Za touto parafrází na známé pořekadlo, že štěstí přeje připraveným, stojí Stanislav Motl. Světoznámý reportér a dokumentarista, český žurnalista a spisovatel, ověnčený prestižními cenami mezinárodního významu, který se mj. vyznamenal jedinečným rozhlasovým seriálem Stopy, fakta, svědectví. Jeho prvních třicet dílů bylo natočeno a odvysíláno Českým rozhlasem v roce 2010. Seriál měl den ode dne čím dál vyšší sledovanost. Po odvysílání první série se počet posluchačů tohoto napínavého cyklu vyšplhal na téměř půl milionu. Motl pak byl vedením rozhlasu požádán, aby v práci pokračoval, což také učinil. A v létě 2023 byl odvysílán 500. díl (!) tohoto jedinečného seriálu, nemajícího, nejen v české novinařině, obdoby.
Kniha roku
V průběhu roku 2024 pak spatřila světlo světa objemná stejnojmenná publikace Stopy, fakta, svědectví. Na téměř čtyřech stech stranách „příběhů z hlubin zapomnění“ nám reinkarnace zuřivého reportéra Egona Ervina Kische, jak Motla někdy přezdívají média, nabízí výběr toho nejlepšího ze své celoživotní badatelské tvorby. Tato bezkonkurenční publikace si bezesporu zaslouží titul Kniha roku.
V jejím úvodu se náš lovec informací čtenáři svěřuje, jak a proč seriál vznikl, co vše práce na jednotlivých námětech vyžadovala, a do jaké míry byly některé z dílů zcela tematicky objevné a vyvolaly mimořádný ohlas, jako kupříkladu Případ Nikola Šuhaj nebo Poslední z Titaniku.
Též nám Stanislav Motl zkraje knihy odkrývá dva z pomyslných základních kamenů své práce, což je bádání v archivech a vzpomínky pamětníků, které osobně vyhledává v celém širém světě, kam ho reportérská profese zavane. Následující řádky by se měly učit na fakultě žurnalistiky, či v nejrůznějších kurzech novinářského psaní:
„Minimálně spoléhám na internet a snažím se jít cestou heuristické metody pátrání, kterou nás na univerzitě – a také novinářští mistři – učili. Co to vyžaduje? Pátrat právě hlavně v archivech, v knihovnách, a to nejenom v naší zemi, putovat autentickými místy spjatými s příběhy a osudy konkrétních lidí. Získané informace pak pečlivě podrobit analýze – pozor, tuto schopnost v člověku ničí právě práce s internetem … Ale ještě k nově objeveným dokumentům. Ona historická analýza je nutná, neboť nelze vždy hned věřit všemu, co si kde přečteme.
Heuristická metoda je náročná. Hlavně časově. Kromě toho je nutné být poměrně dost vzdělaný. A mít spoustu dalších schopností. Ale v badateli vyvolává tato činnost až neskutečnou radost. Radost z nového objevu, radost z toho, že se podaří zaplnit další bílé místo na pomyslné mapě. Stále se ale snažím zůstávat nohama na zemi…“ svěřuje se Stanislav Motl svým čtenářům. „Nemám totiž patent na rozum, dobře vím, že všichni jsme omylní.“
A jak je to s tím shora vzpomínaným štěstím? To je jako kupříkladu v případě tragického osudu legendárního spisovatele a válečného letce Antoina de Saint-Exupéryho. Stanislav Motl pátral po Exupéryho osobě a jeho osudech nejen ve frankofonních zemích, ale třeba také na saharské poušti v Egyptě, v Maroku, v Alžírsku, ve Španělsku, na Sardinii, všude tam, kde se Antoine de Saint-Exupéry jako letec, válečný letec či jako válečný reportér působil. Nejenomže sedmdesát let po válce vyzpovídal někdejšího pilota německé Luftwaffe Horsta Ripperta (mnozí badatelé ho považují za pilota, který 31. července 1944 nad Středozemním mořem Saint-Exupéryho sestřelil), ale měl třeba i možnost sejít se například s potápěčem a podmořským archeologem Lukem Vanrellem, který 80 metrů pod hladinou Středozemního moře objevil trosky Saint-Exupéryho letounu.
