Čína testuje novou obchodní trasu přes Arktidu. Klimatická změna otevírá Severní mořskou cestu

Čína spouští zkušební plavbu, která by mohla proměnit světový obchod. Jak uvedl Politico, 20. září vypluje z přístavu Ningbo-Zhoushan kontejnerová loď Istanbul Bridge do britského Felixstowe. Osmnáctidenní trasa povede podél severního pobřeží Ruska, s asistencí ledoborců.

Cílem není jednorázová cesta, ale otestování pravidelné linky mezi přístavy v Asii a Evropě po tzv. Severní mořské cestě. To je možné díky tomu, že Arktida taje třikrát až čtyřikrát rychleji než zbytek planety.

Malte Humpert z washingtonského think tanku Arctic Institute zdůrazňuje: „Arktida je první velký region, kde změna klimatu přímo mění geopolitickou mapu. Kdyby nebylo globálního oteplování, Rusko by tam netěžilo ropu a plyn a Čína by neposílala kontejnery přes polární vody.“

Arktida jako alternativa k Suezskému průplavu?

Hlavní obchodní toky dnes stále procházejí tradičními trasami, jako je Suez nebo Singapur. Severní mořská cesta je však o 40 % kratší a může snížit čas i geopolitická rizika.

Podle Petera Sanda ze společnosti Xeneta není myšlenka nová: „Čína to zkoušela už dříve. Teď ale testuje linku, která se podobá běžné kontejnerové trase – čtyři čínské přístavy, pak Arktida, následně Británie, Nizozemsko, Německo a Polsko.“

Zatím jde o kapacitně zanedbatelný projekt – sotva 1 % běžného obchodu mezi Asií a severní Evropou. Smysl má hlavně v době vysoké poptávky, kdy se každé zkrácení přepravy počítá.

Humpert dodává: „Nejde ani tolik o zisk, ale o získání zkušeností a přípravu posádek na dobu, kdy budou polární vody otevřené delší část roku.“

Zrychlená trasa by mohla mít význam i pro evropské trhy. Například čínské vánoční zboží přichází do Evropy většinou v listopadu, což přetěžuje přístavy. Pokud část zásilek dorazí o několik týdnů dříve, mohou se dopravní špičky zmírnit.

Podobně může Severní mořská cesta prospět automobilkám. Velkokapacitní lodě mohou přepravit tisíce elektromobilů z Číny přímo do Rotterdamu nebo Hamburku bez zastávek.

Ekologická rizika nové obchodní trasy

Otevírání Arktidy má ale vážné důsledky. „Černý uhlík z lodních paliv působí v Arktidě pětkrát větší škody než jinde,“ varuje Andrew Dumbrille z organizace Clean Arctic Alliance. Loď Istanbul Bridge navíc není speciálně posílena pro plavbu v ledu a pravděpodobně používá těžký topný olej, jehož únik je prakticky nemožné vyčistit.

Mezinárodní námořní organizace sice tento typ paliva částečně zakázala, ale díky výjimkám se stále používá. Přísnější regulace se očekává až v roce 2026.

Podle expertů tak Čína sice získává konkurenční výhodu a testuje nové obchodní trasy přes Arktidu, zároveň však zvyšuje ekologická rizika v jednom z nejzranitelnějších regionů planety.

gnews.cz – GH