„Mezi hlavní a pozitivní výsledky a změny reforem patří nepřehlédnutelné zmenšení chudoby a bídy části čínské společnosti v řádech sta milionů, výrazné kvalitativní zlepšení životní úrovně lidí a technologický rozvoj. Ten se stal novým motorem na podporu ekonomického rozvoje, a současně příčinou strachu na Západě, který vedl k vyhlášení sankcí, vyhrožování partnerům spolupracujícím s Čínou a omezení vědeckotechnické spolupráce, především, co se týče Evropy. V exkluzívním rozhovoru pro China Media Group (CMG) to zdůraznil Jan Campbell, předseda Akademické rady Insititutu české levice.
Otázka 1: Jaký je význam reformy pro rozvoj z pohledu celého lidstva?
JC: Dříve než odpovím na otázku připomínám detail, jehož význam nelze podceňovat: Třetí plénum se mělo podle zažitého pořádku konat již loni na podzim. Na každý pád dosud vždy předcházelo zasedání parlamentu (a souběžné obdoby někdejší Národní fronty) v březnu. Proto se mluvilo a psalo o dvou zasedáních. Zmiňuji se o nich, protože tyto orgány formálně schvalovaly důležité kroky projednané předtím na plénu, včetně např. personálních změn. Na změny byly poslední měsíce bohaté: ministr zahraničí a dva ministři obrany.
Státní představitelé mají samozřejmě také paralelní (a důležitější) funkce po stranické linii. Otázkou, na kterou nebudu dávat odpověď, je: Proč sesazení nebylo formálně stvrzeno plénem ÚV a následně potvrzeno parlamentem?
Co se týče otázky a reforem vycházím z toho, že nejenom odpovědní v ÚV KS Číny si uvědomují zásadní rozdíl mezi organickými a neorganickými reformami.
Přestože dosavadní hospodářský vývoj a úspěch byl a zůstává založen na neorganických reformách mutujícího a modifikujícího se kapitalistického systému, z objektivních důvodů je potřebné přejít co nejrychleji na organické reformy na základě přírodě podobných zákonů, technologií a systémové inovace.
Za tohoto předpokladu je pro mne s pravděpodobností hraničící s jistotou představitelné a reálné i v době transformace hodnot a hospodářského systému, jako částí antropologické války, realizovat cíle třetího pléna do roku 2029 (oslav 80. výročí založení ČLR). Cituji s obsahově nepodstatným zkrácením textu:
Do roku 2035 dokončit budování socialistické tržní ekonomiky vysokého standardu ve všech ohledech, zdokonalit systém socialismu s čínskými charakteristikami, celkově zmodernizovat systém a schopnost vládnutí a tímto způsobem v podstatě uskutečnit socialistickou modernizaci.
Není potřeba podrobněji v rámci tohoto interview zmiňovat se o podpoře ekonomického růstu, mezinárodní spolupráce, kulturní rozmanitosti a řešení sociálních problémů. Proč? Protože organické reformy umožňují to, co neumožňují neorganické s protiklady k zákonům přírody a lidské bytosti:
Ukotvit principy udržitelného rozvoje, vedení míru ve světě, ne válek, a ekologické, efektivní a ekonomické správy státu a občanských práv a povinností.
Organické reformy v kontextu budování socialistického tržního hospodářství vysokého standardu umožní také ekologické, efektivní a ekonomické využití trhů, prostředí a materiálních a lidských zdrojů. Potřebné účinné regulace vyplývají z principu organické reformy a kontextu tzv. nových kvalitních výrobních sil, včetně reformy vzdělávání, vědeckotechnické spolupráce a rozvoje talentů.
Otázka 2: Jaké změny přinesla reforma a otevírání se světu pro Čínu a globální společenství?
JC: Na čínské domácí úrovni reformy přinesly výsledky, které jsem dostatečně podrobně popsal ve své více jazyčné knize, včetně čínštiny, věnované 100 výročí založení komunistických stran, včetně Číny (2021, ISBN 978-80-270-8820-1).
Mezi hlavní a pozitivní výsledky a změny reforem patří nepřehlédnutelné zmenšení chudoby a bídy části čínské společnosti v řádech sta milionů, výrazné kvalitativní zlepšení životní úrovně lidí a technologický rozvoj. Ten se stal novým motorem na podporu ekonomického rozvoje, a současně příčinou strachu na Západě, který vedl k vyhlášení sankcí, vyhrožování partnerům spolupracujícím s Čínou a omezení vědeckotechnické spolupráce, především, co se týče Evropy.
Co se týče čínské tradiční kultury a jejího vztahu k moderní kultuře a průmyslu, dovoluji si tvrdit, že snahy kombinovat čínskou tradici a moderní společnost jsou jen omezeně úspěšné. Platí to samozřejmě i pro finančně úspěšné filmy. Proč? Protože nejsou zcela schopné ukotvit se například v české společnosti, orientované na hollywoodský filmový styl.
Osobně postrádám nabídku například Huaju. Jedná se o formu čínského dramatu, která se vyznačuje realistickými mluvenými dialogy, spíše než zpívanými poetickými dialogy tradičních čínských dramatických forem. Huaju bylo vyvinuto na počátku 20. století intelektuály, kteří chtěli nahradit tradiční čínské formy dramatem západního stylu. V kontextu leží obrovský potenciál vzbudit zájem. A zájem, to je první bod na cestě k seznámení se, poznání a spolupráci.
Na zmíněné cestě nelze si nevzpomenout na Du Fu, (712-770), čínského básníka, který je mnohými literárními kritiky považován za největšího básníka všech dob.
V době přepisování historie a zákazu používání Wikipedie, a dokonce i pravicových časopisů (například v Německu měsíčníku Compact) se nabízí Yongle dadian. Tato čínská kompilace, byla a možná ještě je, největší známou encyklopedií na světě. Byla sestavena během dynastie Ming (1368–1644) tisíci čínskými učenci pod vedením císaře Yongle (vládl 1402–24) a dokončena v roce 1408. Dílo obsahovalo 22 937 rukopisných svitků neboli kapitol (včetně rejstříku) v 11 095 svazcích a bylo navrženo tak, aby zahrnovalo vše, co kdy bylo napsáno o konfuciánském kánonu, historii, filozofii a umění a vědách. V kontextu se nachází i Hanlinská akademie, elitní vědecká instituce, založena v 8. století n. l. Vykonávala sekretářské, archivní a literární úkoly pro dvůr a zaváděla oficiální výklad konfuciánských klasiků. Ty byly základem úřednických zkoušek, nutných pro vstup do vyšších pater úřednické byrokracie. Jedná se o velice aktuální téma.
Otázka 3: Současný svět se stále více propojuje. Čína bude pokračovat v dalším prohlubování reforem a otevírání se světu, budovat modernizaci svého vlastního typu, přijímat vysoce kvalitní rozvoj a přispívat k regionálnímu, a dokonce globálnímu rozvoji s ekonomickým růstem Číny.
