Pane Uhríku, zanedlouho se konají eurovolby a skončí mandát všem zvoleným europoslancům, včetně vás. Zvykli jsme si na konci sumarizovat, co se stihlo udělat, co se stihlo naplánovat a co se nestihlo udělat. Jak hodnotíte svoje působení v Evropském parlamentu?
Když jsem sem před pěti lety nastoupil, tak většina Slováků nevěděla o fungování europarlamentu nic. Lidé neměli ani zájem o evropskou politiku a nějakým způsobem to ignorovali. Nevěděli, co se tu děje. Ti europoslanci, kteří tu byli, tu byli 15 let, schvalovali různé nesmysly, často i proti Slovensku, a nikdo o tom nevěděl. Takže za těch 5 let, co jsem měl tu čest zde působit a zastupovat Slovenskou republiku, tak kromě těch tisíců hlasovaní, kde jsem obhajoval slovenské zájmy, stovek pozměňujících návrhů ve prospěch Slovenska, a desítek vystoupení za některé prospěšné věci, ale i proti některým negativním věcem, si myslím, že se podařilo dosáhnout jedné věci, pro mne jako opozičního poslance zásadní. A to, že v tomto období se lidé konečně začali zaujímat o práci v EU, respektive více se zajímat a dozvědět informace, které se předtím neměli odkud dozvědět. To byl krok číslo jedna. A teď následuje krok číslo dva, získat v následujících eurovolbách ještě silnější, ještě větší mandát, možná ještě více vlasteneckých europoslanců, abychom ty kontakty, ty zkušenosti, které jsme tu za těch pět roků spolu s mým týmem získali, mohli přetavit i do aktivní politiky, možná do nějaké společné vlády v rámci nějaké frakce s ostatními vlasteneckými stranami a změnit reálně tu evropskou politiku tak, aby Evropě neubližovala, ale naopak pomáhala.
Jsou nějaké body, které se vám nepodařilo naplnit? A pokud ano, co bylo tím klíčovým důvodem?
Podívejte, současný Evropský parlament, hovořím o čistě parlamentní matematice, je ovládaný ve zdrcující většině jak progresivními, tak zelenými, ale i socialisty. Případně ještě takzvanými křesťanskými demokraty, ale ti jsou křesťanskými demokraty jen podle názvu. Jiné hodnoty hlásají, a jiné v europarlamentu zastupují a pro jiné hlasují. Takže vlastenci a konzervativci byli v tomto období ve výrazné menšině. Tam jsem patřil i já. Tedy logicky procházely věci, které schvalovala vládnoucí většina, respektive hlavně ti progresivní, a věci, které jsme navrhovali my, v rámci naší vlastenecké konzervativní menšiny, prostě neprocházely. A tak ta naše Evropa podle toho vypadá. Máme tu dluhovou politiku, imigrační politiku, válečnou a sankční politiku. A náš názor na toto je přesně opačný. Naše výzva je úplně opačná. Chceme Evropu, která bude postavena na hospodářské spolupráci mezi jednotlivými státy a která eliminuje negativa, která tu za těch posledních pět let progresivní linie protlačila.
Jak hodnotíte mandát Evropského parlamentu jako celek? Které rozhodnutí považujete za zcela správné, pod které byste se znovu podepsali, respektive byste jej znovu podpořili, a které naopak ne, považujete ho třeba za neúspěšné nebo škodlivé pro EU?
