TEL AVIV – Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy vstoupila v neděli v platnost s téměř tříhodinovým zpožděním, a přerušila tak patnáctiměsíční válku, která na Blízkém východě přinesla zkázu a zásadní politické změny. Obyvatelé a zdravotnický pracovník v Gaze uvedli, že zhruba půl hodiny před konečným zavedením příměří nebyly slyšet žádné nové boje ani vojenské údery. Podle palestinských zdravotníků izraelské nálety a dělostřelecké útoky zabily 13 Palestinců mezi 0630 GMT, kdy mělo příměří vstoupit v platnost, a 0915 GMT, kdy skutečně vstoupilo v platnost.
Izrael ze zpoždění obvinil Hamás poté, co palestinská militantní skupina neposkytla jmenný seznam prvních tří rukojmích, kteří měli být podle dohody propuštěni. Hamás zpoždění přičítal „technickým“ důvodům, aniž by upřesnil, o jaké důvody se jedná. Palestinský představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že ke zpoždění došlo proto, že zprostředkovatelé požadovali 48 hodin „klidu“ před zavedením příměří. Nicméně pokračující izraelské údery až do stanoveného termínu předložení seznamu zkomplikovaly.
Dvě hodiny po uplynutí lhůty Hamás uvedl, že odeslal seznam jmen, jehož přijetí izraelští představitelé potvrdili. Hamás jmenoval rukojmí, která měl v neděli propustit, jako Romiho Gonena, Dorona Steinbrechera a Emily Damariovou.
Izrael tato jména bezprostředně nepotvrdil Velmi očekávaná dohoda o příměří by mohla přispět k ukončení války v Gaze, která začala poté, co Hamás, který toto malé pobřežní území ovládá, zaútočil 7. října 2023 na Izrael a podle izraelských úřadů zabil přibližně 1 200 lidí. Izraelská reakce proměnila velkou část Gazy v trosky, což mělo podle údajů zdravotnických úřadů v Gaze za následek téměř 47 000 mrtvých Palestinců. Válka rovněž odstartovala konfrontaci na celém Blízkém východě mezi Izraelem a jeho úhlavním nepřítelem Íránem, který podporuje Hamás a další protiizraelské a protiamerické polovojenské skupiny v celém regionu.
Izraelské síly se začaly stahovat z oblastí Rafahu v Gaze k Filadelfské cestě podél hranice mezi Egyptem a Gazou, informovala v neděli brzy ráno média podporující Hamás. Třístupňová dohoda o příměří následovala po měsících přerušovaných jednání, která zprostředkovaly Egypt, Katar a Spojené státy, a byla uzavřena těsně před inaugurací nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa 20. ledna.
Její první fáze potrvá šest týdnů, během nichž bude 33 ze zbývajících 98 rukojmích – žen, dětí, mužů starších 50 let, nemocných a zraněných – propuštěno výměnou za téměř 2 000 palestinských vězňů a zadržených. Mezi nimi je 737 mužů, žen a mladistvých vězňů, z nichž někteří jsou členy militantních skupin odsouzených za útoky, při nichž zahynuly desítky Izraelců, a také stovky Palestinců z Gazy zadržovaných od vypuknutí války.
První tři rukojmí jsou ženy, které by měly být propuštěny prostřednictvím Červeného kříže v neděli. Výměnou za každého z nich má být propuštěno 30 palestinských vězňů držených v izraelských věznicích. Podle podmínek dohody bude Hamás informovat Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) o místě setkání uvnitř Gazy, zatímco MVČK by měl zamířit na místo, aby rukojmí vyzvedl, řekl agentuře Reuters úředník zapojený do procesu.
Co bude v Gaze následovat, však zůstává nejasné, protože neexistuje komplexní dohoda o poválečné budoucnosti enklávy, jejíž obnova si vyžádá miliardy dolarů a roky práce. A přestože deklarovaným cílem příměří je válku zcela ukončit, může se snadno opět rozpadnout. Hamás, který ovládal Gazu téměř dvě desetiletí, přežil, přestože ztratil své nejvyšší vedení a tisíce bojovníků.
Izrael slíbil, že nedovolí Hamásu vrátit se k moci, a vyklidil rozsáhlá území uvnitř Gazy, což je krok, který je všeobecně považován za krok k vytvoření nárazníkové zóny, která umožní jeho jednotkám volně zasahovat proti hrozbám v enklávě. V Izraeli může návrat rukojmích zmírnit část hněvu veřejnosti proti Netanjahuovi a jeho pravicové vládě kvůli bezpečnostnímu selhání ze 7. října.
news.cgtn.com / foto: un.org / gnews.cz-jav
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German