JC: Z historického hlediska byla třetí plenární zasedání vždy klíčová pro stanovení směru významných hospodářských a politických reforem. Třetí plénum 11. ústředního výboru Komunistické strany Číny v roce 1978 znamenalo začátek reforem a otevírání se Číně pod vedením Teng Siao-pchinga. To Čínu nasměrovalo na cestu k ekonomické transformaci. Tématu jsem věnoval celou kapitolu ve své předem zmínění knize 100 let KS.
K poslednímu třetímu plenárnímu zasedání se vyjádřil Wang Chuej-jao, prezident pekingského think-tanku Center for China and Globalization: prezident Si Ťin-pching vytrvale používá klíčovou strategii reforem a otevírání se světu k řešení rozvojových výzev a reagování na rizika a výzvy na cestě pokroku. Od roku 1978 Čína téměř každé desetiletí zavedla významné iniciativy na podporu reforem a otevření se vyšším úrovním, což přineslo významné dividendy pro její ekonomický rozvoj.
Osobně k tomu mohu dodat pouze to, že politické dividendy z plenárního zasedání umožní lépe nejenom straníkům, ale i manažerům orientovat se ve složitosti globálního prostředí, umožní urychlit transformaci a modernizaci hospodářského systému, a především kvalitní růst ekonomiky a výhod pro obyčejné lidi včetně nemateriálních. K nim řadím sociální spravedlnost, soucit a sdílení.
V posledních čtyřech desetiletích Čína pod vedením komunistické strany pozvedla více než 800 milionů lidí z chudoby. Nyní stojí před novým strategickým cílem: zajištění společné prosperity pro všechny.
Zajištění společné prosperity pro všechny znamená pro mne i v pojetí etiky a morálky Konfucia, kterou, pokud vím, integruje komunistická strana Číny do svého vzdělávacího programu, možnost sdílení s ostatními zeměmi a národy.
Zajištění společné prosperity pro všechny znamená současně vědět, jakým způsobem, metodou a instrumentem mohu zmíněného cíle dosáhnout. V tomto smyslu se vyjádřil generální tajemník Si Ťin-pching v závěru konference oslavující 100. výročí založení Komunistické strany Číny, když definoval Modernizaci v čínském stylu jako modernizaci s velkou populací a jejím společným blahobytem.
Z této krátké definice vyplývá potřeba koordinace materiálních a duchovních hodnot člověka s přírodě podobnými technologiemi v mírovém prostředí. V něm se nachází tzv. výrobní síla nové kvality, o které se poprvé zmínil generální tajemník Si během inspekce (v Heilongjiangu) v září 2023. Diskutovalo ji také třetí plenární zasedání s výsledkem: systém a mechanismus rozvoje výrobní síly nové kvality je potřeba uvést do souladu s místními podmínkami.
Z uvedeného vyplývá, že tzv. výrobní síla nové kvality představuje pokročilý stav produktivity, kterou zabezpečuje systematická inovace v kontextu systémového intenzivního rozvoje individuálních schopností člověka. O něm jsem také psal s výsledky dosaženými jak v praxi, tak i ve vzdělání na vysoké škole.
Popsaný přístup generálního tajemníka KS Číny Si se vymyká tradičnímu způsobu ekonomického růstu a rozvoje produktivity, podobně jako se vymyká tradičnímu způsobu systém intenzivního rozvoje individuálních schopností. Proč?
Vlastnosti vysokých technologií, jejich vysoká účinnost a vysoká kvalita se totiž určují s pomocí kritického, tj. jasného myšlení, které umožňuje hodnotit kvalitu na základě kvantity negativních charakteristik (vlastností).
Otázka 4: Výše uvedená dvě klíčová slova „modernizace v čínském stylu“ a „výrobní síla nové kvality“ mají velmi výrazný čínský původ a jsou také prostoupena čínskou moudrostí. Slyšel jste někdy tato klíčová slova a jak jim rozumíte? Co je podle vás „nového“ týkající se “výrobní síla nové kvality”?
JC: Na otázku jsem v podstatě odpověděl již ve druhé části předešlé odpovědi. Dodat mohu stručně a krátce formulováno, že čínská modernizace představuje v současné době pravděpodobně nejvyšší standard modernizace, protože zahrnuje modernizaci materiálů, institucionální modernizaci a modernizaci lidí. Zda se to vše podaří a ve stanovené lhůtě, nevím. Proč?
Protože v kontextu sousloví – modernizace v čínském stylu a výrobní síla nové kvality je obsaženo mnoho z čínské tradice, historie a pragmatické moudrosti, není a nebude lehké porozumět mnohým na Západě, co se za a v sousloví skrývá. Proto si vedení komunistické strany Číny uvědomuje, a rozhodlo také optimalizovat vízovou politiku pro mnoho zemí a tím usnadnit cizincům život a práci v Číně. Nepochybuji, že se jedná o rozhodnutí se strategickým významem pro otevření země, především v době vízových omezení například v EU. A také o důkaz zdravé sebedůvěry v kontextu vnitřních a vnějších tlaků, kterým Čína čelí.
Podaří-li se skutečně nezpomalit tempo reforem a otevírání se světu, Čína se stane příkladem a majákem, který ukazuje na bezpečnou cestu k úspěchu, globální stabilitě a prosperitě, a na druhé straně ukazuje na nebezpečí, kterým se nevyhnou ti, kteří lokalitu a světlo majáku ignorují. Nedávno zveřejněná „pololetní zpráva“ o čínské ekonomice ukazuje, že díky stimulaci výrobní síly nové kvality se čínská ekonomika mění a transformuje k „nové“ a „zelené“. To nejen posiluje Čínu, ale také vyzařuje do světa, budí kritiku, závist, strach a provokuje mj. i otázky.
Že tomu tak je, dokazuje například Apple. Tento gigant učinil rozhodnutí a oznámil, že investuje 1 miliardu yuanů do nových aplikačních laboratoří v Shenzhenu (Šen-čen) a Šanghaji, z nichž laboratoř v Šanghaji je jedinou laboratoří na světě, která integruje všechny testovací technologie a schopnosti.
Společnost AstraZeneca oznámila stavbu nové inovativní farmaceutické továrny v Číně. Mnoho dalších společností, a dokonce malých a středních podniků ze zahraničí oznámilo plány na koordinaci výzkumných a vývojových center v Číně. V tomto směru Česká republika žalostně zaostává a její zahraniční politika vůči Číně je kontraproduktivní.
Otázka 5. Mezinárodní giganti reagovali rychle na rozvoj „výrobní síly nové kvality“ Čínou, a na základě toho naplánovali budoucí vývoj, jaké předpovědi do budoucna podle vás znamenají jednání těchto mezinárodních gigantů? Má jejich uspořádání nějaký referenční význam pro čínsko-evropské (čínsko-české) výměny a spolupráci?
