Dnes, 21. listopadu 2024, vydal předkládací senát I Mezinárodního trestního soudu (dále jen „Soud“) ve složení pro situaci ve Státě Palestina, jednomyslně dvě rozhodnutí, kterými zamítl námitky Státu Izrael (dále jen „Izrael“) podané podle článků 18 a 19 Římského statutu (dále jen „Statut“). Vydal rovněž zatykače na Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta.
Rozhodnutí o žádostech Státu Izrael
Dne 26. září 2024 rozhodl senát o dvou žádostech předložených Izraelem. V první žádosti Izrael zpochybnil příslušnost Soudu k řešení situace ve Státě Palestina obecně a konkrétněji k řešení situace izraelských státních příslušníků na základě čl. 19 odst. 2 statutu. Ve druhé žádosti Izrael požadoval, aby senát nařídil prokuratuře, aby jeho orgánům předložila nové oznámení o zahájení vyšetřování podle čl. 18 odst. 1 statutu. Izrael rovněž požádal komoru, aby v dané situaci zastavila veškerá řízení před Soudem, včetně projednávání žádostí o vydání zatykače na Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta, které předložila prokuratura dne 20. května 2024.
Pokud jde o první výzvu, senát konstatoval, že uznání příslušnosti soudu ze strany Izraele se nevyžaduje, neboť soud může vykonávat svou příslušnost na základě územní příslušnosti Palestiny, jak určil předkládající senát I v předchozím složení. Komora se dále domnívala, že podle čl. 19 odst. 1 Statutu nejsou státy oprávněny zpochybnit pravomoc Soudu podle čl. 19 odst. 2 před vydáním zatykače. Námitka Izraele je tedy předčasná. Tím nejsou dotčeny případné budoucí námitky proti příslušnosti Soudu a/nebo přípustnosti jakéhokoli konkrétního případu.
Rozhodnutí o izraelské námitce proti pravomoci Soudu podle čl. 19 odst. 2 Římského statutu
Komora rovněž zamítla žádost Izraele podle čl. 18 odst. 1 statutu. Komora připomněla, že prokuratura oznámila Izraeli zahájení vyšetřování v roce 2021. V té době se Izrael navzdory žádosti o objasnění ze strany Prokuratury rozhodl nepokračovat v žádosti o odklad vyšetřování. Dále měl senát za to, že parametry vyšetřování v dané situaci zůstaly stejné, a v důsledku toho nebylo nutné žádné nové oznámení Státu Izrael. S ohledem na to soudci shledali, že neexistuje důvod pro zastavení projednávání žádostí o vydání zatykače.
Rozhodnutí o žádosti Izraele o vydání příkazu prokuratuře, aby podala oznámení podle čl. 18 odst. 1
Zatýkací rozkazy
Komora vydala zatykače na dvě osoby, Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta, za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané nejméně od 8. října 2023 do nejméně 20. května 2024, tedy do dne, kdy obžaloba podala žádosti o vydání zatykače.
Zatykače jsou klasifikovány jako „tajné“, aby byli chráněni svědci a zajištěn průběh vyšetřování. Komora se však rozhodla níže uvedené informace zveřejnit, neboť se zdá, že jednání podobné tomu, které je předmětem zatykače, stále probíhá. Kromě toho se senát domnívá, že je v zájmu obětí a jejich rodin, aby byly o existenci zatykačů informovány.
Na začátku se senát domníval, že údajné jednání pana Netanjahua a pana Gallanta spadá do pravomoci Soudního dvora. Komora připomněla, že již v předchozím složení rozhodla, že pravomoc Soudního dvora se v dané situaci vztahuje na pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma. Kromě toho senát odmítl využít své diskreční pravomoci proprio motu k určení přípustnosti obou případů v této fázi. Tím není dotčeno případné určení příslušnosti a přípustnosti případů v pozdější fázi.
