15. únor 2024 byl historickým okamžikem jak pro Východoafrické společenství, tak pro africký kontinent jako celek, a to z řady důvodů, které jsou popsány v tomto článku.
Na summitu Africké unie (AU), který se konal v Addis Abebě, se sešly delegace 49 afrických států. Šest členů chybělo z důvodu pozastavení členství v organizaci. Summit přivítal také několik mezinárodních hostů, včetně zástupců Ligy arabských států a Organizace spojených národů.
Na programu jednání byla řada politických a bezpečnostních otázek, přičemž afričtí představitelé hledali řešení naléhavých krizí. Mezi nejnaléhavější patřil pokračující konflikt v Demokratické republice Kongo (DRK), který si vyžádal životy regionálních mírových sil – včetně sil Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) – a vyhnal z domovů miliony konžských občanů. Dalším kritickým problémem, který vyžadoval okamžitou pozornost AU, byla válka v Súdánu.
Patnáctý únor byl však obzvláště významný, neboť v tento den vedoucí představitelé kontinentu zvolili nového předsedu Komise Africké unie – šéfa africké diplomacie. Předseda zastupuje Afriku na globální scéně a je zodpovědný za řízení každodenních záležitostí AU prostřednictvím kolektivních akcí, jak je uvedeno v Chartě AU.

Těžký volební boj
Volby byly podle očekávání velmi konkurenční, přičemž intenzivní kampaně vedla tři africká města – Antananarivo (Madagaskar), Džibutsko (Džibutsko) a Nairobi (Keňa) – a každé z nich shromáždilo podporu pro svého kandidáta. Těmito třemi uchazeči byli:
– Richard Randriamandrato, bývalý ministr zahraničí Madagaskaru
– Mohamoud Ali Youssouf, současný ministr zahraničí Džibutska
– Raila Odinga, bývalý keňský premiér a veterán opoziční politiky
Po pěti kolech hlasování zvítězil Mohamoud Ali Youssouf, který získal 33 ze 49 hlasů. Porazil Randriamandrata i Odingu a vystřídal odstupujícího předsedu Moussu Fakiho Mahamata z Čadu.

Kdo je Mohamoud Ali Youssouf?
Mohamoud Ali Youssouf je zkušený diplomat s bohatými zkušenostmi. Hovoří plynně afarsky, somálsky, anglicky, francouzsky a arabsky a od roku 2005 zastává funkci ministra zahraničí Džibutska. Jeho země, která má strategickou polohu v Africkém rohu, hraje klíčovou roli pro světové mocnosti. V Džibutsku se nachází několik významných vojenských základen, mj:
– Velitelství Spojených států pro Afriku (AFRICOM) – největší americká vojenská základna v Africe.
– největší vojenská základna Francie v Africe
– jediná čínská vojenská základna v Africe
Džibutsko je také sídlem Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), významné regionální organizace sdružující sedm zemí Afrického rohu a významnou mezinárodní diplomatickou komunitu.
Předtím, než se stal ministrem zahraničí, působil Youssouf jako velvyslanec Džibutska v Egyptě a zastával funkci ministra zahraničí za vlády tří různých prezidentů. Jeho kariéra slouží jako inspirace pro mladé diplomaty v Africkém rohu i mimo něj. Je aktivním členem Ligy arabských států a předsedal několika klíčovým zasedáním, včetně široce medializovaného zasedání v září 2017.

Výzvy, které čekají nové vedení AU
Zvolení džibutského ministra zahraničí do čela africké diplomacie bylo v Africe i arabském světě přijato pozitivně. Oba regiony očekávají posílení afro-arabské spolupráce – rozvojové iniciativy Jih-Jih, která by mohla posílit vazby mezi africkými a arabskými zeměmi.
Youssouf však při nástupu do této nové funkce čelí značným výzvám.
1. Zastoupení Afriky v Radě bezpečnosti OSN
– Afrika již dlouho prosazuje, aby v Radě bezpečnosti OSN měla alespoň dvě stálá křesla s právem veta – reforma, která je na mezinárodních fórech stále jednou z hlavních priorit.
2. Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA)
– Cílem AfCFTA je podpořit hospodářský růst na celém kontinentu. Africká unie musí usilovat o urychlení jejího provádění a zajistit, aby přinášela hmatatelné výhody.
3. Západoafrické převraty a sankce AU
– Několik západoafrických zemí zažilo během působení bývalého předsedy AU Moussy Fakiho Mahamata vojenské převraty, které vedly k jejich vyloučení z AU. Zvládnutí těchto politických přechodů a opětovné začlenění těchto zemí do AU bude velkou zkouškou.
4. Konflikt v Súdánu
– Válka v Súdánu je jednou z nejnaléhavějších krizí na kontinentu. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k poskytnutí pomoci ve výši 6 miliard dolarů na pomoc 26 milionům Súdánců, kteří nutně potřebují humanitární pomoc.
5. Krize v Demokratické republice Kongo
– Milice M23 obsadily klíčová města na východě DRK, včetně Gomy, oblasti bohaté na suroviny. AU musí pomoci stabilizovat region a zprostředkovat mír.
Nová éra africké diplomacie?
Od svého zvolení Youssouf zdůrazňoval svůj závazek reformovat AU kvalifikovanými africkými diplomaty a urychleně pracovat na umlčení zbraní na kontinentu. Díky obrovskému přírodnímu bohatství Afriky – včetně nerostných surovin, plynu a ropy – chce podpořit stabilitu a rozvoj.

Autor Ahmed Naji Bakal je zástupcem velvyslance Ligy arabských států v Pretorii a bývalým chargé d’affaires mise Ligy arabských států v Pretorii. Pro komentáře ho kontaktujte na adrese ahmedn.bakal@gmail.com
TDS/ gnews.cz – RoZ
Úvodní fotografie z 38. zasedání summitu Africké unie FOTO – GCIS/ Jairus Mmutle