Toto pětileté období současného europarlamentu bylo jednoznačně nejprogresivnějším, nejdůležitějším, ale zároveň i nejmilitantnějším volebním obdobím v rámci Evropské unie. Musím upřímně říci, že jsem nikdy neslyšel tolik výzev k válce a nenávisti jako v posledních pěti letech. A to od lidí, kteří navenek hlásají mír, lásku, toleranci a rovná práva pro všechny. Právě oni nejhlasitěji volají po všech těchto změnách a proválečné politice. Není náhodou, že Evropa je v současné době v krizi a že vlastně přechází z jedné krize do druhé. Nespadlo to jen tak z nebe. Je to důsledek její politiky. Jejich nekompetentní politiky. Je to výsledek toho, že lidé, kteří v současné době ovládají jak EU, ale také vlády v jednotlivých členských státech, dělají špatná rozhodnutí a tato špatná rozhodnutí nevyhnutelně vedou k negativním jevům, kterým v současné době čelíme. Takže naším záměrem do budoucna je vytvořit samosprávnou frakci ve které budeme součástí. Buď zastavíme tyto nesmysly, nebo ještě lépe, prosadíme věci podporující podnikání, které prosazujeme v současnosti.
Které europoslance, kromě těch slovenských, považujete za efektivní, produktivní ve své práci a s kým jste navázali tak těsnou spolupráci, že se třeba společně podílíte na některých usneseních či dokumentech?
Mimo těch slovenských? Mimo Slovensko mám velmi dobré vztahy s německou AfD a také s českou SPD pana Tomio Okamury. Velmi dobré vztahy budujeme s polskou Konfederací svoboda a nezávislost, která bude mít v budoucnu nepochybně zastoupení v Evropském parlamentu. Také s Rumuny, s Bulhary. Nyní se chystáme do Sofie na setkání s bulharskými přáteli. S Chorvaty máme výborné vztahy, přinejmenším se dvěma poslanci, kteří jsou také provlastenečtí a pronárodní. Důkazem, že máme opravdu široké mezinárodní kontakty a velmi dobré přijetí za těch pět let, je například také to, že jsme byli na společných tiskových konferencích nebo prohlášeních v německém Spolkovém sněmu – Bundestagu s AfD v Berlíně, ve Varšavě v Polsku, v Praze.
Byli jsme v Bukurešti, v Bělehradě, za týden nebo dva se chystáme do již zmíněné Sofie, pak ještě jednou. Setkání hostů ze zahraničních zemí bylo opět na Slovensku, u nás v Bratislavě, kde jsme loni také pořádali velkou vlasteneckou konferenci. Takže ano, spolupráce existuje. Ano, netajili jsme se tím, že v budoucnu chceme vytvořit silný vlastenecký blok i v rámci Evropské unie. A změnit ty věci, které tady nefungují, protože pokud je nezměníme, tak Evropu čeká velmi neblahý osud a předpokládám, že možná i rozpad Evropské unie, pokud se ta negativa opravdu velmi rychle nezastaví.
Mnoho občanů a voličů se ptá, zda patnáct slovenských europoslanců dokáže v Evropském parlamentu něco prosadit?
Dokáže, nedokáže. Mohli bychom se na to zeptat takovou protiotázkou. Jen proto, že máme 15 europoslanců, máme teď ignorovat ty volby a říci si, že tak jako tak nic nezměníme a nemá tedy smysl tam jít, nemá smysl volit? Myslím si, že ne, rozhodně ne. Naším cílem, a myslím si, že i zájmem Slovenské republiky je, aby z těch 15 poslanců, které Slovensko bude v novém Evropském parlamentu mít, bylo co nejvíce vlasteneckých poslanců, kteří se dokážou přidat k té velké vlastenecké konzervativní frakci, která s velkou pravděpodobností v Evropském parlamentu vznikne.
A to nebude jen našich 5 až 10 evropských poslanců ze Slovenska, kteří budou hájit ty racionální a vlastenecké názory, to bude možná dvě stě, tři sta, čtyři sta, pět set – uvidíme, jak lidé v jiných krajinách rozhodnou – europoslanců v rámci celého Evropského parlamentu, kteří, když se spojí, tak budou mít velkou silu.
