Hlavní událostí končícího týdne bylo z českého pohledu zasedání bankovní rady České národní banky. Bylo
jasné, že dopředu se bude řešit otázka, zda mají její úrokové sazby klesat o 25 bazických bodů, nebo znovu o
50 bodů. Trh očekával, že Česká národní banka zvolí variantu 25bodového snížení sazeb. Mezi centrálními bankéři ale
nakonec zvítězila varianta 50bodového snížení sazeb. Pro toto rozhodnutí zvedlo ruku 5 členů bankovní rady,
zatímco 2 členové hlasovali pro opatrnější pokles sazeb o 25 bodů. Základní sazeb České národní banky tímto
krokem padá na úroveň 4,75 %
Jak číst toto rozhodnutí centrálních bankéřů? V bankovní radě jednoduše převážil názor, že inflace teď není
moc velkým strašákem. Bankovní radu ke zpomalení tempa snižování úrokových sazeb nepřesvědčil ani
výraznější než očekávaný růst mezd nebo rychlé zdražování v oblasti služeb. Dost možná se jazýčkem na
vahách stal nečekaně prudký propad investic v prvním kvartále tohoto roku. Guvernér České národní banky Aleš Michl se ve čtvrtek na tiskové konferenci nechal slyšet, že další snižování sazeb bude již opatrnější. Důvodem k opatrnosti na dalších zasedáních jsou podle něj proinflační rizika. My proto do dalších měsíců už počítáme s pomalejším tempem snižováním úrokových sazeb. Ty by měly klesat už jen o 25 bazických bodů na jednotlivých zasedáních ČNB. Podle všeho se ale také dočkáme toho, že na některých zasedáních si Česká národní banka dá úplnou pauzu se snižováním sazeb.
Takže nejspíš základní sazba České národní banky bude v závěru letošního roku ležet u hladiny 4 %. V té době
se ale inflace nebude nacházet pod 2% cílem České národní banky, ale viditelně nad ním. Navíc riziko pro
inflaci bude na startu roku 2025 souviset s přeceňováním ceníků. I proto se snižování úrokových sazeb ČNB
nakonec dočasně zastaví. To by mohlo zastavit oslabování koruny a pomoci jí stáhnout část posledních ztrát.
Zajímavé události se odehrávají i v USA. Američtí statistici v končícím týdnu upřesnili výsledek hrubého
domácího produktu (HDP). HDP Spojených států se v letošním prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu podle
zpřesněných údajů zvýšil o 1,4 %. To sice znamená o něco výraznější růst, než předpokládal předchozí odhad,
přesto i tak hospodářský růst prudce zpomalil z 3,4 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí a byl nejslabší od
jara roku 2022.
Mezinárodní měnový fond (MMF) se jako většinou opět zmýlil. V dubnu ve svém výhledu globální ekonomiky
předpověděl, že růst americké ekonomiky v celém letošním roce zrychlí na 2,7 procenta z loňských 2,5
procenta. Jinými slovy, byl naprosto neopodstatněně optimistický. Jenomže v té době ještě MMF ani
ekonomičtí analytici nevěděli, co vědí dnes. Totiž jak katastrofálně dopadne včerejší prezidentská debata pro
Joe Bidena. To značně vychyluje pravděpodobný budoucí výsledek amerických voleb. A také to značně
zvyšuje riziko poklesu akciových trhů – a v důsledku i amerického HDP.
S tím ovšem souvisí i to, že když něco má klesnout, pravděpodobně něco jiného vzroste (peníze proudí
odněkud někam). A podle komoditních stratégů Bank of America by cena zlata mohla v příštích 12 až 18
měsících dosáhnout 3000 dolarů za unci, pokud se zvýší poptávka velkých institucionálních investorů (a to se
podle mne zvýší). Ačkoli poptávka není v současné době dostatečně vysoká na to, aby tuto cenu ospravedlnila, drahý kov, především zlato by mohlo této úrovně dosáhnout také díky snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem, plus v reakci na možné Trumpovo vítězství.
Markéta Šichtačová
Next Finance s.r.o.
nextfinance.cz
gnews.cz-roz
Czech 
English