Čínský ministr zahraničí Wang Yi (v první řadě), který je zároveň členem politbyra Ústředního výboru KS Číny, pózuje na fotografii se zástupci palestinských frakcí v Pekingu 23. července 2024. /Čínské ministerstvo zahraničí
V době, kdy počet palestinských obětí izraelských útoků na Pásmo Gazy, které začaly v říjnu loňského roku, vzrostl na téměř 39 000, se v Pekingu konal třídenní dialog o usmíření. V úterý byl tento dialog ukončen podpisem Pekingské deklarace, kterou podepsali vysocí představitelé 14 palestinských frakcí. Čínský ministr zahraničí Wang Yi označil tento krok za historický milník pro Palestinu.
V Pekingské deklaraci se frakce dohodly na národní jednotě v rámci Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Wang zdůraznil, že klíčovým výsledkem je vytvoření prozatímní vlády národního usmíření a potvrzení OOP jako jediného legitimního zástupce palestinského lidu. Deklarace rovněž podporuje vytvoření nezávislého palestinského státu v souladu s rezolucemi OSN.
Odborníci označili tento úspěch za další významné diplomatické vítězství Číny v podpoře míru na Blízkém východě. Tento krok následuje po čínském zprostředkování zklidnění vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem v březnu 2023. Wang rovněž poblahopřál k úspěchu dialogu a podpisu deklarace.
Rong Ying z Čínského institutu mezinárodních studií považuje podpis Pekingské deklarace za milník v palestinském usmíření. Je to poprvé od začátku palestinsko-izraelského konfliktu 7. října 2023, kdy frakce dosáhly dohody o usmíření. Jü Kuo-čching z Čínské akademie sociálních věd zdůraznil, že usmíření je zásadní pro jednotný postoj Palestiny na mezinárodní scéně a pro ukončení konfliktu v Gaze.
Kromě toho Čína navrhla, aby Palestina získala status plnoprávného člena OSN. Palestina je od listopadu 2012 nečlenským pozorovatelským státem OSN, přičemž ji do června 2024 uznalo téměř 150 zemí, včetně Číny.
Poslední kolo rozhovorů se konalo po jednáních mezi Fatahem a Hamásem, které se uskutečnily v Pekingu. Zástupci frakcí ocenili úsilí Číny o podporu palestinského usmíření. Jü Kuo-čching poznamenal, že pouze Čína byla schopna sjednotit různé frakce a zdůraznil, že Čína se neřídí vlastními zájmy, ale usiluje o mír a stabilitu v regionu.