Zatímco britský představitel Keir Starmer potvrdil, že je připraven zvážit vyslání britských sil na Ukrajinu po boku ostatních, německý představitel Olaf Scholz označil tuto myšlenku za „předčasnou“.
Po třech hodinách mimořádných jednání v Elysejském paláci v Paříži zůstali evropští lídři bez společného názoru na možné mírové jednotky poté, co americká diplomatická blamáž na Ukrajině minulý týden uvrhla kdysi solidní transatlantickou alianci do zmatku.
Zasedání, které hostil francouzský prezident Emmanuel Macron, se zúčastnili vedoucí představitelé Německa, Spojeného království, Itálie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska. Připojili se k nim rovněž šéf NATO Mark Rutte, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Rady EU António Costa.
Došlo k roztržce s některými zeměmi EU, jako je Polsko, které uvedly, že si nepřejí, aby jejich vojenský otisk byl na ukrajinské půdě. Macron byl nezávazný.
Britský premiér Keir Starmer vyzval k podpoře USA a zároveň potvrdil, že je připraven zvážit vyslání britských sil na ukrajinskou půdu po boku dalších, „pokud bude uzavřena trvalá mírová dohoda“.
Zdůraznil, že transatlantická vazba má i nadále zásadní význam. „Musí existovat americká záloha, protože americká bezpečnostní záruka je jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ řekl.
Nizozemský premiér Dick Schoof připustil, že Evropané „musí dospět ke společnému závěru, čím můžeme přispět. A tak nakonec získáme místo u stolu,“ a dodal, že ‚pouhé sezení u stolu bez přispění nemá smysl‘.
Dodal, že „pokud bezpečnostní záruky znamenají, že jsou zapotřebí evropské jednotky, pak si myslím, že by Nizozemsko mělo přinejmenším vstoupit do diskuse“.
„Předčasné“ nasazení pozemních vojáků
Německý kancléř Olaf Scholz, který zdůraznil rozpory mezi mnoha státy ohledně možných příspěvků vojáků, prohlásil, že řeči o nasazení vojáků na zemi jsou „předčasné“.
„Je to velmi nevhodné, abychom to řekli na rovinu a upřímně: ani nevíme, jaký bude výsledek“ případných mírových jednání, dodal.
Evropské země se však po letech stížností USA přiklánějí k posilování svých ozbrojených sil, kde se dá, a většina z nich zvýšila výdaje na obranu na 2 % hrubého domácího produktu, ale cesta k dosažení 3 % je nejasná.
„Nastal čas pro mnohem větší schopnost Evropy bránit se,“ řekl polský premiér Donald Tusk. „V otázce zvyšování výdajů na obranu zde panuje jednota. Je to naprostá nutnost.“ Polsko vydává na obranu více než 4 % svého HDP, což je více než kterýkoli jiný člen NATO.
Minulý týden viceprezident USA JD Vance a ministr obrany Pete Hegseth zpochybnili jak bezpečnostní závazky Evropy, tak její základní demokratické principy.
Macron, který se dlouhodobě zasazuje o silnější evropskou obranu, uvedl, že jejich štiplavé výtky a hrozby nespolupráce tváří v tvář vojenskému nebezpečí působí jako šok pro systém.
Bod zlomu nastal, když se Trump rozhodl převrátit léta politiky USA a zahájil rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v naději na ukončení rusko-ukrajinské války.
Krátce před pondělní schůzkou v Paříži Macron s Trumpem hovořil, ale Macronova kancelář nechtěla podrobnosti o dvacetiminutové diskusi zveřejnit.
euronews/ gnews.cz – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German