JC: Nemohu tvrdit, protože nevím, zda pro rozhodnutí v předchozí odpovědi zmíněných společností bylo rozhodujícím faktorem sousloví – modernizace v čínském stylu a výrobní síla nové kvality.
Nadnárodní společnosti rozhodují podle kritérií, která definuje a stanoví především kapitál a možnosti trhu, potažmo národní zájem velmoci, se kterou je kapitál spojen. To však nemění nic na podstatě věci, které obsahuje zmínění sousloví.
3. plenární zasedání ÚV KS Číny, které vede reformu s novými koncepcemi rozvoje, se zaměřuje na průlomy a klíčové body v podpoře vysoce kvalitního rozvoje, staví inovace na přední místo a dodává reformní impulsy do neustálého vytváření nových situací vysoce kvalitního rozvoje Číny, a potažmo zemí, které s ní chtějí spolupracovat.
Nadnárodní společnosti nemají a nemohou ani mít takový zájem. Proč? Protože jsou založeny a konají na principu extenzivního využití zdrojů a rozvoje. Naproti tomu politika současného vedení Číny se snaží o intenzivní využití zdrojů a rozvoje. Podle mého porozumění komuniké ze zasedání, Čína zkvalitní instituce a mechanismy pro podporu výrobní síly nové kvality v souladu s místními podmínkami. To je nová kvalita i pro podporu plné digitální integrace, pro rozvoj sektoru služeb, pro modernizaci infrastruktury a pro zvýšení odolnosti a bezpečnosti průmyslových a dodavatelských řetězců.
Z uvedeného argumentu vyplývá zcela jednoznačně kvalitní referenční význam pro Čínsko-evropskou, potažmo Čínsko-českou spolupráci, obohacení formou sdílené zkušenosti a příkladů z různých prostředí a podmínek.
Otázka 6. Máte představu o obecném směru dalšího prohlubování reforem Číny?
Ve čtvrtek ukončené třetí plenární zasedání ÚV KS Číny s komuniké, během kterého 400 nejvyšších funkcionářů rokovalo zejména o ekonomickém směřování země neobsahuje žádná velká překvapení: Jak tradice indikuje, politické kroky nebudou nijak vybočovat z dosavadní politiky generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a komunistická strana bude postupně oznamovat konkrétní výsledky během následujících dní. Plénum se do značné míry zabývalo analýzou současné ekonomické situace, která je potřebná pro definice vize, byť i modifikované.
Dle očekávání se na plénu také rozhodovalo o stranických funkcích ministrů Li Šang-fua a Čchin Kanga. Oba přišli o svá místa v ÚV, přičemž podle vydaného komuniké byl Li Šang-fu ze své funkce odvolán, zatímco Čchin Kangovi strana dovolila „dobrovolně“ rezignovat. Osobně to vysvětluji tím, že Čchin Kang se na své místo ministra zahraničí dostal jako chráněnec prezidenta Si.
Obecný směr prohlubování reforem Číny bude kromě již zmíněného určován i řešením otázky Tchaj-wanu. Jeho pozice byla v době platnosti mezinárodního práva nejasná. Jeho současná vláda nikdy nevyhlásila nový stát a je formálně stále vládou Čínské republiky, o čemž svědčí i její ústava. Tchaj-wan má nyní pouze 12 oficiálních spojenců (stav k únoru 2024), kteří ovšem vládu v Tchaj-peji formálně uznávají jako legitimní vládu nikoliv Tchaj-wanu, ale Číny. Česká republika si v případě Tchj-wanu hraje s ohněm.
Druhé, co bude určovat směr prohlubování reforem zůstane efektivita boje s korupcí. Proto si mohu představit, že by například v České republice mohlo dojít k uzavření smutné kapitoly spojené se společností CEFC, jejího nástupce CITIC a všude přítomným panem Tvrdíkem a jeho klikou. Ta poškodila nejenom vztah dvou dříve přátelských zemí, ale i politický a hospodářský potenciál pro spolupráci v představitelné budoucnosti.
Touto zmínkou indikuji nezbytnou potřebu kvalitního výběru zahraničních partnerů a přípravu čínských reprezentantů, především tehdy, jedná-li se o spolupráci s privátními společnostmi a o politickou podporu na nejvyšší úrovni.
Opakovat mezinárodní korupční skandál z roku 2018, kdy zmizel ředitel Jie Ťien-ming i z pozice poradce prezidenta Zemana, a vyšetřování kvůli „podezření z vážných porušení disciplíny a zákona“ Sü Cuo, zástupce generálního ředitele a člen stranického výboru CITIC, o kterém psalo médium China Daily, skutečně Čína nepotřebuje.
Proto očekávám, že obecný směru dalšího prohlubování reforem bude mít politicko-hospodářskou a vnitřní sociální orientaci, a ne a priori hospodářskou a finanční. Zmíněná změna priorit plně odpovídá charakteru sankční politiky Západu, antropologické válce a představitelnému novému uspořádání ve světě, které není předmětem tohoto interview. Za zmínku ale stojí příklad s Vietnamem.
Příklad lze označit metaforou: dvě tváře Vietnamu.
Vedoucí představitelé vietnamské komunistické strany, jejíž předseda umřel před několika dny (19. července) vydali minulý rok dokument varující před „vnějším vměšováním“ do vietnamské politiky a společnosti. Dokument odhaluje rozpory mezi potřebou dalšího hospodářského růstu a udržením stranické kontroly ve všech oblastech.
Dva měsíce před tím, než americký prezident Joe Biden v září 2023 navštívil Vietnam s cílem prohloubit vzájemné diplomatické i obchodní vztahy, vydalo politbyro ústředního výboru vietnamské komunistické strany zmíněný interní dokument známý jako „Směrnice 24.“ Ten varuje před hrozbami mezinárodní spolupráce, vnějšímu vměšování a degradaci morálky, životního stylu a kultury.
Podobné se objevuje i v postojích čínských lídrů shrnutých ve známém „Dokumentu č. 9“ z roku 2013, který se vyjadřuje k „současnému stavu ideologie v ČLR“. Je zřejmé, že v roce 2016 zvolený vietnamský vůdce, sdílel některé postoje se svým čínským protějškem Si. Proč se zmiňuji o Vietnamu?
Vietnam je v současném světě jedním z pěti států, kde vládne režim jedné strany hlásící se k odkazu komunismu, a nejspíš i proto zůstává dlouhodobě stranou zájmu západních médií. I v České republice je o něm jen malé povědomí navzdory početné vietnamské komunitě a obchodním vazbám těžícím ze spolupráce v dobách socialistického Československa. V posledních letech roste strategický význam Vietnamu z geopolitických, ekonomických a logistických důvodů.
