Země Evropské unie závodí s časem, aby přesvědčily Maďarsko k obnovení sankcí, které Evropská unie uvalila na více než 2400 osob a subjektů, převážně z Ruska, v reakci na plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Odpor Maďarska dostal EU do situace maximálního napětí necelých 72 hodin před vypršením platnosti jednotlivých sankcí. Sankce musí být každých šest měsíců jednomyslně obnoveny.
Veto se odehrávalo po celý týden na schůzkách velvyslanců. Po neúspěšných pokusech v pondělí a ve středu se vyslanci znovu sešli ve čtvrtek v naději, že se podaří najít průlom. K tomu však nedošlo.
Maďarsko požadovalo vyškrtnutí několika jmen z černé listiny, sdělilo Euronews několik diplomatů. Jména nebyla zveřejněna. Rádio Svobodná Evropa již dříve zveřejnilo totožnost sedmi oligarchů, včetně Michaila Fridmana a Dmitrije Mazepina, a ruského ministra sportu jako součást žádosti Maďarska.
Patová situace staví blok do mimořádného napětí: sankce vyprší v sobotu ve 23:59 SEČ a neexistuje žádný okamžitý plán B, který by je nahradil.
Velvyslanci se mají sejít v pátek dopoledne, i když vzhledem k tempu, jakým čas běží, není vyloučen další pokus ještě předtím.
„Na plánu A pracujeme na plné obrátky,“ řekl diplomat obeznámený s procesem. „Ještě je čas, aby se plán A uskutečnil. Nerad bych se pouštěl do spekulací.“
„Držím palce úspěšnému výsledku,“ dodal diplomat.
Tato sága je již druhým případem během tří měsíců, kdy vláda Viktora Orbána přivedla Brusel do úzkých hrozbou zrušení sankčního režimu, který blok pracně budoval od února 2022.
V lednu se ohradila proti sektorovým částem, které zahrnují rozsáhlé zákazy týkající se ropy, uhlí, technologií, financí, luxusního zboží, dopravy a vysílání a zmrazení aktiv ve výši 210 miliard eur z ruské centrální banky. Budapešť nakonec ustoupila.
Tentokrát se zaměřila na černou listinu, která zahrnuje stovky vojenských velitelů, vládních úředníků, oligarchů, propagandistů a žoldnéřů Wagnerovy skupiny a mimo jiné i prezidenta Vladimira Putina a jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Černá listina je rovněž zaměřena na stovky ruských společností z vojenského, bankovního, dopravního, energetického, diamantového, leteckého, IT, telekomunikačního a mediálního sektoru.
Maďarsko tvrdí, že inaugurace Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA a jeho úsilí o uzavření mírové dohody si zaslouží přehodnocení podpory EU Ukrajině a sankcí EU vůči Rusku.
Tento postoj nesdílejí ostatní členské státy, které se domnívají, že tlak na Moskvu by měl pokračovat po celou dobu trvání války. Chtějí také prosazovat strategii „mír skrze sílu“, aby posílily postavení Ukrajiny při jednáních a vytvořily ozbrojené síly země jako účinnou bezpečnostní záruku.
Orbán s mantrou „mír prostřednictvím síly“ nesouhlasí a minulý týden zabránil přijetí společných závěrů o Ukrajině na závěr zvláštního summitu EU a donutil své kolegy lídry zveřejnit přiložený „výtah“, který podepsalo 26 zemí.
„Maďarsko má k Ukrajině jiný strategický přístup,“ uvedl předseda Evropské rady António Costa. „To znamená, že Maďarsko je mezi sedmadvacítkou izolováno. Respektujeme postoj Maďarska, ale je to jeden z 27 států. A 26 je více než jedno.“
Výrazné politické rozdíly se projevily během jednání mezi velvyslanci, přičemž Maďarsku se tento týden podařilo zablokovat překlopení nejméně třikrát.
Veto přišlo dva dny poté, co američtí a ukrajinští představitelé oznámili významný pokrok ve svých jednáních, což zmírnilo napětí mezi oběma stranami.
Ukrajina uvedla, že je připravena zavést dočasné třicetidenní příměří za předpokladu, že Rusko bude recipročně souhlasit, zatímco USA souhlasily s okamžitým zrušením pozastavení vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem, což vyvolalo zděšení v Bruselu.
„Míč je na straně Ruska,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio.
V reakci na to Vladimir Putin požádal o vyjasnění určitých „nuancí“, například jak bude příměří monitorováno na místě, než se k návrhu zaváže.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že již pracuje na 17. balíčku sankcí proti Rusku.
euronews/ gnews.cz – RoZ