FOTO: Richard Samko/Romea.cz
Krajský soud v Brně v případu loňské smrti Roma, který zemřel po potyčce u Brněnské přehrady, zprostil muže původem z Ukrajiny obžaloby, nešlo o trestný čin, byla to nutná obrana. Sedmatřicetiletý Roman Rogozin čelil obžalobě z vraždy se sazbou až 18 let vězení. Žalobce mu nakonec za zabití a ublížení na zdraví navrhl trest kolem pěti let vězení. Obhájce navrhl zproštění viny. Muž vinu dříve popřel, uvedl, že šlo o sebeobranu. Případ loni v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy.
»Jednání, jak bylo prokázáno, nevykazuje znaky trestného činu. Skutek se stal jinak, než je popsáno v obžalobě,« uvedla předsedkyně senátu Dita Řepková. Obžaloba popisovala jednání poškozených, poté i čin muže, kterého žalobce původně vinil z vraždy. »Máme za to, že jednání pana obžalovaného tak, jak bylo prokázáno, vykazuje znaky nutné obrany tak, jak je předpokládána v našem trestním zákoníku. Je pravda, že došlo k ublížení na zdraví a ke smrti mladého člověka. Je to neštěstí. Na druhou stranu nebudeme kriminalizovat jednání, které nějakým způsobem nevybočuje z toho, co nám zákon umožňuje považovat za nutnou obranu,« uvedla předsedkyně senátu.
Žalobce Petr Bejšovec uvedl, že k překvalifikování z vraždy na zabití přistoupil na základě výpovědí znalkyň z oboru psychiatrie a psychologie. »Dospěl jsem k závěru, že jsou naplněny podmínky pro to, že mohl jednat ve značném rozrušení a v obavách. To jsem akcentoval ve své závěrečné řeči a návrhu,« uvedl Bejšovec. Řekl, že si podrobně prostuduje vyhotovení rozhodnutí a na základě toho vyhodnotí svůj další postup. Doplnil, že byť by to tak být nemělo, případ vyvolal národnostní vášně. »Daný trestný čin v žádném případě neměl žádný národnostní podtext. A v žádném případě nic takového nehledejme. V tomto konkrétním případě šlo o nešťastnou událost,« uvedl Bejšovec.
SHRNUTÍ UDÁLOSTÍ
V případu čelil obžalobě z vraždy Roman Rogozin původem z Ukrajiny, po jehož zásahu nožem zemřel mladý Rom. Incident se stal 10. června 2023 kolem 19:40 na chodníku spojujícím zastávku městské hromadné dopravy Přístaviště a Přístavní ulici. Rogozin se cestou v tramvaji dostal do sporu se skupinkou lidí, jež podle svědků dělala hluk a kterou se snažil uklidnit. Situace přerostla v konflikt, na jehož konci byl mrtvý 23letý muž a další dva zranění nožem, zranění utrpěl i Rogozin.
Státní zástupce při závěrečných řečech změnil právní kvalifikaci z vraždy na zabití. Pro obžalovaného navrhl i pro ublížení na zdraví trest kolem pěti let vězení. Krajský soud v Brně nakonec Rogozina zprostil obžaloby, nešlo o trestný čin, ale o nutnou obranu. »Jednání, jak bylo prokázáno, nevykazuje znaky trestného činu. Skutek se stal jinak, než je popsáno v obžalobě,« uvedla předsedkyně senátu Dita Řepková.
Svědci i před soudem vypovídali různě. Podle poškozených na ně Rogozin začal křičet a hrozit jim, po vystoupení z tramvaje jej proto napadli a dali mu pěstí. »Jeli jsme šalinou, kouřili jsme, pouštěla se hudba, skupina asi 15 až 16. Pohádali jsme se tady s pánem, začal po nás řvát, ať přestaneme zpívat, začal na nás křičet. Pak jsme vystoupili, tam jsme pána napadli,« popsal situaci loni v prosinci jeden z poškozených, podle kterého byl Rogozin agresivní a ukazoval na skupinku pěstí.
Podle druhého z poškozených dali Rogozinovi několikrát pěstí po vystoupení z tramvaje. V tramvaji se podle něj popíjelo, kouřilo. »Pan obžalovaný nás okřikl, co to děláme, ukazoval na nás pěstí. Vylezli jsme ven, šel naproti nám směrem na Přístaviště. Žduchl do mě, dostal jednu pěstí, také od dvou dalších,« popsal konflikt další poškozený. Následně šli po cestě, tam podle něj konflikt pokračoval. Nevěděl ale, že obžalovaný vytáhl nůž, poškozeného obžalovaný prý bodl zezadu.
