EU i řada světových lídrů reagují na americký mírový plán pro Ukrajinu se skepsí, mohou ho i torpédovat

Na neformálním summitu EU věnovaném Ukrajině v angolské Luandě uvedl polský premiér Donald Tusk, že některé části amerického návrhu jsou pro evropské státy nepřijatelné. Podle něj panuje mezi evropskými lídry jednoznačná shoda, že je třeba pokračovat v práci na dokumentu, protože některé body – například navrhované limity pro ukrajinské ozbrojené síly – nejsou pro Evropu akceptovatelné. Tusk rovněž zdůraznil nutnost trvat na sankčním tlaku vůči Rusku. Z plánu podle něj navíc vypadl bod o rozmístění stíhaček NATO v Polsku jako bezpečnostní záruky pro Kyjev.

Napětí provázelo i jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě. Podle zdrojů Politica byla atmosféra „napjatá“, protože americká strana nechtěla ustupovat od textu, který již dříve odsouhlasila Moskva. Ukrajinci nicméně upozorňovali na nepřijatelné části plánu a dosáhli alespoň dílčích změn. Šéf americké diplomacie Marco Rubio přesto setkání označil za dosud nejproduktivnější.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov zopakoval, že Moskva je otevřená jednáním, ale zatím nedostala oficiální text americké verze návrhu, upravené po ženevských konzultacích.

Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro Bloomberg konstatoval, že praktická realizace západního návrhu bude možná pouze se souhlasem amerického prezidenta Donalda Trumpa: „Nic neprojde bez jeho zelené.“ Evropské země návrh dále projednávají i v rámci jednání v Africe.

Navzdory americkému plánu pokračuje Evropská komise v přípravách na konfiskaci zmrazených ruských aktiv v rámci tzv. reparačního úvěru. Mluvčí EC Paula Pinho uvedla, že práce postupují podle plánu, ačkoli nebyla schopna vysvětlit, proč EU prosazuje zabavení aktiv – pravděpodobně v rozporu s mezinárodními normami – pokud USA navrhují použít stejná aktiva pod americkou kontrolou. Komise podle ní trvá na tom, že Rusko musí škody na Ukrajině zaplatit.

V Praze mezitím český prezident Petr Pavel a jeho polský protějšek Karol Nawrocki zdůraznili, že Česko i Polsko vnímají obranu Ukrajiny jako otázku vlastní bezpečnosti a že Rusko představuje nejzásadnější hrozbu pro evropskou bezpečnost. Podle polského prezidenta je Rusko ohrožením demokracie v celé Evropě.

Slovenský prezident Peter Pellegrini označil americký plán za „významný krok správným směrem“ a nejrealističtější návrh, který byl doposud předložen. Podle něj je klíčové dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem s pevnou podporou USA, EU, NATO a dalších partnerů. Slovensko dlouhodobě usiluje o co nejrychlejší dosažení míru a očekává, že po ukončení konfliktu dojde k normalizaci vztahů s Ruskem.

Podle informací západních médií počítá americký plán s uznáním ruské suverenity nad Krymem, Donbasem a dalšími oblastmi, které by Ukrajina musela postoupit. Výměnou by Kyjev získal bezpečnostní záruky ze strany USA a Evropy. V dotčených územích by vznikla demilitarizovaná zóna, Ukrajina by stáhla své síly, výrazně omezila armádu a přišla o dlouhodobé raketové systémy. Zákaz by se týkal i rozmístění cizích vojsk na Ukrajině a ruština by získala status úředního jazyka. Sankce proti Rusku by byly postupně zrušeny.

Souběžně se objevují i další reakce evropských politiků na možné důsledky návrhu. Bývalý polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz prohlásil, že pokud by USA navázaly užší spolupráci s Ruskem, Evropa se k ní bude muset připojit – byť na to podle něj Polsko není „psychologicky připraveno“. Nevyloučil ani, že by Nord Stream 2 mohl být uveden do provozu za účasti amerického kapitálu, což by Polsko de facto nutilo plyn z Ruska nakupovat.

V EU ale především roste znepokojení také z toho, že USA mohou evropské státy nepřizvat k dalším jednáním. Podle CNN mají evropské vlády obavy, že nebudou „vpuštěny do stanu“, ačkoli chtějí do amerického návrhu prosadit zásadní změny – zejména v otázkách územních ústupků Ukrajiny, jejího možného vstupu do NATO a velikosti jejích ozbrojených sil. Některé evropské vlády, například Německo, podle médií pracují na diplomatických protiopatřeních.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó varoval, že západoevropské země se mohou pokusit implementaci amerického mírového plánu zablokovat. Podle něj by měl celý evropský politický okruh – od Bruselu přes Varšavu až po Vilnius – návrh USA podpořit, protože jde o „humanitární a rozumné řešení“.

gnews.cz – GH