Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi. Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního institutu SYRI.
Pro udržení učitelů v profesi je důležité dostatečné finanční ohodnocení, složení studentského sboru, pedagogické vedení a inovativnost školy. Tolik diskutovaný plat v posledních třech letech průměrně rostl u kantorů rychleji než u ostatních zaměstnanců. Nárůst však pocítili zejména starší učitelé. Učitelé starší 55 let dostávají o 25 % více než učitelé mladší 35 let.
„Česká vzdělávací politika by se proto měla zaměřit nejen na obecné zvyšování platů učitelů, ale také na úpravu těchto nárůstů v průběhu pedagogické kariéry. Nástupní plat může být důležitý pro udržení mladých v profesi, zatímco v pozdějších fázích jejich kariéry ovlivňují rozhodnutí jiné faktory,“ uvedla Straková.
Vědkyně SYRI ve své studii, kterou publikoval International Journal of Educational Management, poukázaly na důležitost leadershipu. „Ve školách, kde ředitel podporuje své učitele a stará se o jejich profesní rozvoj, mají učitelé větší tendenci setrvávat než tam, kde vedení tuto funkci nevykonává,“ uvedla Straková.
Od kvalitního ředitele se odvíjí spokojenost učitelského sboru, což se projevuje mj. tím, jak pedagogové vnímají své povolání. V tom je ale problém, protože český vzdělávací systém se vyznačuje nebývale vysokou mírou autonomie škol. V důsledku pak ředitelům na vedení vzdělávání zbývá jen málo času a v mnoha případech to ani nepovažují za svůj primární úkol.
„Důležitost leadershipu pro udržení učitelů v profesi je klíčová pro změnu pohledu na roli ředitele. To se jasně ukázalo v době pandemie covid-19. Učitelé, kteří cítili podporu vedení školy, byli se svou prací spokojenější a méně často opouštěli profesi,“ doplnila Straková s tím, že rozhodnutí setrvat v profesi je dále podmíněno podílem sociálně a ekonomicky znevýhodněných žáků.
Záměr odejít je také vyšší ve školách s vyšším nedostatkem vybavení (školních zdrojů) a ve školách s nižší úrovní inovativnosti. „Čím méně inovativní, a tím pádem rigidnější škola je, tím vyšší je tendence k odchodu z profese,“ dodala Straková. Nedostatek školních zdrojů či místa také negativně ovlivňuje mladé kantory v otázce, zda u profese zůstat, či nikoliv.Starší učitelé naproti tomu mají tendenci opouštět profesi u škol s nedostatečným pedagogickým vedením.
Vědkyně vycházely z dat shromážděných ve výzkumu českých učitelů realizovaném v roce 2021 v rámci projektu Důvody nenastoupení absolventů pedagogických fakult do profese učitele / pedagogického pracovníka řešeného na Pedagogické fakultě UK v letech 2020-2022 na stejných školách jako výzkum OECD TALIS z roku 2018. Obě časové řady jim pomohly posoudit ochotu učitelů setrvat v profesi. Učitelé odpovídali na otázky týkající se jejich autonomie, možnosti podílet se na rozhodování školy, vztahů mezi učiteli a mezi učiteli a studenty, pracovní spokojenosti učitelského sboru, míry stresu mezi učiteli a inovativnosti školy.
SYRI/ gnews – RoZ
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay
Czech 
English