Není proto divu, že zvýšený zájem o Vietnam projevují nejenom Spojené státy a Čína, ale také Evropská unie. USA Vietnam loni povýšily na „všeobecného strategického partnera.“ Evropská unie podepsala klíčovou dohodu o volném obchodu (EVFTA), která vstoupila v platnost v srpnu 2020. S Čínou má Vietnam historicky komplikovaný vztah, který bývá popisován jako ambivalentní oscilace mezi „láskou a nenávistí“, respektive obdivem a snahou o vymanění se z přílišného vlivu svého ve všech ohledech „velikého“ souseda.
Tak jako tomu bylo v případě spolupráce Západu s Čínou poté, co Teng Siao-pching v roce 1978 představil politiku reforem a otevírání se světu. Ohledně Vietnamu se v politologických kruzích často objevují názory, že je možné skloubit prohlubování vztahů s Vietnamem s podporou lidských práv. Tedy, že i navzdory vládě jedné strany a komunistickému režimu, který údajně potlačuje jakoukoli opozici, může být Vietnam pro Západ obchodním a strategickým partnerem. Západ věří, že díky prohlubování spolupráce Vietnam se bude liberalizovat. Naděje umírá poslední. Západ se nechce poučit z historie.
Proto je a zůstane zajímavé sledovat a srovnávat vývoj ideologického pozadí a obav ze společenské nestability či nepokojů („barevných revolucí“, „arabského jara“ nebo samotného rozpadu Sovětského svazu). Čínský Dokument č. 9 objasňuje „sedm chybných myšlenkových tendencí“ souvisejících s koncepty „zavlečenými ze Západu“. Za jeden z problémů dokument označuje i tzv. „historický nihilismus.“ Ten se staví proti ideologickým historickým narativům a interpretacím KS Číny vycházejících z marxistických a maoistických teorií.
To mohlo totiž inspirovat i vietnamské vedení k tomu, aby se snažilo zemi lépe obrnit proti „západní infiltraci“ v době, kdy spolupráce mezi Vietnamem a Západem posiluje.
„Směrnice 24“ obsahuje nařízení týkající se převážně mezinárodní interakce, spolupráce a jejích možných vlivů v devíti oblastech: cestování do zahraničí, demokratické mechanismy fungování společnosti, dodržování mezinárodních dohod o právech pracujících, mezinárodní spolupráci a pomoc Vietnamu, kulturu, svobodu slova, právo na shromažďování, fungování občanské společnosti a nevládních organizací, bezpečnost hospodářství, kultury, společnosti a vztahů se zahraničím a mechanismy společenské kontroly.
Zde rezonuje mimo jiné Si Ťin-pchingovo úsilí o „sekuritizaci kultury“ v duchu ideologie, která se vrací zpět k maoistickým názorům a praktikám. Široce definovaná „kultura“ je v ní chápána jako jeden z jejích stěžejních pilířů.
Otázka 7. Jaká je podle vás vnitřní souvislost mezi čínským rozvojem „výrobní sily nové kvality“ a prohlubujícími se reformami a otevíráním se? Jaké jsou výhody čínského rozvoje „výrobní sily nové kvality“?
Pokud jde o další otevírání se na vysoké úrovni vnějšímu světu a zásady pro zahraniční vztahy Číny v procesu rozvoje modernizace čínského stylu, komuniké třetího plenárního zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny uvedlo,
· že otevírání se světu je „určující rys čínské modernizace“,
· že bude „stále rozšiřovat institucí otevírání se světu, prohlubovat strukturální reformu zahraničního obchodu, dále reformovat systémy řízení pro vnitřní a vnější investice, zlepšovat plánování regionálního otevírání se,
· zdokonalovat mechanismy pro vysoce kvalitní spolupráci v rámci iniciativy Pásmo a cesta.
Není proto divu, že komuniké zdůraznilo, že čínská modernizace je modernizací mírového rozvoje, a že „V zahraničních vztazích je Čína pevně odhodlána prosazovat nezávislou zahraniční politiku míru a je oddána podpoře lidského společenství se sdílenou budoucností.“
V otázce jsou zmiňovány výhody, a o nevýhodách nebo rizicích není slova. Proto si dovoluji doplnit téma s důležitou otázkou: Čí je Měsíc? Proč?
Protože o teritoria se nezápasí pouze na Zemi. Čínský lunární modul Čchang-e 6, pojmenovaný po mytické bohyni Měsíce, se vrátil na Zem se vzorky z jeho odvrácené strany, což se dosud žádné jiné zemi nepodařilo. Jde o významný krok ve stále intenzivnějším čínsko-americkém vesmírném závodě. Oba státy si totiž stanovily za cíl vybudovat na Měsíci svou základnu a průzkum vzorků přivezeného měsíčního prachu a hornin tomu může výrazně napomoci.
Američané se však obávají, že pokud se to ČLR povede první, bude si chtít území nárokovat. Jejich obavy rozhodně nerozptýlil výrok velitele čínského výzkumu Měsíce Jie Pchej-ťiena, který vesmír přirovnal k oceánu, kde „Měsíc jsou ostrovy Tiao-jü [o které ČLR vede spor s Japonskem] a Mars je jako ostrov Chuang-jen [nárokovaný ČLR i Filipínami]“.
V osobním pochopení ČLR svou přítomnost ve vesmíru vnímá jako otázku státní bezpečnosti. Bezpečnost vesmíru, vedle například bezpečnosti polární či hlubinného moře, je součástí Si Ťin-pchingova konceptu „komplexního pojetí státní bezpečnosti“. Ochranu státní bezpečnosti jako jeden z cílů vesmírného programu pak zmiňuje i white paper vydaný ČLR roku 2021.
Podobně je tomu s UI: Je uměla inteligence pro „všechny“ a pro „dobro?“
Čínský premiér Li Čchiang se minulý týden vydal na cestu po čínských firmách zabývajících se umělou inteligencí (UI). Během návštěv zkoumal propojení UI a výroby, které by mohlo pomoci čínské ekonomice. Tématu 3. plenárního zasedání se předtím věnoval i na světové konferenci o UI (WAIC). Na ní romluvil o potřebě budování otevřeného a spravedlivého mezinárodního prostředí pro vývoj UI. Zdůraznil, že žádná země by neměla zůstat znevýhodněná (čímž myslel samozřejmě Čínu pod americkými sankcemi) a vyzval k prohlubování spolupráce mezi státy na vývoji a výzkumu při zachování volného trhu s vybavením a technikou. Ve stejném duchu navrhla Čína několik dní před konferencí rezoluci OSN, kterou Valné shromáždění jednomyslně schválilo.
Nevylučuji, že kvůli pracovnímu vytížení jsem nezaznamenal nic podstatného o rezoluci v českých politicky korektních médiích.
Valné shromáždění OSN totiž přijalo Čínou podporovanou rezoluci s podporou USA. Rezoluce následuje přijetí první rezoluce OSN o umělé inteligenci z 21. března, v jejímž čele stojí Spojené státy a kterou spolu podporuje 123 zemí včetně Číny. Poskytla globální podporu mezinárodnímu úsilí zajistit, aby umělá inteligence byla „bezpečná, zabezpečená a důvěryhodná“ a aby ji mohly využívat všechny národy.
