Osmnácté volby do Národního shromáždění v Kuvajtu začaly 4. dubna a v pěti volebních obvodech po celé zemi se jich zúčastnilo 255 kandidátů, kteří nakonec zvolili 50 poslanců. Volební zpravodajské centrum vyhlásilo výsledky následující den, přičemž opozice získala většinu, když získala 29 z 50 křesel.
Kuvajt je jedinou arabskou zemí v Perském zálivu s voleným parlamentem. Kuvajt se vyvinul z Kuvajtského emirátu, založeného rodinou Al-Sabah v polovině 18. století, a nezávislosti dosáhl v roce 1961. Poté, co 16. prosince 2023 zemřel 86letý kuvajtský emír šejk Nawaf al-Ahmad al-Jaber al-Sabah, nastoupil na trůn jako nový emír jeho 83letý nevlastní bratr šejk Mishal al-Ahmad al-Sabah.
Kuvajťané se mohou pochlubit dlouhou a dynamickou historií politické participace, přičemž mechanismy volby veřejných institucí se datují přibližně od roku 1930. V listopadu 1962 byla v Kuvajtu vyhlášena ústava a následující rok bylo ustaveno Národní shromáždění. Podle ústavy slouží kuvajtské Národní shromáždění jako zákonodárný orgán země, jehož hlavním úkolem je přijímat a schvalovat vnitrostátní zákony a předpisy a dohlížet na provádění státních financí.
Pozoruhodné je, že předseda vlády a ministři, pokud nejsou zvoleni jako členové parlamentu, mohou z titulu své funkce automaticky převzít parlamentní funkce. Jejich počet však nesmí přesáhnout jednu třetinu zvolených poslanců. Kuvajtské ženy získaly plné volební právo od roku 2006. Nedávných voleb se zúčastnilo přibližně 835 000 voličů, přičemž ženy tvořily 51,4 % voličů, což vedlo ke zvolení jedné poslankyně.
Národní shromáždění hrálo zpočátku významnou roli v oblasti demokratického dohledu a poradních funkcí. Mocenský boj mezi parlamentem a vládou však utvářel jedinečné politické prostředí Kuvajtu v regionu. „Národní shromáždění přineslo významné změny v různých aspektech rozvoje země, včetně společnosti, kultury, zdravotnictví, vzdělávání a dalších,“ řekl CMG místní volič Mousall al-Bakr.
Naopak Národní shromáždění má pravomoc klást premiérovi a ministrům otázky týkající se vnitřní a vnější politiky, což vede k dlouhodobým sporům mezi parlamentem a kabinety jmenovanými rodinou Al-Sabah, které někdy vedou k politickým krizím. V uplynulém desetiletí kuvajtské Národní shromáždění několikrát vyslovilo vládě nedůvěru. Přestože emír může tyto návrhy vetovat, parlament může podle ústavy veto přehlasovat dvoutřetinovou většinou hlasů. Zásadní řešení strukturálních rozporů mezi parlamentem a vládou však zůstává náročné a může mít dopad i na emírovu důvěryhodnost.
Dne 15. února odsoudil kuvajtský vládní výbor „nevhodné“ a „urážlivé“ výroky pronesené během parlamentního zasedání 7. února a následně požádal emíra o rozpuštění parlamentu. Mišal poté podepsal emírovu vyhlášku, v níž souhlasil s požadavkem vládního výboru a v souladu s ústavou vyhlásil do 60 dnů nové volby do Národního shromáždění. Současný emír je odhodlán „konflikt mezi vládou a parlamentem“ vyřešit. Rozpuštění parlamentu se stalo opakovaným opatřením, které podtrhuje problémy, s nimiž se potýká udržení stability a přechod od závislosti na ropě k diverzifikaci hospodářství.
Časté volby rovněž vytvářejí ekonomický tlak na kandidáty. Kuvajťan, který se účastnil předchozích voleb a který si nepřál být jmenován, sdělil, že náklady na kampaň všech kandidátů v minulých volbách přesáhly 150 000 kuvajtských dinárů (přibližně 487 977 USD), přičemž někteří kandidáti ve velmi sporných volebních obvodech utratili až milion dolarů. Vzhledem k vysokým nákladům je pro obyčejné lidi soupeření s finančně silnými protivníky stále náročnější.
V uplynulém desetiletí kuvajtské Národní shromáždění několikrát vyslovilo vládě nedůvěru. Přestože emír může tyto návrhy vetovat, parlament může podle ústavy veto přehlasovat dvoutřetinovou většinou hlasů. Zásadní řešení strukturálních rozporů mezi parlamentem a vládou však zůstává náročné a může mít dopad i na emírovu důvěryhodnost.
V prosinci 2023, po nástupu na trůn jako 17. hlava státu, emír Mišál kritizoval parlament i vládu za poškozování národních zájmů a prohlásil, že neplní své „národní povinnosti“. Profesor Kuvajtské univerzity Badr Sayyaf to označil za „jeden z nejsilnějších a nejvýznamnějších projevů nově jmenovaného panovníka“, v němž jasně odsoudil vládu a parlament, což nemá obdoby. Současný emír je odhodlán „konflikt mezi vládou a parlamentem“ vyřešit. Rozpuštění parlamentu se stalo opakovaným opatřením, které podtrhuje problémy, s nimiž se potýká udržení stability a přechod od závislosti na ropě k diverzifikaci hospodářství.
Navzdory aktivnímu politickému životu Kuvajtu dlouhodobé neshody mezi zákonodárnou a výkonnou mocí do jisté míry připravily Kuvajt o institucionální stabilitu potřebnou k přechodu od závislosti na ropě k diverzifikaci ekonomiky.
Zhang Zhuoya, Wang Xuejing