Rogozin u soudu uvedl, že jednal v sebeobraně, když byl napaden. Skupina tří lidí jej podle něj napadla po vystoupení z tramvaje, když šel na ohňostroj na přehradu. V tramvaji podle jeho výpovědi hlučeli a on je požádal, aby toho nechali. Řekl, že nůž vytáhl kvůli své obraně a že ani nevěděl, že jím někoho zasáhl. Žena, která jela s Rogozinem v tramvaji, vypověděla, že muž skupinku v tramvaji bez jakékoliv agrese napomenul. Oni ho pak na zastávce začali bít.
Jeden ze svědků, který jel v tramvaji, v lednu vypověděl, že skupina mladíků dělala hluk, pouštěla hlasitou hudbu. »Začalo to eskalovat, když jsme vystoupili,« uvedl muž. Podle něj se tam začala odehrávat potyčka mezi skupinkou a obžalovaným, byly tam nějaké pěstní údery. O chvíli později se potyčka znovu rozhořela, kdy muž přeskočil zábradlí na zastávce a vydal se za Rogozinem. »Celý konflikt začal znovu, začala strkanice a pěstní souboj, nedokážu říct, co tam všechno bylo,« uvedl svědek.
Policisté zadrželi Rogozina krátce po činu a 13. června ho soud poslal do vazby, zdůvodnil ji možným útěkem. Ve vazbě strávil více než dva měsíce. O propuštění z vazby rozhodl v červenci nejdříve brněnský městský soud, státní zástupce proti tomuto rozhodnutí ale podal stížnost. Krajský soud v srpnu rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Podle názoru městského soudu byly významně oslabeny materiální podmínky vazby. Nahradil ji písemný slib obviněného a dohled probačního úředníka.
V říjnu pak státní zástupce obžaloval Rogozina z vraždy a ublížení na zdraví. Krajský soud v Brně se případem začal zabývat v polovině prosince, další jednání se konala v lednu. Ve třech jednacích dnech vyslechl svědky a znalce, soudkyně přečetla listinné výpovědi. Závěrečné řeči měly původně zaznít už 1. března, stejně jako vynesení verdiktu. Pro nemoc soudkyně ale bylo jednání zrušeno a přeloženo o tři týdny.
Záhy po mladíkově smrti se částí romské komunity začala šířit nenávist vůči Ukrajincům, událost z loňského 10. června také vyvolala v Brně nepokoje. Týden po činu přišlo asi 1000 lidí na prostranství před Janáčkovým divadlem v Brně na mrtvého Roma zavzpomínat. Pieta se nesla v duchu protivládní demonstrace, ač mělo jít o poklidné setkání a plánovaná demonstrace byla zrušena. V Praze se ten den odpoledne na společném happeningu sešlo kolem čtyřicítky lidí.
Konflikty mezi Romy a Ukrajinci se loni v létě vyskytly i jinde. Třeba 1. července zasahovala policie v Pardubicích u potyčky zřejmě 18 lidí. Jeden z účastníků konfliktu byl lehce zraněn. V Pardubicích následující den protestovaly stovky Romů, kteří požadovali zajištění bezpečnosti. Loni v prosinci dva Romové, kteří se začátkem července zúčastnili hromadné potyčky s Ukrajinci, dostali trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 a 200 hodin. Ukrajinci soud uložil podmíněný trest sedmi měsíců se zkušební dobou 1,5 roku.
Tragickou potyčkou v Brně se už zabýval Městský soud v Brně, před kterým stanuli dva zranění Romové kvůli obvinění z výtržnictví. Koncem ledna je soud potrestal trestním příkazem za to, že Rogozina po vystoupení z tramvaje slovně a fyzicky napadli. Způsobili mu podlitiny a zhmožděniny. Podle informací serveru iDNES.cz oba dostali podmínku – jeden sedm měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na 20 měsíců, druhý deset měsíců s odkladem na dva roky.
Napětím po smrti romského mladíka se zabývala i zpráva ministerstva vnitra o extremismu za druhé pololetí loňského roku. Podle ní se dezinformátoři snažili vyhrotit situaci mezi Romy a Ukrajinci, přičemž kvůli tomu účelově vystupovali jako ochránci práv Romů. Na radikalizaci části romské komunity se pak podíleli i někteří romští influenceři, kteří své názory vyjadřují v živých vysíláních na sociálních sítích. Některé osobnosti romské komunity se však snažily napětí zmírnit, uvedlo ministerstvo.
gnews.cz-KuZ_07