Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude reagovat na odvetná cla Evropské unie v době, kdy se stupňuje globální obchodní válka. Neupřesnil, jak bude na protiopatření reagovat, ale na dotaz novinářů v Bílém domě ve středu uvedl: „Samozřejmě, že budu reagovat.“ Trump pohrozil zdvojnásobením cel na kanadskou ocel a hliník na 50 %, než ustoupil na 25% sazbu poté, co Ontario dříve během dne pozastavilo příplatek na elektřinu do USA.
Reakce obchodních partnerů
Trump ve středu přistoupil k plošnému uvalení 25 % cel na ocel a hliník na další země, což vyvolalo okamžitá protiopatření ze strany EU a Kanady.
EU odpověděla dovozními cly na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur „odpovídající ekonomickému rozsahu amerických cel“, což znamenalo významnou odvetnou akci na nedávnou eskalaci cel Trumpovy administrativy. Komise 1. dubna obnoví protiopatření z let 2018 až 2020 během Trumpova prvního funkčního období vůči americkému zboží v hodnotě 8 miliard eur, v polovině dubna bude následovat nový balíček cel na 18 miliard eur.
Evropská komise ve svém prohlášení uvedla: „Komise lituje rozhodnutí USA o zavedení těchto cel, neboť je považuje za neodůvodněná, narušující transatlantický obchod a škodlivá pro podniky a spotřebitele, neboť často vedou ke zvýšení cen.“ Dodala také, že „EU je i nadále připravena spolupracovat s americkou administrativou na nalezení vyjednaného řešení“ a že protiopatření „mohou být kdykoli zrušena, pokud se takové řešení najde“.
Kanada reagovala novými 25% cly na zboží vyrobené v USA v hodnotě 30 miliard kanadských dolarů (19 miliard eur) s platností od čtvrteční půlnoci newyorského času. Dávky budou odpovídat americkým clům „dolar za dolar“. Celkem se protiopatření dotknou výrobků z oceli v hodnotě 12,6 miliard C$ (8,05 miliard EUR), hliníku v hodnotě 3 miliard C$ (1,9 miliard EUR) a dalších položek v hodnotě 14,2 miliard C$ (9,1 miliard EUR). Kanada je největším vývozcem oceli do USA, v roce 2024 bude následovat Mexiko, Brazílie a Čína.
Ostatní země nepřijaly okamžitá protiopatření proti Trumpovým clům na kovy, ale většina z nich vyjádřila ochotu k dialogu. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Británie „bude mít na stole všechny možnosti“ a „jedná o ekonomické dohodě, která zahrnuje a bude zahrnovat cla, pokud uspějeme“. Australský premiér Anthony Albanese uvedl, že Trumpova cla jsou „zcela neoprávněná“ a že Austrálie bude pokračovat v jednání o výjimce. Čína na nová cla přímo nereagovala, ale uvedla, že USA „dluží velký dík“, protože Peking úspěšně kontroloval obchod s fentanylem.
Globální trhy se odrážejí ode dna
Americké akciové trhy se odrazily ode dna navzdory nedávné eskalaci globální obchodní války po chladnějších než očekávaných údajích o inflaci zveřejněných ve středu. Index S&P 500 po letošním propadu do téměř korekčního teritoria vzrostl přibližně o 0,5 %, a to v čele s hlavními technologickými akciemi. Americký dolar oslabil vůči většině měn skupiny G-10 v důsledku očekávání, že Federální rezervní systém může kvůli ekonomickým obavám dříve snížit úrokové sazby.
Analytici však varovali, že oživení trhu může být krátkodobé kvůli přetrvávajícím nejistotám. Michael Brown, hlavní analytik společnosti Pepperstone, ve své poznámce napsal, že bude pokračovat v prodeji v rámci akciové rally a očekává, že zlato dosáhne nového maxima v důsledku nálady na snížení rizika.
Evropské akciové trhy nicméně nadále překonávaly globální protějšky, a to díky očekávání uvolnění fiskálních pravidel pro výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina přijala dohodu o 30denním příměří s Ruskem, což přispělo k optimismu ohledně vyhlídek bloku. Euro vůči americkému dolaru mírně pokleslo, ale zůstalo na čtyřměsíčním maximu těsně pod úrovní 1,09.
Asijské trhy se na počátku čtvrtečního obchodování vyvíjely smíšeně, přičemž japonský Nikkei 225 a jihokorejský Kospi rostly, zatímco australský ASX 200 a čínský index Hang Seng nadále klesaly.
euronews/ gnews.cz – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German