DETROIT, USA – Do amerického volebního dne zbývá jen několik dní a oba kandidáti vstupují do závěrečné části své kampaně. Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump pořádají rozdělené mítinky v klíčových státech, mezi nimiž je i Michigan, kde voliče nejvíce trápí otázky ekonomiky a imigrace.
Michigan, který se nachází podél tzv. rezavého pásu, kde je soustředěn těžký průmysl, má 15 hlasů ve Sboru volitelů a spolu s bitevními poli Pensylvánií a Wisconsinem patří mezi tři státy „modré zdi“, které si demokraté nemohou dovolit v prezidentských volbách ztratit.
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Harrisová a Trump jsou v tomto státě u Velkého jezera na dostřel. Čtvrteční průzkum deníku Washington Post přisoudil současnému viceprezidentovi náskok 1 procentního bodu s podporou 47 % mezi pravděpodobnými voliči oproti 46 % bývalého prezidenta.
Úpadek automobilového průmyslu, který byl v minulosti ekonomickou oporou státu, a vleklé vysoké inflace po pandemii COVID způsobily, že v Michiganu je mnoho obyvatel značně nespokojeno s ekonomickými programy obou stran, i když někteří mají stále své preference.
Chelsea Wilsonová, afroamerická servírka v restauraci v centru Detroitu, se označila za nerozhodnutou voličku s padesátiprocentní šancí, že bude volit některého z kandidátů, a padesátiprocentní šancí, že nebude volit vůbec.
„To, co říkám, nemá nic společného s barvou mé pleti,“ řekla Wilsonová a dodala, že ani jeden z obou kandidátů neudělal nic, co by přineslo hmatatelné výhody střední třídě, k níž Wilsonová podle svých slov patří.
Zatímco Jordan Wilsonová, administrativní asistentka na Michiganské univerzitě, která odevzdala hlasovací lístek v nepřítomnosti pro Harrisovou, chválila demokratku za to, že navrhuje přísnější regulaci velkých korporací v boji proti cenovému měření.
Tony, propuštěný dělník z automobilky, který se zúčastnil Trumpova mítinku v Detroitu, řekl, že mu bývalý prezident alespoň dal tenčí naději, že život může být lepší ve srovnání s posledními čtyřmi lety vlády demokratů.
Tony, kdysi volič demokratů, obvinil Bidenovu a Harrisové vládu, že pro dělníky z automobilového průmyslu, jako je on, neudělala nic. Řekl, že úpadek amerického automobilového průmyslu zašel „příliš daleko“ a že ani Trump nemůže „nic napravit“.
Ale „co dělají demokraté? Ti jsou teď u moci. Proč to nemohou napravit?“ řekl Tony. „Tenhle chlap, možná něco udělá, možná ne, ale máme aspoň to možná,“ dodal s odkazem na Trumpa.
Imigrace je dalším problémem, který rozděluje michiganské voliče a mohl by ovlivnit jejich volební rozhodnutí.
Zatímco Trumpova fixace na stavbu hraniční zdi a jeho diskriminační výroky vyostřily xenofobní nálady, recept Bidenovy a Harrisové vlády – samozvaný „humánnější“ přístup – nezastavil příliv migrantů podél jižní hranice, což z imigrace učinilo ještě spornější téma tohoto volebního cyklu.
Alayna Fogleová, další zaměstnankyně administrativního oddělení Michiganské univerzity, která volila Harrisovou, uvedla, že konzervativní myšlenky se podle ní neshodují s jejími hodnotami v oblasti imigrace, protože postrádají respekt a ochranu práv menšin, včetně práv imigrantů.
Pro Ruthie Gherasimovou, účastnici Trumpova mítinku a dceru z přistěhovalecké rodiny z Rumunska, je však Trumpova hraniční politika dobrá v tom, že zajistí Americe bezpečnost. „Bezpečné hranice, to je asi můj politický názor na věc, určitě,“ řekla.
James Tower, veterán a důchodce z Detroitu, neschvaluje Trumpovu hraniční zeď, kterou označil za „velkou chybu“. Pokud jde o Bidenovu a Harrisové vládu, „nikdy jsem přesně nepochopil, jaké byly důvody jejich deportace,“ řekl.
„Potřebujeme získat lidi, kteří jsou ochotni sem přijít a stát se ochrannou součástí komunit, aniž by přinášeli další kriminalitu,“ dodal.
Xinhua/ gnews – RoZ
FOTO – Xinhua/Liu Yanan, Lisa Gray
Czech 
English