Aby to Motlovi nebylo dosti, v jednom z míst, kde Saint-Exupéry coby válečný letec působil, se záměrně ubytoval v hotelu, v němž slavný autor Malého prince žil. Tušil totiž, že by právě v tomto kraji mohl potkat někoho, kdo o Saint-Exupérym alespoň slyšel. Když narazil na jednoho z místních, který se ho zeptal, co ho sem přivedlo, hned mu řekl, že sem přijel hledat stopy Antoina de Saint-Exupéryho. Muž se rozzářil: „Jo, dědeček ho znal.“ A druhý den ten dobrý muž přinesl čtyři unikátní fotografie Saint-Exupéryho…
No, řekněte, vážení, není to jít reportérskému štěstí vstříc?
Stanislav Motl tento příběh zpracoval v televizním a později i v rozhlasovém dokumentu, tak i v knižní podobě. Publikaci o svém více než 30letém putování ve stopách Antoina de Saint-Exupéryho po několika světadílech právě dokončil. Těšíme se na její vydání během tohoto roku, to už ale bude jiný článek.
Komu čest, tomu čest
Jmenovaný Motlův rozhlasový seriál byl již na konci roku 2010 oceněn hlavní a prestižní cenou, kterou uděluje Asociace mezinárodního vysílání v Londýně (The AIB International Media Excellence Awards) v kategorii „Nejlepší investigativní dokument“. V tomto případě šlo o dokument Chlapec a hvězdy, což byl příběh talentovaného židovského chlapce Petra Ginze, který v terezínském ghettu založil a do své smrti v plynové komoře, téměř dva roky vydával časopis Vedem.
O rok později mezinárodní porota složená ze zástupců 44 zemí ocenila hlavní cenou, která je považována za rozhlasového Oscara, dokument Letec a smrt, popisující hledání okolností obestírající smrt jednoho z prvních padlých československých válečných letců Timotea Hamšíka.
Stanislav Motl je rovněž spolunositelem novinářské ceny Jeden svět za televizní reportáž z válečné Jugoslávie Lidé pod bombami. V roce 2023 mu byla na Slovensku udělena Národní cena Vojtěcha Zamarovského za trvalý přínos v oblasti literatury faktu. V České republice v roce 2003 získal za dokumentární film a stejnojmennou knihu Nacisté pod ochranou hlavní cenu festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran. O sedm let později převzal hlavní cenu Egona Erwina Kische a v roce 2023 byl poctěn Cenou Miroslava Ivanova za celoživotní dílo v literatuře faktu.
Příběhy z hlubin zapomnění
Objemná publikace Stopa, fakta, tajemství má čtyři sta stran, nechybí unikátní dobové a archivní snímky, korespondující s jednotlivými příběhy. Ty jsou tematicky řazeny do desítky bloků lákavých anotací, jako kupříkladu Nebe se rozestoupilo, Lupič, nebo hrdina? Atentátník, nebo vlastenec? A muž, který byl ve špatný čas na špatném místě, Bojovníci a bojovnice, Ortely a svědomí či v závěru Mezi nebem a zemí.
Některé z příběhů pozorný čtenář najde v publikacích Cesty za oponu času nakladatelství Eminent, ale je třeba říci, že si s nimi Stanislav Motl ve své nové knize dal velkou práci. Doplnil je a obohatil je o fakta, v čase natáčení rozhlasových dokumentů jemu ještě neznámá.
Knihu vydala Euromedia Group, více na www.euromedia.cz
Víte, že…
Stanislav Motl (nar. 1952) má na svém autorském kontě mimo rozhlasových a televizních dokumentů více jak dvě desítky knih na poli literatury faktu s příběhy jak dávné, tak novodobé historie. Přestože je považován za autora knih především s tématikou druhé světové války (od roku 1990 se publicisticky soustavně zabývá problematikou nacistických válečných zločinců, přičemž patnáct mužů a žen, kteří se v naší zemi dopouštěli vražd, případně dávali k vraždám pokyny, v zahraničí osobně vypátral), patří mezi jeho velká témata i literárně zpracované zážitky, prožité při námořních, horolezeckých nebo jiných sportovních expedicích. Též se věnuje širokému spektru záhad, především ale záhadám literárním.
Ve své práci na rozhlasovém cyklu Stanislav Motl dále pokračuje, nedávno se dotočil 540 díl…
gnews.cz – Ivan Černý
FOTO – archiv
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German