Pokud jde o trestné činy, Komora shledala rozumné důvody domnívat se, že pan Netanjahu, narozený 21. října 1949, předseda vlády Izraele v době příslušného jednání, a pan Gallant, narozený 8. listopadu 1958, ministr obrany Izraele v době údajného jednání, nesou trestní odpovědnost za následující trestné činy jako spolupachatelé za to, že se činů dopustili společně s dalšími osobami: válečný zločin vyhladovění jako způsob vedení války; a zločiny proti lidskosti vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy.
Komora rovněž shledala oprávněné důvody domnívat se, že pan Netanjahu a pan Gallant nesou trestní odpovědnost jako civilní nadřízení za válečný zločin úmyslného vedení útoku proti civilnímu obyvatelstvu.
Údajné trestné činy
Komora shledala přiměřené důvody domnívat se, že v rozhodné době platilo mezinárodní humanitární právo týkající se mezinárodního ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Je tomu tak proto, že se jedná o dvě vysoké smluvní strany Ženevských úmluv z roku 1949 a že Izrael okupuje přinejmenším část Palestiny. Komora rovněž zjistila, že právo týkající se nemezinárodního ozbrojeného konfliktu se vztahovalo na boje mezi Izraelem a Hamásem. Komora zjistila, že údajné jednání Netanjahua a Gallanta se týkalo činnosti izraelských vládních orgánů a ozbrojených sil proti civilnímu obyvatelstvu v Palestině, konkrétně civilistům v Gaze. Týkalo se tedy vztahu mezi dvěma stranami mezinárodního ozbrojeného konfliktu, jakož i vztahu mezi okupační mocností a obyvatelstvem na okupovaném území. Z těchto důvodů, pokud jde o válečné zločiny, považoval senát za vhodné vydat zatykače podle práva mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Komora rovněž zjistila, že údajné zločiny proti lidskosti byly součástí rozsáhlého a systematického útoku proti civilnímu obyvatelstvu Gazy.
Komora měla za to, že existují rozumné důvody domnívat se, že obě osoby úmyslně a vědomě připravily civilní obyvatelstvo v Gaze o předměty nezbytné k přežití, včetně potravin, vody a léků a zdravotnického materiálu, jakož i paliva a elektřiny, a to nejméně od 8. října 2023 do 20. května 2024. Toto zjištění vychází z role Netanjahua a Gallanta, kteří bránili humanitární pomoci v rozporu s mezinárodním humanitárním právem a neusnadnili pomoc všemi dostupnými prostředky. Komora zjistila, že jejich jednání vedlo k narušení schopnosti humanitárních organizací poskytovat potraviny a další základní zboží potřebnému obyvatelstvu v Gaze. Výše uvedená omezení spolu s přerušením dodávek elektřiny a omezením dodávek pohonných hmot měla rovněž vážný dopad na dostupnost vody v Gaze a schopnost nemocnic poskytovat lékařskou péči.
Komora rovněž konstatovala, že rozhodnutí o povolení nebo navýšení humanitární pomoci do Gazy byla často podmíněná. Nebyla přijímána s cílem splnit závazky Izraele podle mezinárodního humanitárního práva nebo zajistit, aby civilní obyvatelstvo v Gaze bylo dostatečně zásobováno potřebným zbožím. Ve skutečnosti byla reakcí na tlak mezinárodního společenství nebo žádosti Spojených států amerických. V každém případě zvýšení humanitární pomoci nebylo dostatečné pro zlepšení přístupu obyvatelstva k základnímu zboží.
Komora navíc shledala rozumné důvody domnívat se, že pro omezení přístupu k operacím humanitární pomoci nelze nalézt žádnou jasnou vojenskou potřebu nebo jiné ospravedlnění podle mezinárodního humanitárního práva. Navzdory varováním a výzvám, mimo jiné ze strany Rady bezpečnosti OSN, generálního tajemníka OSN, států a vládních a občanských organizací ohledně humanitární situace v Gaze, byla povolena pouze minimální humanitární pomoc. V tomto ohledu vzala Komora v úvahu prodloužené období nedostatku a prohlášení pana Netanjahua, který spojil zastavení dodávek základního zboží a humanitární pomoci s cíli války.
