Objem mezinárodních dodávek velkých zbraňových systémů mezi státy v posledních letech výrazně vzrostl. Podle nové analýzy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se globální transfery zbraní mezi obdobími 2016–2020 a 2021–2025 zvýšily o 9,2 procenta. Hlavním důvodem je dramatický růst poptávky v Evropě, kde se dovoz zbraní více než ztrojnásobil.
Evropa se tak poprvé stala největším regionem světa z hlediska importu zbraní. Na celkovém objemu globálních dovozů se evropské státy podílely 33 procenty. Výrazný růst souvisí především s válkou na Ukrajině.
Podle ředitele programu SIPRI pro transfery zbraní Mathewa George stály za nárůstem především dodávky na Ukrajinu, která v letech 2021–2025 obdržela 9,7 procenta všech mezinárodních transferů zbraní. Vedle toho však výrazně zvýšily své nákupy i další evropské země, které posilují své armády kvůli vnímané hrozbě ze strany Ruska.
Dominantní postavení na globálním trhu se zbraněmi dále upevnily Spojené státy. V letech 2021–2025 dodaly 42 procent všech mezinárodně obchodovaných zbraní, zatímco v předchozím pětiletém období to bylo 36 procent. Americký export zbraní se celkově zvýšil o 27 procent. Obzvlášť dramatický byl růst exportu do Evropy, který se zvýšil o 217 procent.
Spojené státy vyvezly zbraně do 99 států světa. Poprvé za posledních dvacet let přitom největší podíl amerického exportu směřoval do Evropy (38 procent) namísto tradičně dominantního Blízkého východu (33 procent). Největším jednotlivým odběratelem amerických zbraní však zůstala Saúdská Arábie.
Na druhém místě mezi světovými exportéry zbraní se umístila Francie s podílem 9,8 procenta na globálním exportu. Její vývoz mezi sledovanými obdobími vzrostl o 21 procent. Francouzské zbraně směřovaly do 63 zemí, přičemž největšími odběrateli byly Indie, Egypt a Řecko.
Naopak Rusko zaznamenalo prudký pokles exportu zbraní. Jeho vývoz se snížil o 64 procent a podíl na globálním trhu klesl z 21 procent na 6,8 procenta. Téměř tři čtvrtiny ruských dodávek směřovaly pouze do tří zemí – Indie, Číny a Běloruska.
Německo se v letech 2021–2025 posunulo na čtvrté místo mezi světovými exportéry zbraní, když předstihlo Čínu. Významnou část německých dodávek představovala vojenská pomoc Ukrajině, která tvořila 24 procent německého exportu.
V Asii a Oceánii naopak dovoz zbraní klesl o 20 procent. Hlavním důvodem byl dramatický pokles importu v Číně, která snížila nákupy o 72 procent díky rozvoji vlastní zbrojní výroby.
Na Blízkém východě se dovoz zbraní snížil o 13 procent. Největšími importéry v regionu však nadále zůstávají Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt.
Data SIPRI sledují objem dodávek zbraní, nikoli jejich finanční hodnotu. Institut proto používá pětiletá období, která podle výzkumníků lépe zachycují dlouhodobé trendy ve světovém obchodu se zbraněmi.
gnews.cz – GH