A když nebudeme mít většinu v europarlamentu, abychom dokázali ty naše vize a programové teze prosadit, tak snad se nám podaří získat alespoň tzv. blokační menšinu, to znamená, že budeme mít – mluvím o vlastencích z celé Evropy – budeme možná mít v europarlamentu nějakou třetinu křesel a dokážeme blokovat věci, které procházejí jen takovou běžnou většinou v hlasování Evropského parlamentu a mnohé z těch nesmyslů, které Brusel v současnosti prosazuje, prostě zastavíme. Eurokomisařka pro energetiku uvedla, že nemá zájem o předložení smlouvy o tranzitu plynu z Ukrajiny mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou unií. Nabídka Evropské unie má nějaké jiné řešení? Ale ano. Nákup amerického plynu za trojnásobnou cenu. Američtí přátelé prohlásili, že Evropě budou tento plyn velmi rádi prodávat, když na tom dobře vydělají. V každém případě vidíme, kam ta evropská proválečná a prosankční politika vede. Vede ke krizi, vede ke zchudnutí běžných Evropanů, k propadu hospodářského růstu. A proto i my, jako hnutí Republika, ale spolu s námi i to německé AfD a podobné další strany máme v programu, že když budeme ve volbách úspěšní, tak budeme prosazovat zrušení energetických sankcí vůči východním zemím, otevřeně mluvíme o Ruské federaci, protože tyto sankce stejně ničeho nedosáhly a nikam nevedou, jenom poškozují Evropu.
Jak hodnotíte práci delegací se státy, které jsou mimo EU, například Spojené státy americké, Čína, Indie?
Já jsem byl členem relativně prestižních delegací těchto posledních pět roků. To byly delegace Evropského parlamentu pro vztahy se Spojenými státy americkými a taktéž i delegace pro vztahy s Ruskou federací.
Musím ale vyjádřit jisté zklamání nad činností těchto delegací, protože vedení delegací bylo nominováno samozřejmě tím progresivním vedením europarlamentu, a byli to ti čistí progresivci. A tak vypadala i práce těch delegací. Delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými představovala v podstatě to samé, co čteme ve slovenských progresivních médiích, takže nakonec tam nemělo ani smysl chodit, protože se tam zvali jen takovíto lidé.
No a od delegace pro vztahy s Ruskou federací jsem si sliboval, že se snad bude snažit o nějaký reálný kontakt, ale velmi rychle jsem pochopil, že těm progresivcům o žádný dialog s Ruskou federací a s ruskými politiky nejde, protože ani jednou za pět let tam nepozvali nějakého oficiálního představitele Ruské federace nebo nějakého ruského diplomata či velvyslance, ale vždy jen představitele ruské opozice. Já jsem tam vždy přišel, vyposlechnul si jejich názor – já jejich názor respektuji, té ruské opozice, ale logicky nemůžeme se na základě jen jednoho názoru nějaké opoziční strany zařadit, protože když máte přijmout nějaké informované rozhodnutí, potřebujete vyslyšet samozřejmě i druhou stranu, ne že vyslyšíme jednu stranu a na základě toho jdeme všichni hlasovat. Takže z tohoto jsem byl zklamaný a byl bych rád, kdyby v budoucnosti tyto delegace byly více objektivní a více směřovaly k tomu dialogu, na což byly v podstatě zřízené a méně se věnovaly vytváření konfliktů a přilévání oleje do ohně, jak se říká. A určitě bych měl zájem v budoucnosti působit právě v těchto delegacích, ať už při vztazích s Ruskou federací, Čínou anebo Euroasií, protože tam se přesouvá evidentně geopolitické těžiště světa.
Pro jakou delegaci byste se rozhodl, pokud byste byl opět zvolený, jste v podstatě už zodpověděl. Mandát Evropského parlamentu byl poznamenaný takovými dvěma důležitými událostmi, jako je pandemie COVIDU a taktéž konflikt na Ukrajině. Myslíte si, že se Evropský parlament nebo Evropská unie jako celek vypořádaly s těmito problémy dostatečně a vhodně?