Přijetí těchto dvou nezávazných rezolucí ukazuje, že Spojené státy a Čína, rivalové v mnoha oblastech, jsou odhodlány stát se klíčovými hráči při utváření budoucnosti této technologie, a spolupracují na mezinárodních úrovni.
Čínský velvyslanec při OSN Fu Cong novinářům řekl, že obě rezoluce se vzájemně doplňují, přičemž americké opatření je „obecnější“ a právě přijaté se zaměřuje na „budování kapacit“. Čínská rezoluce měla více než 140 podporovatelů, označil ji za „skvělou a dalekosáhlou“: „Jsme velmi vděční za pozitivní roli, kterou USA v celém tomto procesu sehrály.“
Ani USA hlasem Nate Evans, mluvčího americké mise při OSN, nezůstaly pozadu, když řekl, že Čínou sponzorovaná rezoluce „byla vyjednána tak, aby podpořila vizi a přístup, který USA vytyčily v březnu“. „Usilovně a v dobré víře jsme pracovali s rozvojovými a rozvinutými zeměmi, abychom text posílili a zajistili, že znovu potvrzuje bezpečnou, zabezpečenou a důvěryhodnou umělou inteligenci, která respektuje lidská práva, zavazuje se k digitální inkluzi a prosazuje udržitelný rozvoj,“ řekl Evans.
Otázku bez jasné odpovědi a výhod pro Čínu představuje automobilový průmysl, cla na elektromobily a vývěr zahraničního partnera. Například, slovenská firma InoBat se chystá ve spolupráci s čínskou společností Gotion High-tech postavit na Slovensku továrnu na baterie pro elektromobily. Loni čínská společnost BYD oznámila plán vybudovat továrnu na automobily v Maďarsku. V obou případech má však celá záležitost háček. Jaký?
Společnost Gotion High-tech, v níž je hlavním akcionářem koncern Volkswagen, je v USA obviněna z využívání nucené práce, především ujgurské menšiny. Jak se bude chovat Volkswagen na Slovensku a v Maďarsku si mohu představit, ale nebudu dnes popisovat.
Důležitou pro mne osobně je podpora zahraničních přátel a spřízněných duší Číny. Na mysli mám otázku tzv. národní (lidové) diplomacie a decentralizace zahraniční propagandy. Pokud vím, po Konfuciových institutech, které to mají těžké alespoň ve státech EU, zahraniční propagandu a kulturu mají teď šířit především provincie.
Pokud vím, koncem května t.r. v Chang-čou, hlavním městě provincie Če-ťiang, bylo otevřeno místní Centrum pro mezinárodní komunikaci (Zhejiang International Communication Center). Jedná se o jedno ze sedmadvaceti takových center, která začala letech vznikat po celé Číně.
Pokud se nemýlím, China Media Project obrátila svou pozornost k provinciím s cílem inovovat současné postupy.
V tomto kontextu mě napadá, že v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kterou jsem poprvé navštívil v roce 1992 a 1993, bylo založeno vůbec první z těchto center už v roce 2013. Jeho otevření mělo za cíl „ukázat světu skutečný Sin-ťiang“. Jeví se mi, že horizontální i vertikální integrace Center pro mezinárodní komunikaci, včetně zapojení státních médií, se stává klíčovou strategií Komunistické strany Číny pro přetvoření celkového matrixu propagandy.
To by bylo v souladu se stranickou politikou a loni na podzim představeným Si Ťin-pchingem „myšlení o kultuře“. Proč? Protože kultura byla, je a bude vždy chápaná jako jeden z pilířů jakékoli ideologie. Kultura v pojetí Si téměř splývá s propagandou jejíž důležitou součástí jsou média a internet. To vyžaduje novou strategii i pro zahraniční propagaci a propagandu. O nich byla řeč na loňské konferenci o nových médiích. Tenkrát prohlásil šéfredaktor zpravodajského portálu Xinhua News Čchien Tchung, že hlas ústředních médií na mezinárodní scéně „není v porovnání s požadavky Ústředního výboru KSČ dostatečně silný, stále nejsme schopni se vyjádřit či dostatečně šířit to, co říkáme.“ S oceněním šéfredaktora plně souhlasím.
Předpokládám, že nová lokální centra pro mezinárodní komunikaci částečně převezmou agendu institucí, jako jsou např. Konfuciovy instituty. V České republice, v Praze vzniklo jedno před cca šesti roky na základě smlouvy s místní soukromou vysokou školou a nedávno byly smlouva prodloužena.
Posluchače a čtenáře může zajímat i přesun pozornosti a působení nových středisek ze západních zemí, kde se kdysi otevíraly první Konfuciovy instituty, k zemím globálního Jihu, kde je možné a potřebné ukázat Čínu jako rozvinutou technologickou velmoc a vzor hodný následování. A to asi nepřeháním.
Například Tiencinské centrum zahájilo tzv. „Lu Panovu dílnu“ (anglicky Luban Workshop). Jedná se o projekt profesního vzdělávání, jehož prostřednictvím tato municipalita navazuje spolupráci se vzdělávacími institucemi v zahraničí. Lu Pan je legendární čínský řemeslník a vynálezce celé řady nástrojů a nářadí, který žil zhruba v době Konfucia (6. – 5. stol. př. n. l.). Prostřednictvím tohoto projektu bylo už otevřeno kolem dvaceti zahraničních „dílen“ poskytujících odborné vzdělání především v zemích jihovýchodní Asie a Afriky. „Dílny“ pomáhají centru „prostřednictvím prvotřídní práce vystavit na odiv bohatou kulturně-společenskou historii Tiencinu a jeho rychle se měnící současnost a odhalit tvář Tiencinu jako otevřeného a inkluzivního velkoměsta.“
Některá centra jsou v rámci této strategie zaměřená na konkrétní oblasti. Například Centrum pro mezinárodní komunikaci v Jün-nanu utvořilo společně se stranickým deníkem China Daily platformu, která usiluje o mediální spolupráci a přítomnost v blízkých zemích, jako jsou Kambodža, Laos či Thajsko. Mimo jiné zde publikují také dvojjazyčné magazíny. Nevím, jak je tomu s Malajsií.
V Tiencinu, který stále zůstává centrem aktivit společnosti Home Credit, média v souvislosti s otevřením místního centra informovala o tom, že lokální skupina Haihe Media Group, coby hlavní mediální partner centra, odstartovala projekt „přátelské město na toulkách Podnebesím“. V jeho rámci „vyšle přes deset filmařských týmů do mnoha zemí a oblastí, aby pomocí objektivu a pera odhalili a ukázali nehynoucí zásluhy Tiencinu o budování sdíleného osudu lidstva, Pásu a stezky a celkového zahraničního obrazu naší země“.
