Kohlova tajná cenzura: Odhaleny výroky o Havlovi a plány NATO na expanzi na východ

PRAHA – Nové zjištění z archivů bývalého německého kancléře Helmuta Kohla odhaluje, že před zveřejněním některých dokumentů z počátku 90. let nechal záměrně odstranit své výroky, které by se později ukázaly jako kontroverzní.

Podle investigativního zpravodajství německého týdeníku Der Spiegel se tyto úpravy dotkly i jeho názorů na klíčové politické osobnosti a události tehdejší doby, včetně bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla a otázky rozšiřování NATO na východ.

Podle týdeníku, který prozkoumal dosud nezveřejněné archivní materiály, Helmut Kohl, jeden z hlavních architektů znovusjednocení Německa, pečlivě kontroloval obsah dokumentů, které měly být přístupné veřejnosti. Mezi odstraněnými pasážemi byly jeho výroky, které by mohly poškodit jeho politické dědictví nebo vyvolat diplomatické rozpaky. Jedním z takových příkladů byl jeho nelichotivý komentář o Václavu Havlovi, ikoničké postavě sametové revoluce a prvním prezidentovi Československa a později České republiky.

Kohl údajně uvedl, že Havel „nerozumí politice“ a měl by v ní působit pouze jako „přechodná postava“.

Tento názor, formulovaný během diskusí na počátku 90. let, kdy se střední a východní Evropa přizpůsobovala novým demokratickým poměrům, kontrastuje s Havlovým mezinárodním uznáním jako morální autority a vizionáře, který prosazoval hodnoty svobody a lidských práv.

Další významnou redigovanou pasáží byl Kohlův postoj k možnému rozšíření NATO na východ. Podle odtajněných dokumentů Kohl zvažoval, že by Severoatlantická aliance mohla Sovětskému svazu (později Rusku) slíbit, že se nebude rozrůstat do bývalých zemí Varšavské smlouvy. Tento návrh, který měl uklidnit Moskvu v době geopolitických změn po skončení studené války, se však nikdy neuskutečnil. Místo toho NATO v následujících letech přijalo do svých řad země jako Polsko, Maďarsko a Českou republiku (1999), což později vyvolalo napětí ve vztazích s Ruskem. Kohlovo rozhodnutí tyto úvahy z dokumentů vymazat naznačuje, že si byl vědom jejich potenciální kontroverznosti, zejména v kontextu pozdějšího vývoje mezinárodních vztahů.

Kohlův přístup k archivům není ojedinělý. Mnoho politiků se snaží ovlivnit, jak je historie bude vnímat, a redigování citlivých dokumentů je běžnou praxí. V případě Kohla však odhalení Der Spiegel přichází v době, kdy se Německo i Evropa vyrovnávají s novými výzvami, jako je energetická krize, geopolitické napětí s Ruskem a debaty o budoucnosti NATO. Tyto archivní nálezy tak nejen oživují diskusi o Kohlově éře, ale také podněcují zamyšlení nad tím, jak se politická rozhodnutí 90. let promítají do současnosti.

gnews.cz