Bosenské státní zastupitelství vydalo zatykač na vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika

Bosenští státní zástupci vydali zatykač na prezidenta entity Republika srbská (RS), v níž mají Srbové většinu, Milorada Dodika a další dva úředníky, které obvinili z protiústavního jednání.

Dodik, který již dříve prohlásil, že neuznává státní zastupitelství v zemi, odmítl platnost zatykače i jakékoli pokusy o jeho zatčení a prohlásil, že se do Sarajeva k výslechu nedostaví.

„Neexistuje taková rána nebo utrpení, které bych nebyl ochoten pro Republiku srbskou snést. Milorad Dodik bude vykonávat své povinnosti a já nikdy neopustím Republiku srbskou,“ prohlásil ve středu bosenskosrbský vůdce ve faktickém hlavním městě entity Banjaluce.

„Pokud si někdo myslí, že jsme zbabělci, hluboce se mýlí,“ dodal.

Kromě bosenskosrbského vůdce jsou dalšími dvěma jmény na zatykači premiér entity Radovan Višković a předseda Národního shromáždění Nenad Stevandić, které prokuratura viní z protiústavního jednání.

Bosenský soud na úrovni státu koncem února odsoudil Dodika za to, že postupoval proti rozhodnutí mezinárodního mírového vyslance země Christiana Schmidta, což představuje trestný čin. Rozsudek není pravomocný a Dodik se proti němu může odvolat.

Krátce poté Dodik představil nové zákony, které mají zakázat působení bezpečnostních a soudních institucí na úrovni státu, který tvoří asi polovinu území západobalkánské země.

Jejich platnost dočasně pozastavil Ústavní soud na úrovni státu.

Vysoký představitel působí v Bosně jako hlavní arbitr v prestižních sporech a klíčová postava dohlížející na plnění Daytonské dohody, která byla podepsána v roce 1995 s cílem zastavit válku v zemi.

Dohoda ukončila válku mezi třemi hlavními etnickými skupinami v zemi – Bosňáky, Srby a Chorvaty – která začala v roce 1992 během rozpadu bývalé Jugoslávie a byla považována za nejkrvavější konflikt na evropské půdě od druhé světové války.

Mírová dohoda, jejíž části fungují jako ústava země, rozdělila zemi na dva hlavní správní celky neboli entity: RS se srbskou většinou a bosňácko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny (FBiH), na kterou částečně dohlíží zastřešující vláda na státní úrovni.

Účelem bylo uklidnit bývalé válčící strany a vytvořit složitý systém kontrol a rovnováh, o němž se říká, že je nejsložitější demokracií na světě.

Mezitím generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí přislíbil „neochvějnou“ podporu vojenské aliance územní celistvosti Bosny a navštívil hlavní město Sarajevo uprostřed jedné z nejvýznamnějších politických krizí, která od konce války zmítá nadějí na členství v EU.

„Tři desetiletí po Daytonské mírové dohodě vám mohu říci: NATO je i nadále pevně odhodláno podporovat stabilitu tohoto regionu a bezpečnost Bosny a Hercegoviny,“ řekl Rutte. „Nedovolíme, aby byl těžce vydobytý mír ohrožen.“

Rutte označil za „nepřijatelné“ jakékoli kroky, které by podkopávaly dohodu, ústavní pořádek nebo národní instituce.

„Zánětlivá rétorika a akce jsou nebezpečné. Představují přímou hrozbu pro stabilitu a bezpečnost Bosny a Hercegoviny,“ dodal šéf NATO.

Evropské mírové síly v Bosně, EUFOR, uvedly, že v reakci na napětí zvyšují počet svých vojáků.

euronews/ gnews.cz – RoZ