Otázka 8. Po pochopení budoucího směřování čínské politiky ve výše uvedených dvou aspektech, jaký je váš názor na dopad, který bude mít pokračující čínské otevírání se světu na vysoké úrovni a na rozvoj čínsko-zahraničních vztahů?
JC: Komplexní strategické partnerství mezi Čínou a EU trvá už 20 let. Za těchto uplynulých 20 let se obě strany postupně rozrostly ve vzájemně důležité partnery na mnoha různých úrovních.
V roce 2023 dosáhl objem obchodu mezi Čínou a Evropou 600 miliard USD a objem bilaterálních investic přesáhl 230 miliard USD. Jeden by mohl věřit, že Čína a Evropa vytvořily silný vzájemný ekonomický pár a vztah na dlouhá desetiletí. Otázka: je tomu skutečně tak v době antropologické války a závislosti EU na USA?
Pokud jde o propojení, za prvních 11 měsíců roku 2023 bylo vypraveno celkem 16.145 čínsko-evropských nákladních vlaků, které přepravily 1,749 milionu TEU zboží, což představuje meziroční nárůst o 7 % a 19 %. Pokud jde o personální výměnu, Čína od 1. prosince zavedla politiku bezvízového vstupu, pokud vím, pro 6 zemí, z nichž 5 jsou evropské země.
V kontextu uvedeného se rád zmíním o následování hodné skutečnosti s riziky, která nelze ignorovat: Čínské vládě se podařilo vybudovat sofistikovanou strategii přenosu znalostí a technologií ze zahraničí a rozsáhlou síť vědců a učenců působících ve Francii, která umožňuje mobilizovat sběr informací, přenos technologií a realizovat vědecko-technickou spolupráci. Jako všechny programy náboru talentů, tak i tento je spojen s pochybením a krádežemi duševního vlastnictví, národní bezpečností a představitelným politickým vlivem.
Výzkumný vzorek 20 francouzských asociací, které se zabývají transferem znalostí a technologií do Číny obsahuje 71 pracovišť pro nábor talentů, které provozují subjekty se sídlem ve Francii jménem agentur ČLR, místních vlád, společností a univerzit. Vedoucí představitelé některých z těchto sdružení současně mají místa ve francouzských výzkumných institucích a vice versa.
V jednom případě se potvrdilo, že laserový specialista a nositel Nobelovy ceny Gérard Mourou je v poradnímu výboru Pekingské univerzity, jehož součástí je He Xiantu, který navrhl první čínskou neutronovou bombu.
Všechny asociace udržují vazby s čínskou komunistickou stranou. Status francouzských asociací jim však umožnil získat uznání jako legitimní partner francouzských institucí a přístup k vysokým úředníkům. Jedna asociace již několik let provozuje oficiální čínský program největšího francouzského startupového inkubátoru Station F. Její prezident byl v roce 2018 pozván, aby se připojil k delegaci premiéra během návštěvy Číny.
Nevím, zda partneři agentur ČLR slouží Komunistické straně Číny jako nástroje politického vlivu. Vím ale, že opakování příběhu a francouzského příkladu v jiných členských státech EU dnes není reálné, ale jako reference pro budoucnost je příklad cenný z mnoha důvodů, včetně sofistikované znalosti Francouzů.
Otázka 9. Jaký prostor vytvoří komplexní prohlubování reforem v Číně a modernizace v čínském stylu pro spolupráci a výměnu mezi Čínou a Evropou (Českou republikou)?
JC: V posledních letech se díky technologickým inovacím, kompletním průmyslovým a dodavatelským řetězcům a konkurenci na trhu rozvinul mj. čínský průmysl nových elektrických vozidel a objevilo se velké množství vysoce kvalitních, uživatelsky přívětivých modelů, které jsou vítány domácími i zahraničními spotřebiteli. Zároveň jsou některé čínské technologie, například v oblasti výroby baterií různých téměř bez konkurenční, a proto i populární.
Zde jsou některá prohlášení evropských politických a obchodních vůdců a světových gigantů v oblasti nových energetických vozidel o nových energetických vozidlech z Číny. Pojďme si je společně poslechnout.
Předseda slovensko-čínského smíšeného obchodního výboru Pavol Antalic nedávno vysoce ocenil spolupráci s Čínou v oblasti rozvoje zelené energie a ocenil technologické pokroky Číny ve vývoji vysoce kvalitních baterií a elektrických vozidel. Prohlásil, že: „Místní (slovenští) zákazníci mají velký zájem o čínská elektrická vozidla.”
Nadnárodní výrobce automobilů Stellantis uvedl, že je přesvědčen, že může konkurovat cenově konkurenceschopným produktům prostřednictvím vlastních cenově dostupných elektrických vozidel a spolupráce s čínským výrobcem elektrických vozidel Leapmotor.
Hildegard Mueller, předseda Sdružení německého automobilového průmyslu, uvedl, že “Faktem je, že Čínu potřebujeme k řešení globálních problémů, a to platí zejména pro úspěšný boj s klimatickou krizí,” zdůraznil Mueller roli Číny v oblasti elektrických vozidel a digitální transformace globálního automobilového průmyslu.
Otázka 10. Co si myslíte o jejich pohledech?
JC: Není lehké objektivně odpovědět na otázku, protože odpověď je z části politická a je součástí nesmiřitelného konkurenčního boje různých hospodářských systémů, které se oba nacházejí v procesu transformace, a jeden systém dokonce na konci svého životního cyklu. Proto by měl být vyměněn za více ekologický, efektivní a ekonomický.
Problém a výzvu představuje ale čas, délka, obsah a cíle pojmů green deal a forma procesu transformace. Přičemž čas nelze koupit, délka závisí mimo jiné od formy procesu transformace, green deal není v souladu se zákony přírody a forma procesu dnes má již podobu války hodnot v nejširším slova smyslu.
Přesto souhlasím s podstatou výroků zmíněných osobností, protože mimo jiné indikují potřebu výměny zkušeností, potřebu spolupráce a férového sdílení, které ale kapitalismus ze své podstaty neumožňuje.
V tomto smyslu Čína musí řešit výzvy, které, když nebudou řešeny včas a principiálně, se zákonitě transformují v reálná hospodářská a finanční nebezpečí a sociálně politická rizika spojená s mladou generací, závislou na zábavě, módním trendům a produktech informačních technologií.
Jsou ve vašem okolí nějaké čínské nové energetické produkty nebo čínské high-tech produkty? Například auta, mobilní telefony atd. Jak uživatelé vnímají tyto produkty?
JC: Vše uvedené v mém prostředí a podle zpětné vazby, kterou dostávám, se používá s velkou mírou spokojenosti. Sám jsem spokojený uživatel některých čínských high-tech produktů, jsem aktivním podporovatelem konkurence ve sféře high tech a proto i podporovatelem několika vybraných čínských produktů.
Otázka 11. Jaký význam má podpora Číny při dalším otevírání se světu na vysoké úrovni pro posílení hospodářské, sociální, civilizační spolupráce a výměny mezi Čínou a Evropou (Českou republikou)?
