Rada bezpečnosti OSN podpořila návrhy Donalda Trumpa na trvalý mír v Gaze, včetně vyslání mezinárodních stabilizačních sil a možné cesty k suverénnímu palestinskému státu. Rezoluce prošla poměrem hlasů 13–0, přičemž Čína a Rusko se zdržely. Podle amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze dokument „vytyčuje nový směr pro Blízký východ“.
Odkazy na budoucí nezávislou Palestinu byly cenou za podporu arabského a islámského světa, který má poskytnout většinu jednotek pro mezinárodní stabilizační síly (ISF). Den před hlasováním však izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval zásadní odpor své vlády k vytvoření palestinského státu, což vyvolalo pochybnosti, zda Izrael umožní realizaci návrhu, napsal The Guardian.
Hamás po hlasování odmítl to, co nazval vnuceným „mechanismem mezinárodního poručnictví“, a oznámil, že se neodzbrojí.
Podporovatelé rezoluce tvrdí, že by měla vést k okamžitému odstranění omezení pro distribuci pomoci do Gazy, k vytvoření stabilizačních sil, které zaplní vakuum po izraelském stažení, a k postupným krokům směrem k obnově Gazy a k „možné cestě k palestinskému sebeurčení a státnosti“.
Odkaz na státnost byl přidán až následně jako kompromis, a to v podobě velmi vágní formulace: jakmile se Palestinská samospráva reformuje a začne rekonstrukce, „mohou konečně vzniknout podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti“. Arabské a islámské státy i evropští členové rady požadovali pevnější závazek, ale přijali kompromis kvůli prodloužení stávajícího klidu zbraní a naléhavé potřebě chránit 2,2 milionu obyvatel Gazy.
Velká Británie a Alžírsko ve svých vystoupeních zdůraznily, že přechodná opatření musejí respektovat mezinárodní právo, palestinskou suverenitu a právo na sebeurčení. Alžírsko nakonec hlasovalo pro dokument a upozornilo na přílohu rezoluce, která podle něj jasně stanoví: žádná anexe, žádná okupace, žádné nucené vysídlení.
Netanjahu podle zpráv s nevolí souhlasil s textem v jednáních s Washingtonem, ale po silném odporu krajního pravicového křídla vlády ustoupil a prohlásil, že „odpor k palestinskému státu na jakémkoli území se nezměnil“.
Rezoluce představuje vzácný příklad shody v otázce Gazy po dvou letech diplomatické paralýzy, během nichž bylo zabito více než 71 000 Palestinců a objevila se obvinění z genocidy. Cena za to, že Rusko a Čína nepoužily veto, byla však značná míra nejasnosti – od složení „mírové rady“ vedené Trumpem až po podobu palestinského technokratického výboru, který má řídit každodenní správu Gazy.
ISF by měly mít mandát odzbrojit ozbrojené skupiny včetně Hamásu, ale žádná země se dosud nezavázala vyslat jednotky. Hamás znovu zopakoval, že se neodzbrojí, což může vést ke střetu s mezinárodní silou.
Podmínky reforem Palestinské samosprávy zůstávají neurčité a evropští diplomaté vyzývají k rychlému určení členů technokratického výboru.
Trump hlasování označil na sociálních sítích za „historický okamžik“ a avizoval další oznámení v následujících týdnech.
gnews.cz – GH