Komora proto shledala oprávněné důvody domnívat se, že pan Netanjahu a pan Gallant nesou trestní odpovědnost za válečný zločin hladomoru jako způsobu vedení války.
Komora shledala, že existují rozumné důvody domnívat se, že nedostatek potravin, vody, elektřiny a pohonných hmot a specifického zdravotnického materiálu vytvořil životní podmínky, které byly vypočteny tak, aby vedly ke zničení části civilního obyvatelstva v Gaze, což mělo za následek smrt civilistů, včetně dětí, v důsledku podvýživy a dehydratace. Na základě materiálů předložených obžalobou, které se týkaly období do 20. května 2024, nemohl senát určit, že byly naplněny všechny znaky zločinu proti lidskosti vyhlazování. Komora však shledala, že existují rozumné důvody domnívat se, že ve vztahu k těmto obětem byl spáchán zločin proti lidskosti vyhlazení.
Kromě toho tím, že obě osoby úmyslně omezily nebo zabránily tomu, aby se do Gazy dostaly zdravotnické potřeby a léky, zejména anestetika a anesteziologické přístroje, jsou rovněž odpovědné za způsobení velkého utrpení nelidským jednáním osobám, které potřebovaly léčbu. Lékaři byli nuceni operovat zraněné osoby a provádět amputace, včetně dětí, bez anestetik a/nebo byli nuceni používat neadekvátní a nebezpečné prostředky k uklidnění pacientů, což těmto osobám způsobovalo extrémní bolest a utrpení. To se rovná trestnému činu proti lidskosti spočívajícímu v jiných nelidských činech.
Komora rovněž shledala oprávněné důvody domnívat se, že výše uvedené jednání zbavilo značnou část civilního obyvatelstva v Gaze jejich základních práv, včetně práva na život a zdraví, a že toto obyvatelstvo bylo cílem útoků z politických a/nebo národnostních důvodů. Proto shledal, že byl spáchán zločin proti lidskosti spočívající v pronásledování.
Závěrem senát zhodnotil, že existují rozumné důvody domnívat se, že Netanjahu a Gallant nesou trestní odpovědnost jako civilní nadřízení za válečný zločin úmyslného vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu Gazy. V tomto ohledu Komora konstatovala, že materiály poskytnuté obžalobou jí umožnily učinit zjištění pouze o dvou incidentech, které byly kvalifikovány jako útoky úmyslně vedené proti civilnímu obyvatelstvu. Existují rozumné důvody se domnívat, že pan Netanjahu a pan Gallant, přestože měli k dispozici opatření, která jim umožnila zabránit spáchání trestných činů nebo je potlačit či zajistit předání věci příslušným orgánům, tak neučinili.
Souvislosti
Dne 1. ledna 2015 podal Stát Palestina prohlášení podle čl. 12 odst. 3 Římského statutu, kterým od 13. června 2014 uznává příslušnost Soudu.
Dne 2. ledna 2015 přistoupil Stát Palestina k Římskému statutu uložením listiny o přistoupení u generálního tajemníka OSN. Římský statut vstoupil pro Stát Palestina v platnost dne 1. dubna 2015.
Dne 22. května 2018 Stát Palestina podle čl. 13 písm. a) a článku 14 Římského statutu předal prokurátorovi situaci od 13. června 2014 bez konečného data.
Dne 3. března 2021 oznámil žalobce zahájení vyšetřování situace ve Státě Palestina. To následovalo po rozhodnutí přípravného senátu I ze dne 5. února 2021, že Soud může v Situaci vykonávat svou trestní jurisdikci a že územní rozsah této jurisdikce se většinově vztahuje na Gazu a Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma.
Dne 17. listopadu 2023 obdržel Úřad státního zástupce další postoupení situace ve Státě Palestina, a to od Jihoafrické republiky, Bangladéše, Bolívie, Komor a Džibutska, a dne 18. ledna 2024 Chilská republika a Spojené státy mexické dodatečně předložily státnímu zástupci postoupení týkající se situace ve Státě Palestina.
ICC/ gnews – RoZ
Czech 
English