Prestižní Pritzkerova cena za architekturu byla udělena Liu Jiakunovi, vizionářskému architektovi z čínského Chengdu, jehož dílo nově definuje, jak architektura slouží běžným lidem. Mezi Jiakunova významná díla patří West Village v Chengdu, pětipatrové městské centrum spojující kulturu a obchod, a Sichuan Fine Arts Institute v Chongqingu.
Devětašedesátiletý architekt a zakladatel architektonické kanceláře Jiakun Architects „podporuje transcendentní sílu vystavěného prostředí prostřednictvím harmonizace kulturních, historických, emocionálních a sociálních rozměrů, využívá architekturu k vytváření společenství, inspiruje soucit a povznáší lidského ducha,“ uvedli organizátoři Pritzkerovy ceny v prohlášení.
Po Wang Shuovi z roku 2012 je teprve druhým čínským občanem, který tuto cenu získal, což je pozoruhodný úspěch vzhledem k tomu, že soukromá architektonická praxe byla v Číně až do 90. let 20. století zakázána.
Liou, který působí v jihozápadním čínském regionu Sečuán, uvedl, že smyslem jeho architektury „je vytvořit krásné, spravedlivé a důstojné životní prostředí“ a že se snaží vyvážit komerční potřeby s lidskými potřebami veřejnosti.
Organizátoři připomněli jeho West Village v Chengdu, pětipatrový projekt z roku 2015, který se rozkládá na ploše jednoho bloku. Zahrnuje obvodové stezky pro cyklisty a chodce kolem „vlastního živého města kulturních, sportovních, rekreačních, kancelářských a obchodních aktivit uvnitř a zároveň umožňuje veřejnosti průhled do okolního přírodního a zastavěného prostředí“.
Všimli si také sochařského oddělení Sichuan Fine Arts Institute v Chongqingu, které podle nich ukazuje alternativní řešení maximalizace prostoru, „s horními úrovněmi vystupujícími ven, aby se rozšířila plocha úzkého půdorysu.“ V nedávném rozhovoru ve své kanceláři v Chengdu Liu řekl, že nepatří k těm architektům, kteří mají rádi silně rozpoznatelný vizuální styl. Spíše prý věnuje větší pozornost metodě a strategii.
„Mnoho architektů používá silný osobní styl a formu, aby se prosadili ve světě,“ řekl Liu agentuře AP v mandarínštině. „Ať je to kdekoli, lidé okamžitě poznají, že jde o jeho nebo její dílo s velmi silnou symbolikou. Já však takovým typem architekta nejsem.“
„Nechci mít velmi jasný nebo zřejmý styl, který by se dal poznat jako můj jen na první pohled,“ dodal. „Zastávám spíše metodologický a strategický přístup. Doufám, že když přijdu na konkrétní místo, dokážu svou metodiku a strategii přizpůsobit místním podmínkám. Rád plně porozumím místu a pak hledám zdroje, problémy… a pak destiluji a zdokonaluji a nakonec (to) proměním ve svou práci.“
Mezi jeho další projekty patří tajemné muzeum hodin v Chengdu, kde velké kruhové nádvoří evokuje nadčasovou eleganci slunečních hodin, a pozoruhodné cihlové muzeum v Suzhou. Nedávno vdechl nový život historické chrámové čtvrti v Lishui a proměnil dramatický jeskynní komplex na útesu v Luzhou.
Liu také řekl, že se snaží vyvážit umělecké a architektonické dědictví své země s realitou moderních technologií. „Myslím, že tradiční čínská architektura je samozřejmě skvělá a velmi klasická ale je produktem své doby,“ řekl.
Řekl, že doufá, že se mu podaří hluboce pochopit „tematickou část tradice, která může přežít“, a pak ji vyjádřit současnou technologií a jazykem. Tímto způsobem, řekl, „může být tradice použita jako jádro … ale prezentace vaší práce je současná“.
Na otázku, zda si myslí, že vyznamenání ovlivní jeho život, Liu odpověděl: „Přemýšlel jsem o tom. Ale chci si zachovat normálnost … nechci být ze všeho nervózní. Samozřejmě to má své výhody. Určitě se nebudu muset příliš propagovat. Ale budu díky tomu také lepší v práci? Ne nutně. Přílišná očekávání se mohou stát nátlakem.“
euronews/ gnews.cz – RoZ
FOTO – X PritzkerPrize