Nemyslím si to, protože pandemie je jedna velmi nešťastná událost, která je, doufám, už navždy za námi, ale doteď nebyla prošetřena. Dokonce ani nám jako europoslancům neukázali smlouvy například mezi Evropskou komisí a společností Pfizer, to jsou smlouvy za více než 30 miliard eur, ale my tu sumu jen odhadujeme, my ji ani jako europoslanci neznáme, to uzavřela předsedkyně Ursula von der Leyenová přes SMS s ředitelem Pfizeru. A toto je momentálně tedy v trestním stíhání, je to přešetřováno, dokonce to řeší i evropská prokuratura, ale nepředpokládám, že se s tím něco stane, asi nevyvedou předsedkyni Evropské komise v poutech, to by byla blamáž celosvětová, ale snad po konci volebního období tam nastoupí nějaká spravedlnost a dozvíme se pravdu. No a co se týká války na Ukrajině, tak to jen jednou větou. Je to obrovská tragédie, které se dalo předejít, právě kdyby například i tyto evropské delegace fungovaly a prováděly dialog, který měly, namísto toho, aby vyhledávaly konflikty a zavíraly dveře.
Jaký dopad zanechal konflikt na Ukrajině na jednotlivé členské státy EU?
Dopad vidíme na každodenních životech lidí. Jednak evropské státy jsou nepřímo zatáhnuté do války. Tou válkou žijeme v podstatě každý den díky zprávám z médií. A jednak jsme přímo zatažení do obrovské hospodářské krize, kterou vidíme napříč celou Evropou. Teď je v současnosti trend v Evropě takový, že jednotlivým vládám členských států, nebo armádám členských států, už došly armádní zásoby. Takže už neposílají na Ukrajinu zbraně přímo, ale dělají to oklikou. To znamená, že začínají financovat samotné dodávání zbraní. A musím se v tomto vyjádřit trošku zklamaně i k postoji slovenské vlády, že přesto, že slovenský premiér Fico má někdy na Facebooku a sociálních sítích dobrá vyjádření, se kterými by se dalo souhlasit, bohužel, když se podívám na hlasování, myslím konkrétně v Evropské radě, tak tam ani jednou nevystoupil reálně v hlasování proti evropské linii, proti tomu, co nastolila a položila na stůl předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Hlasoval pro 50 miliard pro Ukrajinu, hlasoval pro přijetí Ukrajiny do EU nebo začátek přístupových rokování, ale před lidmi například prohlašoval, že Ukrajina je zkorumpovaný stát, což je tedy pravda. Teď hlasoval slovenský zástupce, tento nebo minulý týden, pro zřízení a rozšíření evropského mírového nástroje o dalších 1,5 miliardy eur, které půjdou na nákup zbraní pro Ukrajinu. Takže takhle se to dělá. Vlády se chlubí, že zastavily dodávky zbraní na Ukrajinu, ale skutečností, která se děje nejen na Slovensku, ale i v České republice a jiných státech je, že vlády namísto dodávání zbraní na Ukrajinu tyto dodávky zbraní financují. To znamená, že pošlou buď peníze Evropské unii, nebo právě zbrojařským firmám, které vyrobí zbraně a odešlou je na Ukrajinu. Takhle se to momentálně děje a nemyslím si, že je to do budoucna správná cesta, protože tak ta válka asi nikdy neskončí.
Otázka dovozu potravin z Ukrajiny je těž jeden velký problém, který trápí nejen samotné zemědělce, ale i všechny občany EU. Jaká je momentální situace? Utichly protesty, nebo se připravují další?
Vůbec ne, připravují se další protesty. Dokonce i dnes byl ve Slovenské republice v Bratislavě protest před ministerstvem zemědělství. Byl sice menší, ale přece jen byl. Evropská zelená politika, tzv. zelená politika, která by měla jakože chránit přírodu, ve skutečnosti ničí evropské zemědělství, ale hlavně ubližuje nejen slovenským, ale všeobecně evropským zemědělcům. Jednak to jsou nesmyslné emisní normy, zákaz například nafty, který v Německu přijali, že nebudou dotovat zelenou naftu pro zemědělce atd.. Snaží se protlačit elektrotraktory a elektrokombajny, což je technologický nesmysl. Také nějaké ty povinné biopásy. Na polích, kde nemůže zemědělec nebo farmář nic pěstovat, musí povinně růst křoviny a množit se hlodavci, takzvaná přirozená obnova se tomu říká. Nebo různé další nesmysly, co se týče pesticidové politiky a podobných věcí. To vše ničí jednak slovenské, ale všeobecně i evropské farmáře, a ti se přirozeně proti tomu bouří.
