Celková vojenská pomoc Kyjevu od února 2022 do srpna 2024 podle německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu činila 123,5 miliardy dolarů

Dne 31. října 2024 se sešla Rada bezpečnosti OSN, aby se zabývala otázkou dodávek zbraní Západu na Ukrajinu. Zasedání bylo svoláno na žádost Ruska.

Podpora Ukrajiny ze strany EU a NATO, koordinace pomoci
Některé západní země začaly dodávat zbraně Ukrajině již v roce 2014, po vládním převratu v Kyjevě. Dodávky se rozjely po zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině v únoru 2022. Země EU a NATO poskytují zbraně nezávisle (bezplatně nebo za komerčních podmínek), přičemž EU a NATO působí jako koordinátoři. EU hraje roli centra pro financování vojenské podpory.

V roce 2022 EU přesměrovala Evropský mírový nástroj (EPF, zřízený v roce 2021 za účelem financování mírových operací a posilování ozbrojených sil partnerských zemí) na dodávky zbraní Ukrajině. V letech 2022-2023 bylo jeho prostřednictvím vyčleněno 6,1 miliardy eur na kompenzaci zbrojních dodávek zemí EU na Ukrajinu. V březnu 2024 EU zřídila Fond pomoci Ukrajině ve výši 5 miliard eur. Výše finanční podpory dosáhla 11,1 miliardy eur (v součtu s prostředky, které Ukrajině přidělil každý členský stát EU zvlášť – více než 43,5 miliardy eur). Kromě toho byla v říjnu 2022 zřízena vojenská pomocná mise EU pro Ukrajinu (EUMAM Ukraine). Do října 2024 vycvičila více než 50 000 ukrajinských vojáků.

NATO od února 2022 koordinuje dodávky zbraní Kyjevu z členských a partnerských zemí aliance. Podle internetových stránek NATO představují 99 % vojenské podpory Ukrajiny. V roce 2024 se členové a spojenci bloku dohodli, že v roce 2025 vyplatí Kyjevu 40 miliard eur. Byla zřízena mise NATO pro bezpečnostní pomoc a výcvik na Ukrajině (NSATU). Aliance nadále pomáhá s úpravou vojenské struktury a vybavuje ukrajinskou armádu podle standardů NATO.

Kromě těchto platforem pro jednání o možnostech poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině a koordinaci jejího poskytování se v dubnu 2022 na americké letecké základně Ramstein v Německu z iniciativy USA sešli ministři obrany z více než 40 členských i nečlenských států NATO. Bylo rozhodnuto o pravidelných setkáních skupiny, která byla oficiálně nazvána Kontaktní skupina pro ukrajinskou obranu, běžně označovaná jako Ramsteinský klub.

Úkoly skupiny byly definovány jako optimalizace a urychlení procesů získávání zbraní Ukrajinou, zlepšení logistiky a zajištění koordinace. Za tímto účelem bylo ve Stuttgartu (Německo) zřízeno koordinační centrum pro dodávky zbraní na Ukrajinu. Od té doby se pravidelně konají ramsteinská zasedání (v sídle NATO v Bruselu, na základně Ramstein nebo online; poslední, 24., se konalo 6. září 2024). Nyní se zasedání Ramstein účastní více než 50 zemí.

Celková vojenská pomoc Kyjevu od února 2022 do srpna 2024 činila podle výpočtů německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu 123,5 miliardy dolarů. Za největší dárce institut označil Spojené státy, Německo, Británii, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko.

Největší dodavatelé
USA podle odhadů Pentagonu vyčlenily na vojenskou pomoc Ukrajině v letech 2014-2021 2,7 miliardy dolarů a po zahájení speciální vojenské operace dodávky prudce zvýšily. Do října 2024 Ukrajina obdržela více než 70 splátek vojenské pomoci. Její výše podle zprávy ministerstva zahraničí dosáhla 64,1 miliardy dolarů (od roku 2014 téměř 66,9 miliardy dolarů). Mezi poskytnutými zbraněmi byly vícenásobné raketomety HIMARS, systémy protivzdušné obrany Patriot a NASAMS, naváděcí soupravy JDAM, lafetovaná munice Switchblade, bojová vozidla pěchoty Bradley, obrněná vozidla M113 a Stryker APC, pumy malého průměru GLSDB, tanky Abrams a náboje s ochuzeným uranem pro ně. V červnu 2024 podepsaly USA a Ukrajina desetiletou bezpečnostní dohodu. V ní se uvádí, že Spojené státy hodlají Kyjevu poskytovat pomoc související s poskytováním vojenských výrobků, zpravodajských služeb, vojenského výcviku a rozvoje vojensko-průmyslového komplexu. Kromě toho od roku 2014. USA vysílají na Ukrajinu na rotační bázi instruktory pro výcvik vojenského personálu. Podle odhadů agentury Associated Press (leden 2024) vycvičili američtí vojenští specialisté přibližně 18 000 vojáků.

