Německé rozhodující hlasování je prvním testem nedávno reformovaného volebního zákona

108

Téměř 60 milionů voličů v Německu se v neděli vydá k volebním urnám, aby zvolili nový Spolkový sněm, přičemž největší volební blok tvoří konzervativní křesťanští demokraté (CDU/CSU) Friedricha Merze.

Oživení největší evropské ekonomiky a zpřísnění kontroly přistěhovalectví jsou dvě hlavní témata, která jsou v centru pozornosti před hlasováním, které se mělo uskutečnit koncem tohoto roku, ale bylo urychleno poté, co se loni v listopadu rozpadla trojkoalice vedená kancléřem Olafem Scholzem.

Německý volební systém je však notoricky známý svou složitostí, a proto je pro mnohé obtížné zpracovat výsledky, které se objeví během volební noci.

Letos poprvé vstoupí v platnost také nově reformovaný volební zákon, který má zmenšit přebujelý Bundestag a přináší nenápadné, ale potenciálně zásadní změny v rozdělování křesel v parlamentu.

Jak hlasování probíhá?

Volby do Spolkového sněmu (Bundestagu) se konají každé čtyři roky.

Voleb se mohou zúčastnit osoby starší 18 let a volební urny se otevírají mezi 8.00 a 18.00 místního času, přičemž mnoho voličů se rozhodne odevzdat svůj hlas poštou ještě přede dnem voleb.

Voliči nevolí přímo svého kancléře, ale výsledek hlasování nakonec určí, kdo bude vládnout a kdo dostane tuto funkci. Kandidáty na kancléře před volbami staví také strany.

Na každém hlasovacím lístku jsou dva hlasy.

První hlas neboli „Erststimme“ je pro kandidáta, který kandiduje ve volebním obvodu nebo volebním okrsku voliče – těch je v celém Německu 299. Kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů, získává na základě systému „první volba“ jedno ze 630 křesel v parlamentu.

Druhý hlas neboli „Zweitstimme“ je určen pro politickou stranu kandidující ve spolkové zemi voliče. Tento hlas je považován za nejdůležitější, protože určuje, jak se na základě poměrného zastoupení rozdělí křesla ve Spolkovém sněmu mezi jednotlivé strany.

Co je to 5% klauzule?

Má to však jeden háček: strana nemůže být zastoupena ve Spolkovém sněmu, pokud nezíská 5 % hlasů ve druhém celostátním hlasování nebo pokud si nezajistí tři přímo zvolené kandidáty v prvním hlasování.

V roce 2021 se Levice těsně dostala do Spolkového sněmu, přestože nedosáhla 5% hranice, ale díky tomu, že si zajistila tři přímo zvolené kandidáty v okresním hlasování.

Pravidlo 5 % má zabránit politické roztříštěnosti a legislativnímu patu.

V letošním roce se kolem 5% hranice pohybují tři strany – probyznysoví Svobodní demokraté (FDP), Levice a Svaz Sahry Wagenknechta (BSW). To, zda této hranice dosáhnou, může mít rozhodující vliv na rozdělení mandátů a ovlivnit snahy o vytvoření většinové koalice.

Pokud se těmto třem stranám nepodaří dosáhnout 5% hranice, mohla by se zvýšit pravděpodobnost vzniku dvoustranné koalice.

Co jsou to takzvaná „převislá křesla“ a proč se ruší?

V minulosti vznikala dodatečná křesla ve Spolkovém sněmu, tzv. převislá křesla, když strana získala více přímo volených kandidátů, než kolik mandátů si zajistila ve druhém hlasování. Tato dodatečná křesla mají za úkol přijmout tyto poslance a „vyrovnat“ rozdělení křesel v parlamentu.

Takzvaný „Überhang“ neboli „převislý“ mandát je jedním z nejkontroverznějších aspektů německého volebního systému.

Znamená to, že Bundestag se v posledních letech rozrůstá a po hlasování v roce 2021 dosáhne rekordního počtu 735 křesel.

Znamenalo to také, že minulé koalice se těšily mnohem pohodlnější většině, než kdyby převislý mandát neexistoval. Tak tomu bylo v roce 2002, kdy rudozelená koalice vedená sociálnědemokratickým kancléřem Gerhardem Schröderem těžila z polštáře převisu mandátů.

V těchto volbách poprvé vstoupí v platnost nový volební zákon, který převislý mandát odstraňuje.

Ten omezí počet křesel ve Spolkovém sněmu na 630 a také znamená, že někteří vítězové obvodů mohou o křeslo přijít, pokud jejich strana nezíská dostatečný počet hlasů.

Jak se sestavuje vláda?

Po přidělení mandátů zahájí stranické skupiny jednání o vytvoření většinové koalice. Tento proces může trvat týdny, ne-li měsíce.

Koaličním sestavám se často přezdívá podle stranických barev.

Tentokrát byla jako možná označována tzv. velká koalice mezi středopravicovou CDU/CSU a středolevicovou SPD, dále „keňská koalice“ (CDU, SPD, Zelení) a „německá koalice“ (CDU, SPD, FDP).

Jak se volí kancléř?

Kandidáta na kancléře navrhuje německý prezident, v současnosti Frank-Walter Steinmeier, obvykle po dohodě s koaličními stranami.

O tom, kdo stane v čele spolkové vlády, však nakonec rozhoduje Spolkový sněm, neboť kandidát na kancléře musí před nástupem do funkce získat hlasy nadpoloviční většiny členů Spolkového sněmu.

Pokud kandidát nezíská většinu v prvním kole, koná se druhé kolo. Pokud ani v něm neuspěje, má Spolkový sněm 14 dní na to, aby zvolil jiného kandidáta na kancléře.

Sledujte německé volby v přímém přenosu na Euronews v neděli 23. února od 17.30 hodin středoevropského času.

euronews/ gnews.cz – RoZ

ILUSTRAŠNÍ FOTO – Xinhua