Dialog mezi Íránem a Spojenými státy: Otázky důvěry a historické narušení dohody

794

Od islámské revoluce v roce 1979, která svrhla proamerického šáha, jsou vztahy mezi Íránem a Spojenými státy trvale napjaté. Nepřátelství vůči Washingtonu se stalo jedním z hlavních pilířů íránského teokratického režimu. Nicméně ekonomické obtíže – především inflace, nezaměstnanost a nedostatek investic způsobený přísnými sankcemi – přiměly nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího k pragmatickému přístupu a podpoře jednání se Spojenými státy, včetně jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa po odstoupení USA od jaderné dohody z roku 2015 (JCPOA).

Chameneí se k jednání vyjádřil zdrženlivě: není prý „ani příliš optimistický, ani pesimistický“, čímž naznačil snahu umírnit očekávání veřejnosti. Přesto je patrné, že výsledek jednání bude mít zásadní dopad na íránskou budoucnost – a to i v případě, že Spojené státy budou íránským režimem následně vykresleny jako strana, která dohodu porušila.

Po pozitivně hodnocených rozhovorech v Ománu, které proběhly o víkendu, se očekávání íránské veřejnosti značně zvýšila. Obě strany souhlasily s pokračováním jednání dne 19. dubna, opět v Ománu.

Očekávání z dialogu

1. Diplomacie a deeskalace napětí

Írán očekává zmírnění napětí, zejména po jednostranném vystoupení USA z JCPOA v roce 2018. Cílem Teheránu je dosažení zrušení sankcí, které ochromily jeho ekonomiku. Naproti tomu Washington požaduje návrat Íránu k plnému plnění JCPOA, včetně omezení jaderného programu, a chce zároveň řešit íránský raketový program a činnost v regionu, kterou považuje za destabilizující.

2. Hospodářské úlevy

Hlavním cílem Íránu je obnovení ekonomických výhod, které plynuly z JCPOA, včetně vývozu ropy a přístupu k mezinárodním trhům. Spojené státy výměnou očekávají, že Írán omezí jaderný výzkum a přestane podporovat ozbrojené skupiny označované za teroristické organizace.

3. Zajištění nešíření jaderných zbraní

Írán trvá na právu obohacovat uran pro mírové účely v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT). Spojené státy naopak požadují zastavení všech aktivit přesahujících rámec JCPOA a záruky, že Írán neusiluje o získání jaderných zbraní.

4. Bezpečnostní stabilita v regionu

Írán požaduje snížení přítomnosti zahraničních vojsk na Blízkém východě, zejména amerických sil v Iráku, Sýrii a Perském zálivu. Očekává uznání svého vlivu v těchto regionech. USA si přejí, aby Írán ukončil podporu skupin jako Hizballáh a Hámás, a omezil vývoj balistických raket.

5. Lidská práva a politická reforma

Zatímco USA prosazují větší politické svobody a ukončení represí vůči opozici, Írán odmítá zahraniční zásahy do svého vnitřního systému. Kritiku lidských práv vnímá jako pokus oslabit jeho suverenitu.

Obavy z dialogu

1. Důvěra a minulé porušení dohod

Írán se obává, že Spojené státy opět své závazky poruší – jako tomu bylo při odstoupení od JCPOA za Trumpovy administrativy. USA naopak pochybují o transparentnosti íránského jednání, zejména pokud jde o vojenský jaderný výzkum a podporu ozbrojených skupin.

2. Regionální ambice a jaderný program

USA se obávají jaderného zbrojení Íránu a následné regionální jaderné eskalace. Írán naopak varuje, že dohody by mohly omezit jeho vliv v Iráku, Sýrii a Libanonu, čímž by byla ohrožena jeho geopolitická pozice.

3. Vnitřní politický odpor

Jak v Íránu, tak v USA existují silné politické proudy, které jakékoliv kompromisy kritizují. V Íránu hrají roli tvrdé frakce odmítající ustupovat „imperialistickým“ požadavkům, zatímco v USA čelí administrativa kritice za to, že vůbec jedná s Teheránem.

4. Nedostatek důvěry a efektivní komunikace

Obě strany se navzájem podezírají z taktizování a zneužívání jednání k získání časových nebo geopolitických výhod. Teherán se obává, že USA budou pouze prodlužovat sankce bez skutečných ústupků. Washington má strach, že Írán využívá jednání ke krytí skrytého vývoje jaderných kapacit.

5. Vliv spojenců a mezinárodní faktory

Írán je obezřetný vůči vlivu spojenců USA, zejména Izraele a Saúdské Arábie, kteří podle něj tlačí na přísnější postoj vůči Teheránu. USA se obávají rostoucí spolupráce Íránu s Ruskem a Čínou, což by mohlo ohrozit jejich postavení v regionu i ve světě.

Závěr

Dialog mezi Íránem a Spojenými státy nabízí významnou příležitost ke snížení napětí a posílení stability v regionu, zároveň však nese značná rizika. Očekávání obou stran – od ekonomických reforem po bezpečnostní záruky – jsou zatížena historickými křivdami, nedostatkem důvěry a domácími politickými tlaky. Úspěch jednání bude záviset na schopnosti obou stran překonat rozdíly a vytvořit důvěryhodné a trvalé dohody.

Autor: Zaheer Alam (překlad a úprava: Jan Vojtěch)