Jako osoba s omezenými znalostmi německé justice z doby působení pod přísahou u zemského soudu v Karlsruhe vím, jak obtížné je zajistit právní ochranu, provést trestní řízení, zjistit pravdu a zabezpečit spravedlnost, včetně konkurzních řízení.
Právní řád soudního systému České republiky historicky náleží k rakouskému podkruhu románsko-germánské právní rodiny. Je tvořen Ústavním soudem a soustavou tzv. obecných soudů.
Ústavní soud nedávno zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení jedné důležité právní úpravy: neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Právní úprava se mimo jiné týká zadrženého čínského novináře, o kterém jsem nedávno psal. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek. Podle ústavních soudců však o přílepek nešlo. Zároveň zdůraznili principy „bránící se demokracie“.
O rozsudku Ústavního soudu se zmiňuji mimo jiné proto, že uvádí principy bránící se demokracie. Ty by se měly podle laického hodnocení autora vztahovat i na skutečnost, že největší nepřítel se často nachází doma a představuje proradnost, zradu a další slabosti lidského charakteru.
Jedním z nepřátel je bezesporu i část systému české justice, konkrétně justicie zabývající se podnikatelskou a exekuční činností.
Reálný příběh ve dvou částech
Kdo chce, může se seznámit s historií dálničního areálu na 185. kilometru dálnice D1 v Popůvkách u Brna, která začala již v roce 1991. Byla to doba, kdy jsem se především ze sentimentálních důvodů a idealizované představy o nastupujícím systému v domovině snažil vyhovět prosbám o součinnost mimo jiné i posledního velvyslance Československé republiky v Londýně JUDr. Karla Dudy v několika projektech té doby, jak na Moravě, tak na Slovensku.
První část příběhu proběhla u Krajského soudu v Brně podmíněným odsouzením na dobu jednoho roku. V následném odvolání Vrchní soud v Olomouci rozhodl o odnětí svobody na pět let nepodmíněně. Poté následovalo vězení, milost prezidenta republiky, dlouhé snahy o nápravu a spravedlnost a v neposlední řadě i rychlé odstoupení konkurzní soudkyně Mgr. Evy Krčmářové druhý den po veřejném vystoupení konkurzní oběti v pořadu Události na ČT1 a ČT24 dne 16. 7. 2017. Důležité je připomenout, že minimálně v té době byla paní Mgr. Krčmářová manželkou – zcela jistě neutrálního, radu a ochranu neposkytujícího – vedoucího úseku Nejvyššího soudu v Brně pana JUDr. Zdeňka Krčmáře.
Akcie společnosti byly tehdy odkoupeny za pakatel navrhovatelem konkurzu (10 tisíc Kč podle syna správce), aby byly prokazatelně obratem prodány za 10 milionů Kč, přičemž jejich cena byla znaleckým posudkem na movité věci oceněna dle faktur v nominální hodnotě 20 milionů Kč.
Dodávám, že již 28. 6. 2005 konkurzní správce upozornil Krajský soud v Brně na skutečnost, že po vlastnictví lukrativních nemovitostí touží celkem čtyři subjekty. Soudce, který protizákonně převedl majetek na cizí osobu, aniž by nahlédl do konkurzního spisu, podal v den vydání rozsudku trestní oznámení u Policie ČR, aby se při výslechu osoba přiznala, že šlo o připravený podvod.
První část příběhu neskončila ani po předložení kopií přibližně 1500 stran listinných důkazů, 22 stran důkazů ze soudních spisů dokazujících vlastnictví nemovitosti a 76 příloh z konkurzního řízení.
Za zmínku stojí, že dne 3. 2. 2020 byla podána opodstatněná a důvodná ústavní stížnost, která byla předsedou senátu prof. JUDr. Janem Filipem, CSc., dne 20. 2. 2020 odmítnuta. Odpověď na stížnost adresovanou předsedovi Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2020 přišla ve formě, kterou nelze slušně komentovat, mimo jiné proto, že v konkurzním řízení zcela absentuje souhlas zástupců věřitelů s vyškrtnutím nemovitého majetku z konkurzní podstaty a rozhodnutí soudu je stále v nedohlednu.