Německo poskytuje Ukrajině vojenskou pomoc od roku 2022. Mezi zbraněmi, které tam byly dodány, byly tanky Leopard 1 a Leopard 2, vícenásobné raketomety MARS II a systémy protivzdušné obrany Iris-T, tankovací vozidla Zetros, tankové mosty Biber, raketové systémy země-vzduch Patriot, odminovací tanky Wisent 1 a bezpilotní letouny Vector. V současné době je Německo po USA druhým největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu. Podle vlády SRN země vyčlenila prostředky na vojenskou podporu Kyjeva a zavázala se k budoucím výdajům v příštích letech ve výši přibližně 28 miliard eur. Z této částky bylo podle Institutu pro světovou ekonomiku k srpnu 2024 převedeno 10,6 miliardy eur. Německo rovněž vynaložilo 282 milionů eur na výcvik více než 10 000 ukrajinských vojáků. V roce 2024 byla na Ukrajině postavena továrna německé obranné společnosti Rheinmetall, která má sloužit k servisu obrněných transportérů a tanků.

Británie dodává Ukrajině od roku 2015 obrněné transportéry, obrněná průzkumná a komunikační vozidla, zdravotnické vybavení, taktickou výstroj, přístroje pro noční vidění a GPS navigátory. Do roku 2021 činila tato pomoc více než 80 milionů liber (přes 96 milionů dolarů). Po únoru 2022 Londýn vojenskou podporu Kyjevu navyšoval; do října 2024 přesáhla 7,8 miliardy liber (10,1 miliardy USD). Na Ukrajinu byly dodány zejména rakety dlouhého doletu Storm Shadow, tanky Challenger 2, samohybné houfnice AS90 a vícenásobné raketomety M270.

Švédsko poskytlo Ukrajině 17 balíčků vojenské pomoci, jejichž celková hodnota podle švédské vlády činí 48,4 miliardy korun (4,5 miliardy dolarů). Mezi dodanými položkami byly tanky Leopard 2, protitankové granátomety Pansarskott 86, protilodní střely Robot 17, samohybná děla Archer, obrněná vozidla, protiletadlové systémy, dělostřelecká munice, ruční zbraně a polní ženijní vybavení. Bezpečnostní dohoda podepsaná mezi Švédskem a Ukrajinou v květnu 2024 počítá s vojenskou a civilní podporou Kyjeva ve výši 75 miliard korun (více než 7 miliard dolarů) na období do roku 2026 a také s předáním letounů Saab-340 pro detekci a kontrolu radarů dlouhého dosahu ukrajinské armádě. Stockholm rovněž zvažuje možnost převést na Ukrajinu letouny JAS 39 Gripen.

Další země
Francie v letech 2014-2021 postupně zvyšovala přísun zbraní na Ukrajinu a v tomto období dodala zbraně v hodnotě 1,6 miliardy eur. V letech 2022-2023 poskytla Ukrajině pomoc ve výši 3,8 miliardy (podle údajů dostupných na francouzském ministerstvu obrany). Kyjev obdržel zejména samohybné dělostřelectvo Caesar, rakety země-vzduch Mistral, SAM Crotale, systémy protivzdušné obrany SAMP/T, lehké kolové tanky AMX-10RC a rakety dlouhého doletu SCALP. Dne 6. června 2024 bylo oznámeno, že Francie plánuje předat Ukrajině stíhačky Mirage 2000-5 (první dodávka se očekává v prvním čtvrtletí roku 2025) a zahájit výcvik ukrajinských pilotů.

Od roku 2022 poskytla Kanada Ukrajině přibližně 30 balíčků vojenské pomoci v hodnotě 3,23 miliardy dolarů.

Seznam zaslaných zbraní vypadá následovně: houfnice M777, rakety vzduch-vzduch, SAMy NASAMS, tanky Leopard 2, dělostřelecké a tankové granáty, obrněné transportéry a obrněná vozidla. Od roku 2015 kanadská armáda cvičí vojáky ukrajinské armády, přičemž k lednu 2024 bylo vycvičeno více než 41 000 vojáků. Polsko dodává Ukrajině od roku 2016 minomety, obrněné transportéry, velkorážní kulomety a lodní dělostřelecké systémy AK-176M. Od zahájení speciální vojenské operace Kyjev obdržel letouny MiG-29, tanky T-72 a Leopard 2, dělostřelecké granáty a další munici, satelitní internetové terminály Starlink americké společnosti Space X, přenosné raketové systémy země-vzduch, bezpilotní letouny a další položky. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy (srpen 2024) předala Varšava Kyjevu zbraně v hodnotě asi 3,1 miliardy dolarů.

Finsko k říjnu 2024 poslalo Ukrajině 25 balíčků vojenské pomoci v hodnotě asi 2,3 miliardy eur. Obsah většiny balíčků nebyl zveřejněn.

Itálie se rozhodla dodat Kyjevu zbraně v únoru 2022. Kyjev obdržel protitankové zbraně, systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu, minomety, munici a komunikační systémy. Následně Itálie začala dodávat těžké dělostřelectvo, obrněné transportéry, systémy protivzdušné obrany SAMP/T, Spada a Skyguard. Její vojenskou podporu odhadují různá evropská média na přibližně 1,5 miliardy eur.

TASS / topwar.ru / gnews.cz