
AUDIO podobu naleznete zde