Dále je tu i ten vzpomínaný dovoz levných produktů z Ukrajiny, kterému ani slovenští, ani evropští zemědělci nedokážou konkurovat, protože na Ukrajině mají o mnoho nižší normy, mírnější všechny emisní předpisy a pesticidové regulace, takže samozřejmě o to nižší náklady. A ti zemědělci byli takovým prvním zrnkem.
A já jsem i eurokomisařům v plénu tohoto Evropského parlamentu řekl, že pokud nezačnou dělat politiku reálně pro lidi, pro Evropu, pro evropské hospodářství, tak zemědělci budou jen začátkem těchto protestů. A nakonec je ti lidé jednoduše z těch postů vyženou. Jiný scénář v podstatě neexistuje, pokud nechceme padnout na hubu, jak se říká.
Jak už bylo řečeno, kandidujete do eurovoleb, jste lídrem kandidátní listiny za hnutí Republika. S jakými cíli, prioritami jdete do eurovoleb, co všechno byste chtěli v Evropském parlamentu prosadit?
Je toho dost. V první řadě chceme zastavit ty nesmysly, které přicházejí z Bruselu, z tohoto Evropského parlamentu, protože těch nesmyslů je opravdu hodně. Mám na mysli především proválečnou politiku. Chceme více propagovat a preferovat mírové jednání a mírovou politiku, aby byl v Evropě klid. Namísto sankční politiky, která ničí evropský průmysl a hospodářství, chceme zrušit sankce a zahájit vyváženou spolupráci. Ano, i s východními státy, rovněž i se Západem.
Namísto politiky, která ničí naši civilizaci, naši kulturu, chceme více dbát na ochranu rodin, na ochranu tradičních hodnot, i slovenské identity, když mluvím v rámci celé Evropy. Poklud jde o imigrační politiku, zavřít hranice a radši podporovat to, aby měly evropské rodiny víc dětí, jestli chtějí a můžou mít víc dětí, a potom Evropa nemusí být odkázaná na dovoz migrantů.
Chceme-li ochránit slovenskou suverenitu, samozřejmě musíme ochránit právo veta Slovenské republiky v Evropské radě, protože bez práva veta nás vždy přehlasují velké státy jako Německo, Itálie, Francie a budeme jen pouzí statisti, takže potřebujeme ochránit suverenitu. Chceme spolupráci s jinými vlasteneckými stranami, jak už jsem uvedl, je to například německé AfD, ale i polská Konfederace, či rakouské EPO a tak dále, změnit a transformovat Evropu. Ze současné politické unie dospět k čistě hospodářské unii. To znamená, ať je hospodářská spolupráce, ať je svoboda cestování pro občany EU, ne pro nelegální imigranty, ale pro občany EU. Ať se podporuje infrastruktura, výstavba dálnic, nějaké výzkumné projekty, ale ať se Evropa nehroutí do bruselského diktátu, protože v opačném případě za pár let tu bude krize za krizí, v podstatě se to už i děje a Evropa nedopadne dobře.
A my nechceme, aby Evropa dopadla špatně, chceme, aby dopadla dobře. Takže proto kandidujeme, proto se tu Evropu snažíme změnit, snažíme se zachránit to, co se ještě dá, a napravit to, co naši předchůdci pokazili. A když se to nepodaří, tak Evropě podle mě hrozí velmi negativní scénář, a tomu chceme všichni zabránit.
za/gnews.cz-JaV_07
Czech 
English