JC: Není pochyb, že s rozvojem Číny roste zvědavost a zájem o čínskou kulturu v mnoha zemích světa a také organizacích. Zástupně uvádím OSN. 6. února tohoto roku (2024) přednesl generální tajemník OSN António Guterres projev na oslavu lunárního nového roku draka v sídle Organizace spojených národů. Ve svém projevu se zmínil, že „poprvé v tomto roce Organizace spojených národů určila Svátky jara jako svátek Organizace spojených národů“.
Budu rád, kdyby tato novinka našla patřičnou odezvu v západních a českých politicky korektních médiích s patřičným vysvětlením významu Svátku jara již proto, že aktivity Svátků jara se rozšířily do téměř 200 zemí a regionů po celém světě, a téměř 20 zemí označilo Svátky jara za zákonný svátek. Z čínského Svátku jara se tak postupně stal celosvětový mezinárodní festival.
Mám z této skutečnosti upřímnou radost. Měl jsem možnost aktivně si užívat oslav prvně v Londýně, poté v Malajsii a později v Číně. Vím, o čem mluvím.
Otázka 11. Co si myslíte o popularitě kultury čínských Svátků jara v mezinárodní komunitě?
JC: Myslím si, že jsem již odpověděl na otázku před chvílí.
Otázka 12. V Číně se festivaly pocházející ze Západu jako „Vánoce“ a „Valentýn“ staly velmi populární a staly se svátky pro stále více Číňanů. Cítíte během čínského lunárního nového roku atmosféru čínských Svátků jara? Jestli se slaví u vás čínský Nový rok nebo čínský Valentýn Čchi-si (7. sedmého lunárního měsíce čínského lunárního kalendáře)?
Příběh českého Krtečka je v Číně velmi populární a hojně se zpívala i čínská pop music s názvem „Pražské náměstí“ Nyní se čínsky učí stále více zahraničních přátel, mezi nimi i mladí lidé v Evropě, rozumějí čínské kultuře, mnozí z nich věří, že učení se čínštině a čínské kultuře je velmi důležitou investicí do jejich života. Někteří z nich se již věnují souvisejícím profesím nebo chodí do školy. Co si o tom myslíte?
JC: Jaká by nebyla politická situace, jaké by nebyly přírodní a člověkem vymyšlené a připravené hrozby, obrovské prostorové vzdálenosti a rozdíly v konceptech a systémech, studium Číny, její historie, kultury a současnosti bude i nadále pokračovat, byť třeba i neveřejně a bez podpory oficiálních politicky korektních médií. Totéž platí i pro výměny mezi Čínou a Českou republikou. Ty stále pokračují, i když na malém plamenu.
Osobně pracuji s češtinou 20 let. Asi před 15 lety, když jsem pracovala na dopisech posluchačů rozhlasu v češtině, vyjádřil jeden český posluchač svou lásku k čínským výrobkům tím, že jako příklad uvedl pár kožených bot z Číny, které si koupil. Věřil, že čínské výrobky jsou kvalitní a levné, mezi běžnými lidmi ve svém okolí jsou výrobky z Číny velmi oblíbené.
Vzhledem k tomu, že se čínská reforma a otevírání se světu stále posouvají kupředu, mezi Čínou a cizími zeměmi plynule proudí další charakteristické produkty. Minulou zimu byla v Evropě velmi nízká teplota, čínské elektrické přikrývky, nahřívací láhev na horkou vodou, ohřívače rukou a další „zimní artefakty“ jsou velmi vyhledávané Evropany. V posledních letech se čínský čaj, chilli omáčka, evropská čokoláda, šunka a další regionální speciality staly prostřednictvím platforem elektronického obchodu a čínsko-evropských nákladních vlaků součástí každodenního života obyčejných lidí v Číně. Tak bych se vás rád zeptala:
1. Máte doma něco z Číny? Co je to?
JC: Ano, mám nejenom telefon, ale i rádio, knihy, kvalitní kabát, košile, čaj a celou řadu památkových objektů a starých a nových vzpomínek.
2. Jak jste se k těmto věcem dostal? Kupoval jste si to sám nebo jste ho dostal jako dárek?
JC: Některé věci jsem si koupil během návštěv Číny, některé jsem dostal darem od známých, a také od oficiálních představitelů čínských orgánů a institucí.
3. Na co myslíte, když vidíte nebo používáte tyto věci?
JC: Myslím a přemýšlím, jak se dostat v době vysoké inflace, omezených financí a rychlých změn opět do Číny, abych tam načerpal sílu, energii a podpořil mladou generaci v důvěře na lepší zítřek. Životní zkušenost mi totiž napovídá, že dnes je hůře, než bylo včera, ale pořád ještě lépe, než bude zítra.
4. Pořídil jste si v posledních letech domů nějaké nové čínské předměty? Proč byly tyto položky pořízeny?
JC: Nejsem materiálně orientovaný člověk. Proto jsou moje akvizice předmětů omezené a omezují se pouze na čaj, bylinky v rámci TCM a oblekové doplňky. Jinak si cením všech cen, které se mi podařilo vyhrát nebo získat v rámci soutěží organizovaných Číňany, nebo jako ocenění mé publikační práce.
5. Doporučil byste Čínu nebo čínské věci ostatním?
JC: Ano. Proto se snažím připravit dvě mladé osoby na případná studia v Číně. Proto budu pokračovat v rámci možností v šíření a podpoře dvou čínských high tech produktů a bude-li z čínské strany zájem, pomohu v realizaci druhého TCM centra v Německu, podobného tomu v Bad Kötzing, na překrásném místě s výhledem na řeku Rýn, 45 minut od Frankfurtu.
6. Je ještě něco z Číny, co byste si přál mít?
JC: Ano. Mít možnost spolupracovat jako mentor formou spoluúčasti na systémovém intenzivním rozvoji lidských schopností mladých Číňanů, realizovat možnosti podpory mladých stáží v některých státech EU a samozřejmě realizovat TCM centrum v Německu, případně v Rakousku.
7. Byl jste v Číně? Jak jste se cítil v té době?
JC: Ano, byl, a to několikrát. Poprvé v roce 1983-84 privátně, později i služebně (prvně v 1992-1994) nebo na pozvání, například IDCPC. A cítil jsem se vždy dobře. A to i jako senior po účasti v maratonu v Šanghaji. Vše hlavní jsem popsal v knize Souhlasu netřeba (2016), 100 let KS (2021), Symposium (2023) a v mnoha článcích ve formě komentářů anebo veřejnosti určených analýzách.
8. Je pro vás Čína atraktivní? Jaké jsou hlavní aspekty, které vás přitahují?
JC: Odpověď na otázku vyplývá z předešlých mých odpovědí. Jeden z hlavních aspektů, které mě přitahují, představuje problematika mládeže. Ta představuje výzvu pro všechna státy světa. Zajímá mě návrat z mega měst do provincie a jak se implementuje etika a morálka v organizacích komunistické strany Číny.
