Před 125 lety se narodil Ondřej SEKORA, populární spisovatel, novinář, ilustrátor, amatérský entomolog a zakladatel českého ragby, autor legendárního všeuměla Ferdy Mravence a dalších oblíbených postaviček. Kromě novin spolupracoval i s rozhlasem, televizí, filmem a divadlem.
Na svět přišel 25. září 1899 v Králově Poli, které je dnes součástí Brna, jako třetí ze šesti dětí učitele Ondřeje Sekory. Když mu bylo sedm, otec zemřel a o děti se musela postarat maminka Anna. Na rozhazování opravdu neměla, přesto se snažila dát všem dětem co nejlepší vzdělání. Obecnou školu vychodil Ondřej v Králově Poli, pak zamířil na gymnázium do Brna, po přestěhování r. 1913 studoval ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem první světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády, naštěstí ne do zákopů, ale do Vídně, kde během opušťáků rád navštěvoval galerie a muzea. Maturoval až po válce a na přání matky nastoupil na práva, ale brzy zjistil, že je mu tento obor na hony vzdálený. Učarovala mu publicistika.
V roce 1921 zanechal studií a nastoupil do Lidových novin v Brně jako sportovní redaktor a kreslíř obrázkových komentářů. Tehdy se bez kreslíře neobešla žádná rubrika, protože kvalita tisku téměř neumožňovala publikovat fotografie.
Důležitý v jeho životě byl rok 1923: na jaře se oženil s Markétou Kalabusovou a v září spolu odjeli do Paříže, kam ho poslaly Lidové noviny. Jako novinář se účastnil zimních olympijských her v Chamonix a některé jeho reportáže s obrázky otiskly i francouzské noviny. Po roce se rozvedl a roku 1927 absolvoval druhou pařížskou stáž. Byl reportérem Tour de France, psal fejetony a soudničky, kromě ilustrací kreslil i karikatury.
Ve Francii se nadchl pro ragby a po návratu domů se zasloužil o jeho propagaci. Přeložil a nakreslil pravidla této hry, vymyslel českou ragbyovou terminologii, stal se trenérem prvních klubů a do roku 1944 byl i rozhodčím, soudcoval první ragbyový zápas u nás.
V roce 1928 se Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, ve kterých mu přibyla rubrika pro děti Dětský koutek. V té době soukromě studoval kresbu a malbu u profesora A. Hofbauera na Uměleckoprůmyslové škole, kde si vytvořil vlastní styl, který neměl daleko k animaci. V obrázkových seriálech, předchůdci dnešních komiksů, které vycházely na pokračování v nedělní příloze Lidových novin, přinášel dětem příběhy plné napětí, humoru a situační komiky. Asi největší oblibu si získalo kuře Napipi a pak samozřejmě Ferda Mravenec, který ho proslavil.
První komiksovou postavičku Ferdy Mravence nakreslil roku 1927, tehdy s příběhy pro dospělé – neposedný mravenec se opíjel nektarem z květů a obtěžoval Berušky. Pilný a nápaditý chlapík, který si ví se vším rady, vznikl v lednu 1933. Brouk Pytlík ho následoval v roce 1935. Roku 1936 vyšla s těmito postavičkami dětská knížka Ferda Mravenec a vzbudila takový zájem, že Sekora vydal hned nato další dvě knihy, Ferda Mravenec v cizích službách a Ferda v mraveništi a postupem času k nim přidal další. Po válce vycházel od roku 1950 v Mateřídoušce seriál Kousky mládence Ferdy Mravence. Všechno, co Sekora napsal, si ověřoval, proto jeho knížky četli se zájmem i přírodovědci. Své příběhy si vymýšlel, ale o přírodě v nich bylo všechno pravdivé.
V roce 1941 musel z redakce Lidových novin odejít, protože jeho druhá žena Ludmila Roubíčková, kterou si vzal roku 1930, byla židovka a on se s ní odmítl rozvést. Byl vyškrtnut z Národního svazu novinářů a od r. 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu. Psal si tam deník a se spoluvězněm hercem Oldřichem Novým hráli maňáskové divadlo. Jeho žena skončila v Terezíně, a přestože se nakazila tyfem, válku přežila a šťastně se shledali i se synem Ondřejem, který se jim narodil roku 1931, o kterého se zatím starali příbuzní v Jevíčku.
V poválečných letech vstoupil Sekora do KSČ, stal se redaktorem deníku Práce a časopisu Dikobraz, roku 1949 spoluzaložil Státní nakladatelství dětské knihy, dnešní Albatros. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl spisovatelem na volné noze, psal a kreslil pro Lidové noviny, Hosta do domu, Mateřídoušku, Ohníček, Pionýr. Za svůj život ilustroval 40 knih jiných autorů a vydal pětadvacet vlastních.
V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem a roku 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.
Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze 4. července 1967 a je pohřben v Košířích na hřbitově Na Malvazinkách.
Gnews.cz – Jana Černá
Foto – Moravské zemské muzeum Brno
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German