Foto: AP Photo/ Fernando Vergara
STOCKHOLM, 2. ledna. /TASS/. Hlavními konkurenty australského spisovatele Patricka Whitea (1912-1990) při udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1973 byli americký romanopisec Saul Bellow, angličtí spisovatelé Anthony Burgess a William Golding (laureát ceny z roku 1983) a italský básník Eugenio Montale (vítěz ceny 1975). Svědčí o tom archivní dokumenty vydané Švédskou akademií, které korespondent TASS přezkoumal.
Seznamy nominovaných byly 50 let utajovány. Mezi 100 jmény na seznamu zveřejněném na začátku nového roku je mnoho slavných spisovatelů: brazilský spisovatel Jorge Amado, argentinský prozaik, básník a publicista Jorge Luis Borges, italský spisovatel Alberto Moravia (předtím 16krát nominován), anglický romanopisec Graham Greene, německý spisovatel Günter Grass, americký dramatik Arthur Miller, švédský spisovatel Harry Martinson, anglo-americký básník a dramatik W. H. Auden. Poprvé bylo vybráno 18 spisovatelů. Jorge Amado byl na cenu nominován osmkrát a o Jorge Luisovi Borgesovi se mluví od roku 1962.
Patrick White získal v roce 1973 Nobelovu cenu za literaturu „za své epické a psychologické mistrovství, díky kterému byl objeven nový literární kontinent“.
Výběr akademie
Stálý tajemník akademie a předseda Nobelova výboru tehdejších let Karl Ragnar Girow ve svém prohlášení k nominacím na cenu píše, že dává přednost Saulu Bellowovi před Patrickem Whitem, přičemž ve své práci uvádí „uměleckou vyspělost a důkladnost, které mu umožňují zaujmout nepopiratelně přední místo v moderní americké próze“. Girov zároveň hovoří o slabinách posledního Bellowova románu „Planeta pana Sumlera“, který je přesycen abstraktním uvažováním, což podle Girova neumožňuje zařadit jej do konečného seznamu nominovaných.
Eugenio Montale je v zásadě hoden, podle názoru Girova, ceny a dříve ji téměř dostal. Nicméně „aniž bych zcela zavrhl myšlenku udělit mu Nobelovu cenu, ze své strany bych dal přednost jinému z výše uvedených jmen.“
„Ze zbývajících dvou jsem dal Anthonyho Burgesse před Williama Goldinga. Oba považuji za přijatelné [kandidáty], ale na podzim nedám hlas ani jednomu z nich,“ píše Girov.
Nabokov je zpět na seznamu kandidátů
Archivní seznamy také ukazují, že Vladimir Nabokov byl na Nobelovu cenu nominován již podeváté. Jeho kandidaturu navrhli univerzitní profesoři v USA, Nizozemsku, Jugoslávii a také nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1970 Alexander Solženicyn.
Přestože odborníci ve svých dopisech uvádějí, že Nabokov „vytvořil novou formu románu“ a je „skvělým literátem, jedním z posledních mistrů literárního umění naší doby“, Nobelova komise je ve svém dřívějším verdiktu neoblomná. „Vladimir Nabokov: nabídka byla několikrát odmítnuta, naposledy v roce 1971,“ říkají dokumenty z archivů.
Mezi články je překlad Solženicynova dopisu z 12. dubna 1972 do švédštiny, v němž byl na cenu nominován autor „Lolity“. Říká se v něm, že Nabokov je „spisovatel s oslnivým literárním talentem, přesně ten druh, kterému říkáme génius“. „Dosáhl vrcholu v nejjemnějších psychologických pozorováních, v sofistikované jazykové hře (dva vynikající jazyky světa!), v brilantní kompozici. Je zcela originální, rozpoznatelný z jednoho odstavce – znak skutečného jasu, jedinečnost talentu,“ uvádí se v dopise.
Nositel Nobelovy ceny také připomíná, že v literatuře 20. století kandidát, kterého navrhuje, „zaujímá zvláštní, vysoké a nesrovnatelné postavení“. Solženicyn navrhuje, aby komise urychlila udělení ceny Nabokovovi, „protože autor je starý jako naše století“. „Nejurážlivější je uvědomit si opožděně nenapravitelnost chyby,“ uzavírá.
TASS/RoZ_07
https://tass.ru/kultura/19667691
Czech 
English