Ikonické čínské pandy velké, se svými kulatými tvářemi, baculatými těly a charakteristickým zbarvením, jsou milovány po celém světě jako kulturní symboly i emblémy biodiverzity, které odrážejí pozoruhodný ekologický pokrok této země.
Na konferenci Global Panda Partners 2024 v čínském Chengdu, provincii Sichuan, byla opět věnována pozornost úspěchům Číny v ochraně pand a jejím snahám o ochranu životního prostředí a ohrožených druhů.
Podle oficiálních údajů vzrostla populace divoce žijících pand velkých z přibližně 1100 v 80. letech na téměř 1900. Celosvětová populace pand v zajetí nyní čítá 757 jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) snížil status pandy velké z „ohrožená“ na „zranitelná“.
Provincie Sichuan, kde se konference konala, je domovem největšího stanoviště pand na světě. Zde bylo nalezeno 1387 divoce žijících pand, což je více než 50% nárůst oproti 80. létům.
„Ochrana pand však nebyla jednoduchá. Například nalezení nejvhodnějšího složení mléčné náhražky pro pandí mláďata vyžadovalo desítky testů,“ uvedl hlavní expert Čínského centra pro ochranu a výzkum pand velkých Li Desheng.
„V počátcích byla umělá reprodukce pand velkých velkým problémem. V průběhu 80. let se nám podařilo odchovat jen jedno mládě, které přežilo dva roky,“ vzpomínal Li.
Díky technologickému a vědeckému pokroku se však nyní umělý chov výrazně zlepšil, a to jak v míře říje, tak v přežití pandích mláďat. Průměrná délka života pand se rovněž zvýšila, uvedl expert.
Pandy v Číně si také užívají zvětšená divoká stanoviště. V roce 2021 Čína oficiálně vyhlásila pět národních parků, včetně Národního parku pro pandy velké, který zahrnuje části provincií Sichuan, Shaanxi a Gansu.
Na zahajovacím ceremoniálu konference Global Panda Partners 2024 vedoucí Národní správy lesů a pastvin Guan Zhi’ou uvedl, že země vytvořila systém ochrany stanovišť pand velkých zaměřený na národní park o celkové rozloze 2,58 milionu hektarů. Bylo také dosaženo propojení stanovišť a genetické výměny mezi 85 procenty populací divoce žijících pand velkých.
Kromě pand Čína v posledních letech posílila výzkum a mezinárodní spolupráci při ochraně dalších ohrožených druhů prostřednictvím různých opatření, jako je ochrana stanovišť, umělý chov a pěstování, a reintrodukce do přírody.
Populace více než 300 vzácných a ohrožených druhů divokých zvířat a rostlin, jako je tygr sibiřský nebo gibon hainanský, dosáhly stabilního růstu.
Během konference bývalá generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová uvedla, že čínské vedení zdůraznilo vztah mezi lidmi a přírodou a vyzvalo k úsilí o vytvoření komunity života pro člověka a přírodu. „To hluboce rezonuje s konceptem udržitelného rozvoje ztělesněným v Agendě OSN 2030, při jejíž realizaci se Čína stává lídrem,“ dodala.
Jordánský velvyslanec v Číně Hussam Al Husseini řekl, že Čína poskytuje dobrý příklad ekologické ochrany při současném prosazování moderního rozvoje. Vyjádřil naději, že čínské postupy v oblastech, jako je zelená ekonomika a ochrana volně žijících živočichů, budou zavedeny i v Jordánsku.
Xinhua/ gnews – RoZ_07
FOTO – Xinhua/Xu Bingjie, Shen Bohan
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian