Jako čtrnáctá publikace v řadě nového pražského nakladatelství OLYMPOS vyšla v edici Historie, Dokument, 2. světová válka literární reportáž o natáčení jedinečného filmu, věnovanému příběhu „zapomínaného hrdiny heydrichiády“, jak nám říká podtitulek těmito řádky představovaného titulu Jeden z těch sedmi aneb Josef Bublík, rodák z Bánova.
Známá autorská dvojice dosud vydala knihy Devadesátky- příběh oběti Berdychova gangu, Dokumentarista, a Zákon pěti klasů. Filmový scénárista, režisér a dramaturg Martin Mahdal se od roku 1988 věnuje dokumentární tvorbě. Do současné doby natočil přes dvě stovky dokumentárních filmů doma i v zahraničí. S Markétou Adamcovou, se kterou v posledních letech tvoří sehraný autorský tým, spolupracoval kupříkladu na filmech Věčný smutek genocidy, Sedm hvězd nad Náhorním Karabachem či Zákon pěti klasů.
Více než parašutistův příběh
Josef Bublík, hrdina československého druhého odboje, zemřel se zbraní v ruce spolu s dalšími parašutisty 18. června 1942 v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici po boji s nacistickou přesilou. Událost je to více méně známá ze školních hodin dějepisu, čím dále více se ale úžící pouze na postavy nejznámější dvojice atentátníků na Reinharda Heydricha, Kubiše a Opálku. Těch statečných však bylo příslovečných sedm!
Abecedně řazeno: Josef Bublík, Jan Hrubý, Josef Gabčík, Jan Kubiš, Jaroslav Švarc, Josef Valčík a Adolf Opálka.
Mahdal a Adamcová nosí v hlavě již pár let představu filmového dokumentu, věnovaného každému z hrdinů zvláště. Dosud se ale nenašel producent, který by o takovýto významný projekt projevil zájem. Nereagoval Státní fond kinematografie, ani jiné instituce, disponující nejrůznějšími granty na celospolečensky závažná témata. Rozhodli se proto dále nečekat a pustilise na vlastní pěst do prvního dílu, věnovaného Josefu Bublíkovi. Proč ale právě jemu? Významným důvodem je fakt, že Bublík i Mahdal, se narodili v Bánově.
Navíc, obec Bánov si svého rodáka velmi cení a je zde nejenom pamětní deska Josefa Bublíka, na hřbitově jeho náhrobek a především v místní základní škole fungující Branný oddíl pplk. Josefa Bublíka s vysokou návštěvností a spoustou nejrůznějších akcí, podporujících u dětí kladný vztah k naší historii a jejím hrdinům, s důrazem na to, že vlastenectví není prázdným pojmem ani v dnešním čase panující globalizace.
Ano, práci na filmu i knize tvůrčí dvojice Mahdal + Adamcová postavila na scénáři a natáčení především v Základní škole Josefa Bublíka v Bánově, jak ostatně říká v úvodu knihy poděkování autorů všem, kteří jim nezištně pomohli při práci nad celým projektem. Všem těm, kteří pochopili, že téma „Josef Bublík“ není jen sdělením o historii, ale také vyprávěním o nás, o současnících, jestli jsme převzali tu štafetu chápání slov jako je hrdinství, vlastenectví a odpovědnost za své činy zároveň s pohledem nejmladší generace. Celý scénář je tak rámován účastí dětí, navštěvujících ZŠ Josefa Bublíka na rekonstrukci jeho cesty z protektorátu do Anglie, odkud odletěl coby parašutista skupiny Bioscop za posláním do Čech až k boji s gestapáky a hořkému konci v kryptě kostela.
Dvě desítky kapitol, zajímavá obrazová příloha
Během emotivně laděné úvodní kapitoly se čtenář dostává do střižny, kde se pracuje na prvních natočených metrech filmu, který představuje ukázka ze scénáře, odehrávající se v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Komentář upřesňuje: Boj probíhá mezi příslušníky SS a gestapa, a sedmi československými parašutisty z výsadků Antropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin. Boj trval sedm hodin. Všichni parašutisté v něm přišli o život. Byl mezi nimi i Josef Bublík, rodák z Bánova, parašutista skupiny Bioscop.
Střih. A tzv. prolínačka. Krajina kolem Bánova, Bílé Karpaty, slavnostní odhalení pamětní desky na rodném domě hrdiny. Dále kronika Bánova a ZŠ Josefa Bublíka s účinkujícími dětmi, vysvětlujícími divákovi, oč se ve filmu jedná a co pro ně jejich statečný krajan znamená.
Následují kapitoly psané zkušenou scénáristickou rukou. Živou a čtivou češtinou popisují osudové rozhodnutí Bublíka a jeho cestu přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Sýrii a Libanon do Francie, kde byl zařazen do výcviku ve vznikající československé jednotce. Autoři přitom zdařile fabulují, neboť o dobrodružném putování Bublíka se neví téměř nic. Nepsal totiž domů žádné dopisy, aby maminku s otcem neohrozil. Toto „ticho“ se vyplatilo. Jeho rodiče heydrichiádu přežili.
Svižné filmařské tempo střídá prostředí a posuny z historie do současnosti. Střídají se postavy i události v rychlém sledu. Autoři zdařile střídají ich formu s vyprávěním tzv. třetí osoby. Nechybí ani veselá historka z natáčení, jak se obvykle říká některým běžně se nevyskytujícím věcem či událostem. V tomto případě si Martin Mahdal čtenáři postěžuje na str. 34-35 na nečekanou nedokonalost umělé inteligence, kterou pro zkoušku požádal o definici hesla Josef Bublík, která ho navíc poškodila při jednání se Státním fondem kinematografie, kdy se špatným výkladem AI řídily dvě (ne)zodpovědné expertky fondu a žádost o finanční podporu filmu nedoporučily…
Tři roky práce
Ve své literární reportáži o vzniku filmu Jeden z těch sedmi Mahdal+ Adamcová vzpomínají, jak současně pracovali na televizním dokumentu Zákon pěti klasů o hladomoru na Ukrajině ve 30. letech minulého století poté, co Sovětský svaz připojil Ukrajinu ke svému území. Film se však nedočkal uveřejnění, takže alespoň z jeho scénáře vznikla stejnojmenná kniha. Stejně jako v případě zapomínaného hrdiny heydrichiády Bublíka, kdy nakonec publikace o jeho natáčení spatřila světlo světa dříve, než snímek samotný. I proto se v polovině knížky Martin Mahdal čtenáři svěřuje, že:
„Česká televize, které jsme svůj projekt předložili, nám sdělila, že o dokumentární filmy tohoto typu nemá zájem. A protože jsem rodák z Bánova (kde se narodil i Bublík), rozhodli jsme se s Markétkou, když už jsme to tři roky natáčeli ze svých prostředků, film předat jako dar obci Bánov. Ostatně, Obec Bánov a zvláště starosta Bánova Marek Mahdal (v Bánově se jméno Mahdal vyskytuje hojně), a mnozí obyvatelé tohoto městyse na úpatí Bílých Karpat, pomáhali nezištně a našemu natáčení fandili.“
A pokračuje:
Byť je to projekt oficiálními místy opomíjený, myslíme si neustále, že je potřebný. Nejde jen o propojení s dětmi z Bánova, které se k postavě Josefa Bublíka vyjadřují a hledají hrdinství v dnešní době, ale jde nám hlavně o to, že doposud nebyl jeho osud zpracován v žádném filmu. V různých filmech, pojednávajících o této době, jsou vesměs všichni parašutisté jmenováni, ale tím informace o nich končí. Chybí tak dokreslení našeho protifašistického odboje za druhé světové války. Nejsou filmařsky zpracovány jejich životopisy…
Z Francie do Skotska
Významnou informační kapitolou je deváté zastavení knihy Jeden z těch sedmi, servírující události po té, kdy v únoru 1940 dorazil Josef Bublík do Francie. Pak se přesunul do Anglie, kde byl zařazen ke 2. pěšímu pluku československé zahraniční armády. Zde absolvoval náročný výcvik, který úspěšně dokončil v roce 1941. V hodnosti desátníka byl zařazen do výsadkové skupiny BIOSCOP a vysazen 28. dubna 1942 na Kolínsku.
Následují střihy opět z bánovské školy, branného oddílu i pedagogické práce s dětmi. Následující kapitoly gradují historickými exkurzy, jako Seskok Bioscop, výsadek Out Distance a dalších, včetně para výsadku TIN, jehož úkolem bylo provést atentát na ministra školství a propagandy protektorátní vlády Emanuela Moravce, který se stal symbolem zrady a kolaborace.
Závěr knihy patří boji v kryptě a úplnou tečkou za popisem natáčení filmu je pasáž Bánovjané v kryptě s úvahou autorské dvojice Martin Mahdal + Markéta Adamcová na téma hrdinství, a kdo hrdinou může být. Zde autoři navazují na pasáže, které reflektují názory dětí na dané téma i otázku, co je hrdinství. Tím se text knihy posouvá do další roviny a apeluje na odpovědnost současníků vůči těm, kteří padli v boji za vlast.
Sečteno, podtrženo
Jak ve svém doslovu říká odpovědný redaktor knihy Tomáš Hejna, v publikaci Jeden z těch sedmi se jedná o zcela mimořádný dokument a literární počin. Za celých více než osmdesát let od události atentátu na Heydricha se nenašel ještě nikdo, kdo by se věnoval osobě Josefa Bublíka, jeho nenaplněného úkolu, jeho životní cestě. Teprve zmíněná dvojice dokumentaristů učinila tento zdařilý pokus, a jak jsme se mohli v knize dočíst – bez většího zájmu veřejnoprávních médií a dalších institucí, které by měly mít vyloženě za povinnost se podobným tématům věnovat.
Tuto skutečnost lze považovat za alarmující! Za ohrožování objektivního přístupu k našim dějinám, za znevažování našich skutečných národních hrdinů a jejich významu. Jako redaktor, konstatuje Tomáš Hejna, vnímám skrze vše, co jsem uvedl, tuto útlou dokumentární knížku nejen jako pomník Josefu Bublíkovi, zapomínanému hrdinovi heydrichiády, ale i jako důležitý vykřičník pro českou společnost s dovětkem: Važme si svých hrdinů, važme si jejich obětí, věnujme jim pozornost. Berme si je jako vzory! Příklady hrdinství jsou pro nás jako národ stejně důležité, jako je historie.
Více na: www.knihyolympos.cz
Seznamte se, prosím
Martin Mahdal je filmový scénárista, režisér a dramaturg. Od roku 1988 se věnuje dramatické tvorbě. Spolupracoval na několika cyklech s českou televizí, a na několika solitérech s nezávislými producenty. Natáčel nejen v České republice, ale např. v Kanadě, v několika zemích v Evropě a na Kavkaze. Dosud natočil přes dvě stě dokumentárních filmů a na devíti celovečerních filmech se podílel jako dramaturg. V roce 2022 mu bylo předáno arménské nejvyšší státní vyznamenání – Řád sv. Řehoře Osvětitele, za filmovou tvorbu reflektující problematiku Jižního Kavkazu.
Společně s Markétou Adamcovou přeložili dvě knihy významného arménského autora, Karena Ogandž – Když ztrácíš vlast, pojednávající o ztrátě Náhorního Karabachu, a Alexander Veliký.
Markéta Adamcová je scénáristka a producentka. Spolupracovala s Martinem Mahdalem na filmu Věčný smutek genocidy jako pomocná režisérka. Na filmu Sedm hvězd nad Náhorním Karabachem byla producentkou a spoluscenáristkou. Na filmu Zákon pěti klasů spolupracovala jako scénáristka a koproducentka. Zároveň natáčela záběry do filmu pomocí dronu. Společně s Martinem Mahdalem připravila k tisku knihy Devadesátky, Zákon pěti klasů, Dokumentarista a Jeden z těch sedmi.
Markéta Adamcová též byla oceněna zmíněným řádem za tvorbu o problematice Jižního Kavkazu v roce 2022.
Ivan Černý
Foto archiv jmenované dvojice
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German