9. Máte rád čínskou kulturu a jídlo? Jaké čínské kulturní symboly znáte? Chodíte obvykle jíst do čínských restaurací ve vaší zemi?
JC: Předpokládáme, že pod pojmem „kulturní symbol“ rozumíme vše, co popisuje a co slouží jako reprezentant myšlenky týkající se dané kultury. Kulturní symboly v takovém pojetí mohou mít vnitřní význam, jako je náboženská ikona, nebo mohou sloužit jako vnější reprezentace dané kultury, jako rozpoznatelná budova nebo styl oblékání. Proto kulturní symboly mohou být náboženské nebo duchovní, nebo mohou představovat ideologii nebo filozofii jazyka, hodnot a tradic dané kultury. Mezi kulturní symboly patří znaky, emblémy, gesta rukou, vlajky, zvířata a mnoho dalšího.
Číňané podle mé zkušenosti mají tendenci ctít tradice, ale také nekriticky přijímat mnoho částí západní populární kultury. Jeví se mi, že díky přetrvávajícímu vlivu konfucianismu patří k čínským zvykům silný smysl pro rodinu, hluboká úcta k hierarchii a smysl pro harmonii v konfliktu.
Všeobecně platí, že většinou se jedná o neverbální ilustrace přísloví, podobenství a maximy, které vykreslují filozofické myšlení a způsob života určité skupiny lidí.
Mým oblíbeným je Fénix, symbol harmonie a obnovy. V čínštině Fenghuang je mýtický pták, který v čínské kultuře kraluje mezi symboly zrození a života.
10. Přímé lety mezi Čínou a Českou republikou byly obnoveny v červnu 2024. Jaký vliv to podle vás má na výměny mezi Čínou a Českou republikou? Zvažoval byste vy nebo vaše rodina a přátelé přijet do Číny, abyste poznali místní zvyky a obyčeje?
JC: Je zcela určitě dobré, že přímý let byl obnoven. Nevím nic, o hospodářských a finančních parametrech rozhodnutí o obnově letů mezi Prahou a Pekingem. S ohledem na politickou situaci a vládou podporovanou sinofobii mám své pochybnosti o tom, že obnova přímých letů bude mít delší trvání. Přesto si přeji, aby čínská strana vydržela, byť i s vládní finanční podporou. Jak život učí: daleko ne vše řeší privátní kapitál a trh, především dnes. A co bude zítra, nikdo neví.
Co se mne týče, je mým přáním, možná i potřebou, alespoň ještě jednou navštívit Čínu, setkat se s několika známými, kterých si vážím a navštívit několik míst, která mám opravdu rád. Mezi ty nejoblíbenější patří například Dali City.
Nachází se v západním Yunnanu, přibližně 250 km severozápadně od hlavního města provincie Kunming, v přechodové oblasti mezi dramatickými údolími pohoří Hengduan na východním okraji Tibetské náhorní plošiny a výraznými horami západní části náhorní plošiny Yungui. Město na úrovni okresu obklopuje jezero Erhai mezi pohořím Cang na západě a horou Jizu na východě.
Dá-li život, cestu do Číny uskutečním na podzim tohoto roku. A bude-li přáno, tak i s mladým přítelem, studentem práv, který se učí čínsky a má předpoklady pro studium v Číně.
Poznámka k zamyšlení jak zamezit jaderné válce a sankcím
Téze 1: Vzhledem k tomu, že dolarový systém je přeshraniční, každý, kdo jej používá, by musel zaplatit transakční daň – provizi z každé dolarové platby ve výši například 1 %. Technicky to není obtížné, stačí změnit software pro platby v dolarech.
Toto 1 % stabilizuje dolarový systém, což je výhodné pro všechny jeho účastníky. Proč? Díky dolarovému systému byl Morgenthauův plán (transformace poválečného Německa v čistě agrární zemi) nahrazen Marshallovým plánem, po kterém se Německo (i v okleštěné podobě bez NDR) do roku 1960 dostalo z hlediska HDP na třetí místo na světě za Spojenými státy a SSSR.
Obrovské západní investice a technologie v Číně, stejně jako otevřené trhy pro čínské zboží, jsou také výsledkem dolarového systému, jehož ziskovost mohla být udržována pouze prostřednictvím jeho neustálé expanze. Všechny země, až na vzácné výjimky, dostaly silný impuls ve svém rozvoji, pokud k nim přišly dolarové investice a západní technologie.
Daň z dolarových transakcí je tedy velmi dobrým obchodem pro každého, kdo si chce udržet svou účast na mezinárodní dělbě práce a společném trhu založeném na dolarovém systému.
Téze 2: Než však bude možné vytvořit nový dolarový systém, musela by se organizovat a konat nová konference, podobná té brettonwoodské, na níž bude starý dolarový systém reformován a na jeho ustanoveních se shodnou všichni účastníci.
Nový dolarový systém s transakční daní pro všechny jeho účastníky lze proto nazvat symbiotickou unií, kdy jeden z účastníků takové unie má něco, co ostatní nemají, a naopak. Výsledkem je, že všichni jsou na sobě závislí a potřebují se navzájem:
– Spojené státy si udrží vedoucí postavení ve finančních institucích, a především v mezinárodních vypořádáních, za což si od ostatních účastníků tohoto obchodu vyberou daň z transakcí. Zároveň budou muset Spojené státy obětovat část svých trhů zboží z jiných zemí (politika merkantilismu naruby);
– Čína je lídrem v organizaci průmyslové výroby, t.č. vysoce závislá na zahraničních trzích. Vzhledem k tomu, že Spojené státy ovládají významnou část solventních trhů, Čína se pro přístup na tyto trhy zavazuje provádět všechny zahraniční ekonomické transakce pouze za americké dolary, což samozřejmě protiřečí současnému trendu a oficiální politice KS Číny.
– Rusko také souhlasí s tím, že všechna svá mezinárodní vypořádání bude provádět pouze v amerických dolarech, ale za určitých podmínek, což samozřejmě také protiřečí současnému trendu a oficiální politice Kremlu.
V důsledku toho všichni tři hlavní hráči stabilizují své ekonomiky, aniž by se uchylovali k válce jako k způsobu, jak dosáhnout nové globální rovnováhy moci.
Model pro přeformátování světa bez válek, by se mohl stát významným doplňkem konceptu sdílené budoucnosti, který se rovněž staví proti hegemonismu a obhajuje multipolární svět. Nový dolarový systém by zachoval vedoucí postavení USA ve finanční sféře, ale také udržel vedoucí postavení Číny v průmyslové výrobě a Rusko by obnovilo bezpečnost a normální vztahy s evropskými zeměmi.
Další konfrontace a pokus kolektivního Západu znovu si podmanit zbytek světa by objektivně nevedl k ničemu dobrému pro Západ – síly už nejsou stejné.
CMG CRI/gnews.cz-roz
Czech 
English