Markéta Šichtařová/ nextfinance.cz
Tento týden nabídnul čísla o spotřebitelské inflaci za září. Spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly, a to o poměrně výrazných 0,7 %. Mnohem důležitější je ale meziroční pohled. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 6,9 %. To bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu. Brždění meziroční inflace tak zrychluje. Trh počítal se zpomalením inflace proti srpnu jen o 1 procentní bod na hladinu 7,5 %. Každopádně v září spotřebitelské ceny již poosmé v řadě zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici 7 %. To byla nejnižší hodnota od prosince 2021. Inflace se tedy uklidňuje. To musí těšit všechny snad až na držitele státních protiinflačních dluhopisů. Znamená to totiž, že výnos na jejich dluhopisech bude nižší, než očekávali.
Proč spotřebitelské ceny meziměsíčně klesaly? S nástupem září totiž propadly ceny dovolených s komplexními službami o více než pětinu. Tento jev je typický pro konec léta. Mnohem zajímavější je ale to, že viditelně šly dolů ceny potravin. To je známkou toho, že déletrvající pokles cen zemědělských producentů tlačí níž také ceny potravin v regálech obchodů. No a nakonec poklesly ceny zemního plynu nebo elektřiny. Na druhé straně ale na benzínkách narostly ceny pohonných hmot.
A proč viditelně brzdí tempo meziroční: Zásadní je, že ceny energií už meziročně nerostou tak, jako tomu bylo ještě před několika měsíci. Ceny elektřiny v září zpomalily svůj meziroční růst na 16,5 % (v srpnu rostly o 23,1 %) a ceny zemního plynu na 12,5 % (v srpnu 34,5 %). I na číslech se tedy projevilo, že od začátku září některé energetické společnosti přistoupily k viditelnějšímu zlevnění základních tarifů. Také ceny potravin brzdí svůj meziroční růst. Třeba ceny vajec byly meziročně vyšší o 7,5 % (v srpnu o 16,9 %). No a pak najdeme potraviny, jejichž ceny jsou dokonce nižší než před rokem. Ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září nižší o 21,1 % (v srpnu klesaly o 12,3 %), olejů a tuků o 13,0 % (v srpnu klesaly o 9,9 %).
Vysoká srovnávací základna loňského roku je a bude výrazným pomocníkem k tomu, aby zvýšené cenové tlaky mohly postupně ustupovat. Navíc energetické společnosti přistoupily k viditelnějšímu zlevnění základních tarifů. Ačkoliv pořád nemáme vyhráno, tak se bude objevovat stále víc položek, u kterých bude meziroční růst cen slábnout. Budou také přibývat položky, které budou dokonce meziročně levnější – tedy kde bude mít inflace záporné znaménko. Bohužel ale pohonné hmoty už nebudou meziročně o tolik levnější než v posledních měsících. Rizikem je navíc současné napětí na Blízkém východě, což může vést ke skokovému zdražení pohonných hmot. Kvůli tomu inflace nakonec přijde o jednu svoji brzdu. U spotřebitelské (i výrobní) inflace už jsme zpět na jednociferných úrovních. Kvůli vysokému tempu inflace v úvodu tohoto roku se ale musíme spokojit s tím, že v průměru za celý rok 2023 bude spotřebitelská inflace dvouciferná – bude se pohybovat v pásmu 10 – 11 %.
Koruna v reakci na výrazné zpomalení tempa inflace oslabila nad hladinu 24,50 CZK/EUR. Investorům je jasné, že se po dnešku mění tržní sázky. Pokud centrální bankéři dosud přemýšleli o prvním snižování úrokových sazeb během prosince, po dnešku musí začít zvažovat už listopadové zasedání. Během tohoto zasedání mohou sazby poklesnout o 25 bazických bodů. I s ohledem na další statistiky, které potvrzují současnou slabost české ekonomiky, každopádně dramaticky narůstá pravděpodobnost, že sazby České národní banky půjdou už v letošním roce směrem dolů minimálně o 50 bazických bodů. Evropská centrální banka letos určitě nebude snižovat své úrokové sazby. To jsou důvody, proč může oslabování koruny k euru pokračovat i v dalších týdnech.
Na akciových trzích došlo ke zlepšení nálady, a to nesvědčilo bezpečnému dolaru. Dolar proto mírně oslabil na hladinu 1,059 USD/EUR.
Markéta Šichtařová/nextfinance.cz/JAV
Czech 
English