foto: nato.int
Na fotografii zleva doprava: generál Christopher G. Cavoli (vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě) s admirálporučíkem Robem Bauerem (předseda Vojenského výboru NATO) a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem
Bývalý nizozemský premiér vystřídá Jense Stoltenberga v době, kdy dvě z hlavních mocností Aliance, Spojené státy a Francie, zažívají velkou nejistotu. Spojenci mají 9. července uspořádat summit ve Washingtonu.
Výročí a zcela nový generální tajemník. Ve Washingtonu, kde v úterý 9. července večer začíná každoroční dvoudenní summit Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), oslaví 32 spojenců 75 let obranné architektury evropského kontinentu. Zároveň oslaví jmenování 57letého Marka Rutteho do funkce generálního tajemníka, ke kterému došlo 26. června na základě konsensu. Liberální bývalý nizozemský premiér převezme 1. října funkci po Noru Jensi Stoltenbergovi, který v čele NATO strávil deset let.
Již rok a půl chce prezident Spojených států svěřit otěže organizace tomuto politikovi, který má zkušenosti s kompromisy a je schopen ustoupit, aby spojenci našli společné postoje. “Joe Biden ho dvakrát požádal, aby se o tuto funkci ucházel,” svěřil se americký zdroj blízký Bílému domu. Mark Rutte to však tvrdošíjně odmítal. V létě 2023, poté, co oznámil demisi své vlády, americké administrativě sdělil, že pokud ho prezident požádá znovu, jeho odpověď bude jiná.
Toto jmenování neproběhlo hladce. Zatímco hlavní spojenci, Paříž, Berlín a Londýn, ho rychle podpořili, nizozemský lídr musel přesvědčit Ankaru a Budapešť, dvě hlavní města, s nimiž bývalý nizozemský premiér neměl zrovna dobré vztahy. Recep Tayyip Erdogan rychle souhlasil, ale Viktor Orbán udržoval napětí až do poloviny června, kdy Jens Stoltenberg dosáhl dohody o vyjmutí Maďarska z financování balíčku vojenské podpory pro Ukrajinu, který chce NATO zavést letos na podzim. Mark Rutte zároveň Viktoru Orbánovi potvrdil, že pokud se stane generálním tajemníkem, bude tuto dohodu respektovat.
lemonde.fr/nato.int/gnews.cz-jav_07
Czech 
English