V usnesení ze dne 29. listopadu 2024 konkurzní soudkyně sdělila, že neshledala žádné důvody k vydání pokynu správci vrátit majetek do konkurzní podstaty. Takové sdělení soudkyně mimo jiné indikuje, že písemné důkazy pravděpodobně vůbec nečetla. Na stížnost adresovanou předsedovi Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2025 přišla odpověď po dvou měsících stručným sdělením, že je ze zákona nepřípustné zasahovat do probíhajících soudních řízení.
Od roku 1991 až do poloviny února 2026 brněnská justice neukončila soudní řízení.
Druhá část příběhu má charakter rodinné tragédie: dražba bytu oběti učebnicového konkurzního procesu, vybudovaného svépomocí před 46 lety. Zahájení dražby bylo plánováno na 17. února 2026 v 10 hodin, ukončení téhož dne v 11 hodin dopoledne. Od včerejšího dne je známo, že dražba byla odložena o týden.
Shodou okolností jsem měl možnost seznámit se s obsahem dražební vyhlášky č. CEVD-2026-000116 o konání elektronické veřejné dobrovolné dražby dle zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, č. j. 25DR000990.
Není náhodou, že dražebník, navrhovatel i vlastník jsou mi známi z první části dlouhodobě sledovaného příběhu. Ten by bezpochyby mohl zajímat pány Bernda Posselta, Markuse Södera, bavorského premiéra, a také českého premiéra Andreje Babiše. Ten by si měl na příběh vzpomenout a tím dokázat, že vládní prohlášení je třeba brát vážně a že slova premiéra mají váhu. Pomoci by mu mohl ministr spravedlnosti ČR a předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc. Bylo by překvapivé, kdyby rodák z Brna nevěděl dostatečně, jak to v Brně chodí, aby mohl konat a zastavit dražbu například ministerským příkazem.
Problém s dražbou spočívá ve zřejmém úmyslu dražebníka a navrhovatele, který vyplývá z první části příběhu – získat majetek co nejlevněji – a v obsahu dokumentace dražby, který neodpovídá skutečnosti ani času. Nabízí se tato fakta:
- a) Plocha bytu uvedená jako 50 m² je nepravdivá. Dle smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena činí plocha bytu 93,30 m². K ploše je nutné připočítat sklep, balkon a lodžii.
- b) Dražební vyhláška uvádí 1. nadzemní podlaží, přízemí s bezbariérovým přístupem. I to je nepravdivé, protože byt se nachází ve třetím nadzemním podlaží, kde bezbariérový přístup objektivně není možný.
- c) Popis bytu je z dalších objektivních důvodů rovněž nepravdivý. Zástupně lze uvést neprovedené zateplení fasády, neprovedenou výměnu oken, absenci dálkového topení a použití kombinovaného plynového kotle MORA.
Závěr
Neutralita, spravedlivý proces a spravedlnost představují část základních mýtů: kosmogonických (vznik světa), antropogonických (stvoření člověka), aitiologických (původ zvyků), soteriologických (záchrana) a eschatologických (konec světa). Tyto příběhy tvoří základ každé kultury a mytologie, a to i ve sféře justice.
Doporučuji osobám praktikujícím mafiánské metody, aby se v době přestávky postavily před soud a ptaly se vycházejících, co tam zažili a jak jsou spokojeni s prací soudu a jeho výsledkem. Nebudou-li se bát, řeknou něco jiného, než co sami soudci o sobě tvrdí nebo co uvádějí různé agentury.
Například EU Justice Scoreboard / CEPEJ měří především délku řízení, počet vyřízených věcí, rozpočet a počet soudců. Neměří však justiční omyly, ignorování vyšších soudů, neprovedení osvobozujících rozhodnutí, osobní odpovědnost soudce ani opatrovnické zneužití moci.
Proto může být systém „rychlý“ a zároveň brutálně nespravedlivý. Oficiální hodnocení české justice nejsou lživá v tom, co měří. Jsou zavádějící v tom, co systematicky neměří. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German