Při příležitosti oslav a připomenutí 300 let založení Petrohradské státní univerzity si návštěvníci mohli prohlédnout bustu Tomáše Garrigue Masaryka, prvního československého prezidenta, který byl roku 1916 jmenován čestným profesorem Petrohradské státní univerzity. Přijel se sem dovzdělávat v ruském jazyce a setkat se s tehdejšími významnými osobnostmi, jako byl například Lev Nikolajevič Tolstoj, s nímž vedl kritický dialog o přístupu obyčejného člověka k společenským a hlavně politickým událostem a procesům. Při pobytu v Petrohradu v březnu 1910 Masaryk pobýval u generála Vladimira Michailoviče Volodimirova, profesora vojenské právnické akademie ve výslužbě, s nímž pak navštěvoval rodiny a dostával se do společnosti, kde poznával ruský život po všech stránkách. Zajímal se o vývoj ruského filozofického myšlení a svoje poznatky pak popsal a analyzoval ve svém nejrozsáhlejším německy psaném díle „Rusko a Evropa“, které vyšlo v roce 1913. Vztah Masaryka k Rusku vyvrcholil v období od 1. světové války do listopadové revoluce v roce 1917. A právě v tomto období a těsně po „Velké říjnové socialistické revoluci“, hrál T. G. Masaryk nejvýznamnější roli.
Pomník Tomáše Garrigue Masaryka byl v Petrohradě odhalen 3. listopadu 2003. Našeho prvního prezidenta na Petrohradské státní univerzitě připomíná busta podle návrhu sochaře Josefa Vajceho. Masarykův pomník odhalovala manželka tehdejšího českého prezidenta Livia Klausová. Při této příležitosti se jí tehdy na podrobnosti zeptala Milena Štráfeldová, Klausová mimo jiné uvedla:
„Já si myslím, že už to, že pomník Masarykovi byl odhalen na Petrohradské univerzitě, svědčí o tom, že nejen Masaryk znal Rusko, ale že jsou v Rusku i lidé, kteří nezapomínají na Masaryka. Chtějí tímto pomníkem připomenout nejenom Masaryka, ale samozřejmě i jeho demokratické a humanitní ideály. Já jsem tam byla při výročí 28. října, při 85. výročí státu, a musím říct, že mne překvapilo, že i když to bylo v době, kdy studenti nejsou na univerzitě, kolik mladých lidí se této akce zúčastnilo.“
Pomník věnovala česká strana, konkrétně Československý ústav zahraniční spolu s dalšími sponzory. Jak ten pomník Petrohraďané hodnotí? Líbí se jim?
„Já myslím, že se velmi líbil. Je velmi střízlivý a myslím, že je zdařilý. Má pěkné motto, které se týká spojení Masaryka a Ruska (pozn. red: na podstavci busty je citát z Masarykovy knihy Rusko a Evropa: Znám hodný kus světa, ale musím doznat, že Rusko mi bylo a je nejzajímavější zemí.) A když jste zmínila, že ten pomník připravili sponzoři, tak dodám, že myšlenka vznikla ve Společnosti bratří Čapků, Československý ústav zahraniční to všechno zrealizoval, ale co mne potěšilo, že přispěli nejen velcí sponzoři, ale řada jednotlivců, řada lidí z celé České republiky.“
A jaký vůbec byl Váš pobyt v Rusku? Na co nezapomenete?
„Určitě je to Petrohrad, kde jsem byla sice podruhé, poprvé při 300. výročí Petrohradu, ale teď konečně jsem měla možnost se podívat, jak vypadá město, nejenom slavnostní sály zevnitř. Potom Moskva, kde jsem naposledy byla v 80. letech, a musím říct, že mne překvapilo, jaký velký skok kupředu toto město udělalo. Byla to úplně jiná Moskva, než jakou si pamatuju ze začátku 80. let.“
O Tomáši G. Masarykovi se ví, že navštívil Petrohrad před rokem 1914 dvakrát, v letech 1887 a 1910 během své první a třetí cesty do Ruska. Poprvé přijel do hlavního města carského Ruska 1. dubna 1887 vlakem z Varšavy. V Petrohradě pobyl asi měsíc a pak cestoval dál do Moskvy a Kyjeva. Během svého pobytu bydlel nedaleko univerzitní knihovny v ulici Malaja Morskaja 16. Plánoval se také zdokonalovat v ruštině a za tímto účelem k němu měl každý den docházet ruský student na hodiny konverzace. Samotný pobyt pomáhal Masarykovi zařídit jeho přítel filozof Ernst L. Radlov.
Na jaře 1887 přijel T. G. Masaryk do Ruska po přestálých bojích v celospolečenské aféře týkající se pravosti Rukopisu královédvorského a zelenohorského, v jejímž průběhu se ocitl v izolaci části domácího pražského a univerzitního prostředí. Jeho cestu tak můžeme vnímat jako jistou formu úniku a pokusu o navázání nových kontaktů. Masaryk se v Petrohradě soustředil na studium a setkal se s mnoha ruskými intelektuály a politiky. V dubnu 1887 to byl ruský historik a slavista Vladimir Ivanovič Lamanskij, který byl dobře obeznámen s českými poměry a politikou. S Masarykem souzněl i v pohledu na Rukopisy, ale byl mnohem kritičtější k politické integritě Čechů v rámci slovanského světa. Českou budoucnost viděl Lamanskij v užším provázání s Německem. Masaryk mu následně oponoval v článku Slovanská západní otázka a v diskusi probíhající v časopisu Čas v roce 1888.
O návštěvě Petrohradu z roku 1910 máme přesnější informace. 28. března přijíždí do Petrohradu z Varšavy a ubytoval se v Hotelu Dagmar v blízkosti knihovny. Setkal se s Radlovem, historikem a sociologem N. I. Karejevem a mnohými dalšími univerzitními profesory, studenty a novináři. 7. dubna odjíždí do Moskvy.
Vratislav Doubek/Milena Štráfeldová/Daria Elokhina/gnews.cz
https://cesky.radio.cz/tomas-g-masaryk-ma-v-petrohrade-novy-pomnik-8079845
http://tg-masaryk.cz/mapa/index.jsp?id=295&misto=Navstevy-T.-G.-Masaryka-pred-prvni-svetovou-valkou
Czech 
English