V posledních měsících si čínský model umělé inteligence DeepSeek získal celosvětovou pozornost a znovu rozvířil diskuse o inkluzivním rozvoji umělé inteligence (AI) a zlepšení přístupu ke službám umělé inteligence. S tím, jak se vlna AI zrychluje, vyžaduje překonání globálních rozdílů v oblasti AI řešení v oblasti správy, společné reakce na výzvy a inkluzivní pokrok.
Každá technologická revoluce přináší jak vůdčí hvězdy, tak skryté útesy. „V dnešní době se zdá, že všechno je těhotné svým opakem,“ poznamenal Karel Marx během průmyslové revoluce. „Novodobé zdroje bohatství se nějakým podivným kouzlem mění ve zdroje nedostatku.“
„Paradox bohatství“ nabývá v éře umělé inteligence nové podoby. Dnes se globální propast v oblasti AI projevuje v investicích do výzkumu a vývoje, hardwarových zdrojích, fondech talentů a schopnostech aplikací.
Mezinárodní organizace práce a úřad OSN pro technologie ve společné zprávě odhalily, že na technologie pro zvýšení výpočetní kapacity se ročně vynakládá více než 300 miliard dolarů, ale tyto investice jsou vidět především v zemích s vyššími příjmy. To vytváří rozdíly v přístupu k infrastruktuře a rozvoji dovedností, které rozvojové země a jejich domácí začínající podniky „vážně znevýhodňují“.
Například v Africe se nachází méně než 1 % globální kapacity datových center. Index připravenosti na umělou inteligenci Mezinárodního měnového fondu tento rozdíl kvantifikuje: v roce 2023 dosáhly rozvinuté země skóre 0,68, zatímco rozvíjející se trhy a země s nízkými příjmy 0,46, respektive 0,32 bodu.
Mezinárodní pozorovatelé varují, že rozdělení AI hrozí vytvořením extrémní polarizace, kdy několik zemí bude těžit z technologických zisků, zatímco rozvojové země budou odkázány na dodávání surových dat.
Politiky některých zemí toto rozdělení ještě prohlubují. Některé vyspělé ekonomiky se snaží monopolizovat výhody v oblasti AI, vytvářejí exkluzivní bloky, staví technologické bariéry a sabotují globální dodavatelské řetězce AI. Zavádění hierarchie a blokové konfrontace v oblasti vývoje AI upevňuje technologickou stratifikaci a zbavuje rozvojové země práva na pokrok.
Jak upozornil Felix Dapare Dakora, bývalý prezident Africké akademie věd, tato opatření pouze podkopávají mezinárodní spolupráci a posouvají vývoj AI od spolupráce k oddělení.
Prohlubující se propast je připomínkou toho, že technologie sice posilují růst, ale ze své podstaty nezajišťují spravedlivé rozdělení a inkluzivní rozvoj. Generální tajemník OSN António Guterres kdysi varoval, že svět „nikdy nesmí připustit, aby AI znamenala ‚postupující nerovnost‘“.
K využití umělé inteligence k dobrým účelům potřebuje lidstvo nejen chytřejší algoritmy, ale i širší moudrost a vizi. Překonání rozdílů vyžaduje globální solidaritu, která zajistí, že žádný národ nezůstane pozadu, a učiní z AI skutečně inkluzivní motor globálního rozvoje.
Země by se měly zaměřit na budování kapacit a podporovat otevřené sdílení technologií, talentů a infrastruktury AI
Síla technologie nespočívá pouze v modernizaci nástrojů, ale v zažehnutí endogenního impulsu. Všechny relevantní strany by se měly aktivně zapojit do spolupráce Sever-Jih, Jih-Jih a trilaterální spolupráce s cílem pomoci rozvojovým zemím posílit propojení AI a digitální infrastruktury, zvýšit gramotnost v oblasti AI a kultivovat talenty, a tím vybudovat ekosystém pro rozvoj AI.
Většího digitálního začlenění lze dosáhnout další univerzalizací sítí, výpočetního výkonu a dat, poskytováním nízkoprahových a levných služeb AI malým a středním podnikům a široké veřejnosti.
Jak poznamenala Doreen Bogdan-Martinová, generální tajemnice Mezinárodní telekomunikační unie, měla by být zajištěna globální koordinace „při budování bezpečné a inkluzivní AI dostupné všem“.
Mezinárodní společenství by mělo prosazovat rovnost a inkluzivitu a zaručit rovná práva na rozvoj a využívání AI.
Na akčním summitu o umělé inteligenci, který se konal v Paříži, schválily země, regiony a mezinárodní organizace, včetně Francie, Číny, Indie a EU, prohlášení o inkluzivní a udržitelné umělé inteligenci pro lidi a planetu, jehož cílem je pomoci zemím globálního Jihu posílit budování kapacit v oblasti umělé inteligence.
Polarizace AI je společným problémem všech stran. Mezinárodní společenství musí odmítnout zdi, oddělování a diskriminaci a spoluvytvářet otevřený, inkluzivní, přínosný a nediskriminační ekosystém AI, kde všechny národy mají stejná práva a příležitosti a řídí se stejnými pravidly.
Země by se měly řídit přístupem zaměřeným na lidi a vytvářet rámce etického řízení AI
Bezpečnost dat, algoritmická diskriminace, ochrana soukromí a práva duševního vlastnictví souvisejí s bezpečnostními a etickými otázkami vývoje umělé inteligence, které vyžadují globální hodnocení rizik a systémy včasného varování.
Zatímco o etických zásadách se široce diskutuje, závazné zákony, smlouvy a správa jsou stále v plenkách. Při respektování národních rozdílů musí svět dosáhnout konsenzu, aby se AI přizpůsobila globální společenské odpovědnosti.
Čína jako odpovědná velmoc v oblasti AI aktivně překonává rozdíly. Navrhla globální iniciativu pro správu AI a akční plán pro budování kapacit AI pro dobro a pro všechny. Podpořila konsensuální přijetí rezoluce o posílení mezinárodní spolupráce při budování kapacit v oblasti AI na 78. Valném shromáždění OSN a ujala se vedení v prosazování pomoci globálnímu Jihu, aby měl z rozvoje AI stejný prospěch.
Čína a Zambie společně hostily zasedání Skupiny přátel pro mezinárodní spolupráci při budování kapacit v oblasti AI v sídle OSN v New Yorku. Zahájila činnost čínsko-laoského centra pro spolupráci v oblasti umělé inteligence a navázala partnerství s Kambodžou s cílem pomoci zemědělcům s přesným pěstováním rostlin na základě umělé inteligence.
Tyto hmatatelné kroky pomáhají mnoha rozvojovým zemím stát se účastníky revoluce umělé inteligence, nikoliv jen přihlížejícími. Všechny země mohou spolupracovat na zajištění bezpečnosti a podpoře růstu.
Konečným měřítkem technologického pokroku je jeho dopad na lidskou společnost. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence, která je důležitou hybnou silou nového kola technologické revoluce a průmyslové reformy, mění podobu světa, musí se národy spojit, využívat algoritmy k řešení společných výzev a zajistit, aby inteligentní revoluce osvětlila jejich společnou budoucnost.
Autor článku Huan Xiang
je komentátor
mezinárodních záležitostí
pro People’s Daily
thediplomaticsociety.co.za/ gnews.cz – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German