Záplavy? Dar z nebe pro Fialu a jeho vládu

Premiér Fiala a s ním všichni „pětikoaliční“ kandidující (mezi nimi speciálně po léta v politickém propadlišti se nacházející lidovci) v nadcházejících krajských, senátních, ale i napřesrok parlamentních (vždyť se to bude pořád dokola připomínat) volbách to mají u pána boha prostě „vymodlené“. Proč?  Zdecimované, nevýkonné, této zemi nijak dobře sloužící vládě spadl z nebes nečekaný dar: tlaková níže s centrem kdesi nad severním Srbskem „vylila“ na většinu České republiky gigantickou díži vody a způsobila záplavy. A to je náramná příležitost, aby vláda předvedla konečně svoji akčnost a zavřela ústa všem škarohlídům, kteří ji za kde co – údajně nespravedlivě – kritizují.

V přímém přenosu jsme proto již pár dnů před tím, než jsme vůbec viděli první černý mrak, slyšeli varovné a hrůzostrašné zprávy o blížící se apokalypse. Ještě nespadla ani kapka vody, ale v televizi se naparovali nejrůznější vládní politici, aby se zasmušilou, vážnou a ustaranou tváří vytvářeli atmosféru hrůzy a největších obav. Mimořádná tisková konference na Úřadu vlády – pod taktovkou Rakušana, Hladíka a Výborného – byla děsivým spektáklem, protože děs měla navodit.

Když politik vytvoří atmosféru hrůzy, může z ní „vylovit“ nečekané zisky. S radostí si uvědomuje, že teď je na obrazovce a konečně je jeho slovům věnována pozornost. Konečně může prostřednictvím televize demonstrovat svoji důležitost, politickou schopnost, manažerskou rozhodnost a akceschopnost. Prostě ukázat, že je tím nejsprávnějším na svém místě. Taková příležitost, nota bene čtrnáct dní před volbami, ta se přece nemůže nechat jen tak ležet. Z té je třeba vyrazit vše, co se vyrazit dá. Proto „akční“ natřásání v televizních zprávách, proto výjezdy s doprovodem kamer do zasažených oblastí. Ale pomáhá to? Odkloní to toky rozběsněných řek? Přemluví to mračna plná vody, aby se naší zemi vyhnula? A má zrovna toto politik předvádět? Je právě tohle jeho práce?  Nemá být jinde a organizovat politiku tak, aby postiženým bylo pomoženo co nejrychleji a nejúčinněji?

Povodně jsou požehnáním nejen pro politicky bezradného a ve všech ohledech zoufalého Fialu, jsou vítaným darem i pro ministra financí Stanjuru. Nedokázal příliš věrohodně vysvětlit rozpočet na příští rok? Koho to teď zajímá. Jsou tu přece povodně a lidé čekající, že jim v nouzi nevyšší alespoň trochu pomůže „jejich“ stát. A ten se bude rád tvářit, že pomůže. Alespoň bude moci rozdělovat, skrze své úředníky a podúředníky, další peníze (dluhy – nedluhy), aniž by musel vysvětlovat, proč na povodňové katastrofy nemá uspořeno stranou a snadno bude překračovat slíbené rozpočtové mantinely, protože „tohle přece nikdo nečekal“. Že bychom více poslali na severní Moravu a méně do Kyjeva? To od Fialy jistě čekat nemůžeme. Co ale s jistotou čekat lze je před různými volbami opakované omílání toho, že „vláda tu byla s vámi“, že „vláda předem varovala“, že „vláda zařídila“, že „vláda se postarala“, že „bez této vlády …“.

Ostatně nejde o nic nového. Sklízíme to, co jsme před pár lety státu dovolili. Takhle se přece do našich životů vlomil „úžasný stát“ v době Covidu. Tam hledejme kořeny dnešního stavu. Tehdy se také vláda, politikové všech barev společně se státem tvářili, že bez nich by tu „na každé ulici stál mrazírenský vůz na mrtvoly“ (vzpomínáte ještě na slova socanského ministra Hamáčka?). Dovolili jsme politikům a státu, aby zavřeli na celý rok školy, aby zakázali vstup do restaurací, pod hrozbou sankcí a represí nám nařizovali, jaké obchody budou otevřené a v jakou dobu do nich můžeme vůbec vkročit. Stát získal takovou moc, že jsme dokonce jen s obtížemi mohli opustit svá bydliště. Vzpomínáme? A tak mocný stát už se dá zatlačit zpět jen obtížně.

Ona bezohlednost, ona politická vypočítavost a do očí bijící politická bezohlednost, ono očividné natřásání se a těšení se třeba lidoveckého ministra zemědělství Výborného, že teď bude „mluvit“ v televizi a lidé – vládou předem vystrašení – mu budou hltat každé slovo (a snad už budou konečně volit lidovce), to bylo v posledních dnech skutečně odporné.

Mám Fialově pětikoaliční vládě za zlé tisíc věcí, ale takhle politicky vypočítavé (lidový jazyk pro to má jadrnější a přesnější výraz), „akčně“ naplánované chování s jediným a evidentním cílem urvat před nadcházejícími volbami, co se dá, tváří v tvář těm skutečně v povodních strádajících, to je pro mě pokleslá demonstrace bídy této vlády.

Ivo Strejček, 15. 9. 2024

Institut Václava Klause/ gnews.cz – RoZ_07