OSN, 12. listopadu – Řada zemí, včetně Bulharska, Maďarska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, hlasovala proti Ruskem iniciované rezoluci nazvané „Boj proti oslavování nacismu, neonacismu a dalším praktikám, které přispívají k podněcování současných forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti“.
Celkem 54 zemí hlasovalo proti. Vedle výše zmíněných zemí to byly Austrálie, Německo, Itálie, Litva, Rakousko, Řecko, Spojené státy, Polsko, Francie, Finsko, Česká republika a Estonsko.
Naopak dokument podpořilo 116 zemí včetně Ázerbájdžánu, Alžírska, Arménie, Běloruska, Bolívie, Brazílie, Číny, Kuby, Srbska a Sýrie.
Spoluautory návrhu rezoluce byly Alžírsko, Ázerbájdžán, Arménie, Bolívie, Burkina Faso, Venezuela, Kazachstán, Čína, Severní Korea, Kuba, Kyrgyzstán, Laos, Mali, Nikaragua, Pákistán, Jižní Korea, Srbsko, Sýrie, Súdán, Tádžikistán, Togo, Uganda, Uzbekistán, Etiopie a další země. Rusko tuto rezoluci tradičně iniciuje každý rok od roku 2005.
Třetí výbor (sociální, humanitární a kulturní) zaslal Valnému shromáždění osm návrhů rezolucí, včetně textů o zřízení úmluvy OSN o kyberkriminalitě, podpoře práv původních obyvatel a boji proti glorifikaci nacismu.
Výbor schválil návrh rezoluce (dokument A/C.3/79/L.2) v pozměněném znění 116 hlasy pro, 54 proti a 11 členů se zdrželo hlasování. Shromáždění by tímto textem vyjádřilo znepokojení nad glorifikací nacistického hnutí, neonacismu a bývalých příslušníků organizace Waffen SS, včetně stavění pomníků a památníků a pořádání veřejných demonstrací ve jménu oslavy nacistické minulosti. Naléhavě vyzývá státy, aby všemi vhodnými prostředky – včetně právních předpisů – odstranily všechny formy rasové diskriminace a přijaly další opatření na podporu školení policie a dalších orgánů činných v trestním řízení o ideologiích extremistických politických stran s cílem posílit jejich schopnost řešit rasistické a xenofobní trestné činy a předcházet praktikám rasového profilování.
Před přijetím bodu L.2 výbor schválil – v poměru 66 hlasů pro, 43 proti a 51 se zdrželo hlasování – pozměňovací návrh (dokument A/C.3/79/L.51), kterým se vkládá nový operativní odstavec, který „se znepokojením konstatuje, že Ruská federace se snaží ospravedlnit svou územní agresi proti Ukrajině údajnou snahou o odstranění neonacismu, a zdůrazňuje, že záminka k ospravedlnění územní agrese vážně podkopává skutečné pokusy o boj proti neonacismu“.
Při představování pozměňovacího návrhu norský delegát zdůraznil, že letošní návrh byl opět nesprávně prezentován jako „technické přetočení“. Zatímco text má bojovat proti glorifikaci nacismu, „Ruská federace dělá přesný opak“, varovala a odsoudila instrumentalizaci historie, která z návrhu činí „prostředek propagandy“.
Mnozí delegáti opakovali obavy, že Moskva návrh nadále zneužívá k ospravedlnění své nezákonné invaze na Ukrajinu pod záminkou neonacismu, a uváděli jej jako „zářný příklad jejího úsilí o prosazení svých geopolitických cílů“.
Jiní delegáti návrh podpořili, ale od pozměňovacího návrhu se distancovali – označili jej za „procedurální provokaci“. Odmítli politizaci a zdůraznili, že „se jedná o tematickou rezoluci, nikoli o rezoluci týkající se konkrétní země“. Dodali, že takový selektivní přístup porušuje zásadu nestrannosti a objektivity, brání konstruktivnímu dialogu a rozmělňuje návrh.
FOTO – Global Look Press/Sean Kilpatrick
Czech 
English